Chladné léto roku 1953

Vida, co mohlo vzniknout v perestrojce. Atraktivní prostředí mi moc připomínalo sérii švédských filmů z ostrovů. Jenomže taky ukázka toho, jak blbě se dá zatočit s výborným námětem - porovnejte si s filmem Stíny horkého léta, zápletka s přimhouřením očí podobná, atmosféra a zpracování naprosto odlišné. Tenhle film zkrátka plyne, a spíš uspává než bouří krev v žilách. (01.08.2018)

Film odvážný vzhledem k místu a času, kdy vznikl, nicméně v době Gorbačovovi Perestrojky to prošlo. Je to takový rádoby western, který se odehrává v jiné době a na Sibiři. Když vězeň-vyhnanec a bývalý rozvědčík Sergei Basargin prohlásí, že v létě neumře a snímek nicméně má v názvu chladné léto, tak větříte smrt a popravdě předpokládal jsem konec ve stylu Je třeba zabít Sekala. Byl? Musíte se podívat sami na tento film s jistou stránkou ruské duše. (14.07.2018)

Tady bych si dovolil upozornit, že to je pravděpodobně ve svém žánru jeden z nejlepších ruských filmů té doby natočený ještě před rozpadem Sovětského svazu. Nebývale pravdivě ukazuje na jakési blíže neurčené severně zapadlé osadě, jak bylo Rusko postiženo počátkem léta 1953 amnestovanými zločinci nejhoršího kalibru. A neprávem odsouzení zůstali i nenadále ve špatných podmínkách, kteří zosobňovali ve svém podobenství schopnost tolerance a mravní přesvědčení. Dle mého soudu jde o zcela ojedinělé dílo. Neboť neběží jen o samotný film, ale i v hlubší rovině možná i částečně předurčilo liberalizaci poměru v ruském filmu. (26.06.2011)

Sovietsky eastern, čo v preklade znamená western zasadený do východnej polovice zemegule s jasnými žánrovými pravidlami. Pre Proškina to znamenalo ale skôr vyjadrenie sa k dejinným udalostiam svojej krajiny, o ktorých niečo možno tušíte, ale nie je vôbec od veci si dopĺňať vzdelanie aj formou hranej kinematografie. Ak je úprimná a historické fakty nepodliehajú výrazne žánrovým pravidlám. Leto viac pripomína špagetti western, ktorý ešte nevznikol, pretože miera mŕtvol počas prestreliek a spôsob ich prevedenia vyvoláva občas cynický smiech. Každopádne o niečo drsnejšie, ako americkí bratia a najmä menej romantizujúce (vlastne vôbec), ako drvivá väčšina westernov. Ale to je dané aj obdobím, v ktorom sa príbeh odohráva, pretože sovietsky národ ho mal ešte živo v pamäti a prekrúcanie skutočnosti by sa Proškinovi rozhodne nevyplatilo. (31.03.2014)

Viděl jsem v Chladném létu roku 1953 řemeselně celkem zdařilý film, plynoucí ze začátku v zajímavém odlehlém prostředí trochu chladně a nevýrazně... až do doby, kdy se z náhlého zvratu nestane drsný thriller, který upoutá svou nemilosrdnou syrovostí a silně neklidným napětím. Na svou dobu ve Sovětském svazu mohl být Proškinův počin, zdaleka nejen tímto aspektem, jak i více kolegů uvádí, odvážný. Jenže syrovost či odvaha proti proudu nemusí znamenat vše a přes tohle i pár hlouběji silnějších momentů (dialog u padlého stromu) to nakonec nebyl ten film, který by mnou během sledování více otřásl, zanechal v mysli strhující zážitek a který bych vnímal na stejné úrovni se spřízněnými domácími filmy jako Stíny horkého léta nebo Zánik samoty Berhof. K pocitově nejsilnějším nakonec pro mě patřilo pár pasáží podbarvených ústředním hudebním motivem. S odstupem dvou dnů volím po menším dilematu silné 3 hvězdy: [70%] (27.11.2023)