Chladné léto roku 1953

Sovietsky eastern, čo v preklade znamená western zasadený do východnej polovice zemegule s jasnými žánrovými pravidlami. Pre Proškina to znamenalo ale skôr vyjadrenie sa k dejinným udalostiam svojej krajiny, o ktorých niečo možno tušíte, ale nie je vôbec od veci si dopĺňať vzdelanie aj formou hranej kinematografie. Ak je úprimná a historické fakty nepodliehajú výrazne žánrovým pravidlám. Leto viac pripomína špagetti western, ktorý ešte nevznikol, pretože miera mŕtvol počas prestreliek a spôsob ich prevedenia vyvoláva občas cynický smiech. Každopádne o niečo drsnejšie, ako americkí bratia a najmä menej romantizujúce (vlastne vôbec), ako drvivá väčšina westernov. Ale to je dané aj obdobím, v ktorom sa príbeh odohráva, pretože sovietsky národ ho mal ešte živo v pamäti a prekrúcanie skutočnosti by sa Proškinovi rozhodne nevyplatilo. (31.03.2014)

Plný počet dávám hlavně za konec. Tak bezútěšný a smutný. Ztracené roky, ztracené životy ... Tento film se dá opravdu nazvat eastern. Berija po Stalinově smrti propustil na svobodu všechny vrahy a celé podsvětí. Ti pak bezprizorně putovali zemí, loupili, znásilňovali, kradli, vraždili. Politických vězňů, mezi něž patřili např. i vojáci zajatí Němci ve druhé světové válce, se však amnestie netýkala. A mnohdy byli jediní, kdo vesničany bránil ... Ráda bych také upozornila na Valerije Prijomychova, který už bohužel zemřel. Svou roli ztvárnil skvěle. (25.10.2014)

Přemýšlím nad tím (a zatím marně), proč se v oficiálním textu distributora píše o snímku jako o easternu. Asi to vnímám jinak, ale já jsem měl pocit, že se v něm popisovaly podobné události, k nimž docházelo po válce i u nás. V bývalém Československu řádily na vlastní pěst jednající oddíly, které tu tak nějak zbyly po Wehrmachtu a SS, případně skupinky banderovců, jež prchaly v pudu sebezáchovy na západ, zatímco ve filmu šlo o tlupu amnestovaných individuí, ale reálie i atmosféra byly velmi podobné. Drama / Krimi / Akční / Western- to se zase někdo rozjel... Myslím, že drama by bohatě stačilo. Za mě šlo každopádně o vydařený snímek s těžkou až depresivní atmosférou, která skvěle vystihovala nejen dobu postalinskou. / Poučení: Pokud se někomu začínají zapalovat lýtka, je potřeba okamžitě hasit. (24.07.2023)

Na tenhle film mě upozornila před 10 a více lety mamka. Dávali to ve filmovém klubu na dvojce, takže v původním znění (velké plus) jsem si to nahrála na VHS (ještě ji mám :) ). A valila jsem oči. To muselo být šílený, když vyrazila do světa tahle svoloč po amnestii. Parádní obsazení - Šlupka řekl za film pár vět, kriminálníci vypadali dost věrohodně (bez mozku), marnost, drsná Sibiř, napětí... A v odlehlé pustině se pomoci těžko někoho dovoláte...při prvním shlédnutí mě ten film moc mile překvapil. (28.04.2013)

Dej filmu sa odohráva na Sibíri, kde dvaja politickí väzni s núteným pobytom, bránia dedinu proti bande kriminálnikov. Celý film je zasadený do tragického obdobia politických prechmatov. V roku 1953 zomrel Stalin, Berija dal všeobecnú amnestiu, ktorá sa týkala len kriminálnikov najhrubšieho kalibru. Hlavný hrdina filmu Basargin, bývalý vojak, ktorý ušiel z nemeckého zajatia a ktorého vyhnanstvo priviedlo do stavu hlbokej melanchólie sa v konfrontácii zo zločinom zbavuje všetkého bremena a nachádza stratenú ľudskú dôstojnosť. Jeden z prvých filmov, ktorý sa snaží ukázať problematiku politických väzňov a vojakov z 2. svetovej vojny v gulagoch v Rusku. Skutočný príbeh kapitána Červenej armády, ktorý na pol dňa padol do zajatia Nemcov, čo mu ale zničilo celý život. (08.12.2015)