Zítřek nikdy neumírá

Zrovna tak povedená bondovka, jako Zlaté oko. Scénáristé přišli s celkem zajímavou mediální zápletkou, režisér Spottiswoode odvádí (nejen na jeho poměry) nadprůměrnou práci hlavně při akčních eskapádách, Michelle Yeoh nemá chybu, Jonathan Pryce se může směle zařadit mezi vážně skvělé záporáky. Scéna "motocykl-automobily-vrtulník-šňůra na prádlo" je (po Bondově jízdě tankem ve Zlatém oku) asi nejnápaditější okamžik brosnanovských bondovek. (25.01.2010)

Vida, když jsem Zítřek komentoval poprvé, nebyl jsem zrovna příliš "sečtělý" bondovský fanda, čili jsem ho docela slušně utřel. Dnes však není včera, čili opravuji. Roger Spottiswoode natočil opravdu perfektního Bonda s aktuálním přesahem k manipulativní moci médií, ale jinak s typicky bezstarostným (v Brosnanově podání až klukovským) šarmem a stylem, který se v mnohém (hudební doprovod, starý dobrý Aston Martin, citace starších bondovek) dovolává 007 klasik. Jonathan Pryce je jako záporák opravdu výtečný, má v sobě ten typický mix prohnanosti, nebezpečnosti a slizké zbabělosti. Götz Otto alias Mr. Stamper není sice nic extra, ale pár světlejších chvilek má. Zcela ho však svým štěkem zastínil výtečný Vincent Schiavelli vulgo Dr. Kaufmann. Jinak je to Bond se vším všudy – vynálezů víc než kdy jindy, akční scény velkolepé přesně dle modelu Brosnan pro konec 20. století, ženy krásné, martini s vodkou protřepané, nemíchané. Jen dvě věci mi kazí radost – velmi nevtipný konec (kde jsou geniální štěky Rogera Moorea?) a titulní píseň Sheryl Crow, která se absolutně nemůže měřit se závěrečnou Surrender. Edit 2012: I v kontextu rapidně stárnoucího GoldenEye tahle bondovka pořád působí velmi svěže. Má mnohem vyváženější tempo, které sice některými postupy (rychlé jízdy kamer, obracení perspektivy) připomene módu 90. let, ale v zásadě se svým přehledným a od detailů oproštěným stylem odvolává ke klasickým filmům z počátku série. Konec je ale přeci jen slabší, statičtější a prkennější. Mimochodem, dobře, že Brosnan vzdal pokusy Bonda polidštit emocemi (romantická selanka s Teri Hatcher se skutečně do této kategorie nedá počítat) a vede ho před tím zpochybňovanou cestou "boy with toy". Přesně tady se mu celkem daří být přesvědčivý. (11.02.2004)

18. bondovka - Jsem asi nějaký divný, ale líbí se mi ty nejpodceňovanější a pro mnohé nejhorší Bondovy akce. Zítřek nikdy neumírá je zrovna takový případ. Originální zápletka o rozpoutání třetí světové války jen aby bylo o čem psát v novinách maniakálního Jonathana Pryce vzpomene na staré dobré časy, kdy Bond bojoval proti megalomanským zloduchům. A Pryce je znamenitým protihráčem. Tichým, nenápadným a o to více nebezpečným. Navíc se dočkáme honičky na motorkách, skoků z budov bez padáku a potápění se do vraku lodi. Všechno je ideální a vytváří tak nejlepší Brosnanovku... Snad jen. Teri Hetcher a s ní související zápletka "ženy, která se dostala Jamesovi nejvíce pod kůži" mě nikdy nenadchne. Chápu, že vytváří novou vědomost v bondovském světě, ale stále se nemohu zbavit dojmu, že to je uděláno moc špatně a dalo se z toho vytěžit víc. PS: Nové vozítko BMW 7 - to je panečku kára. A konečně se všech možností využije. Nenechte se odradit špatnými názory, tohle je nejlepší Brosnanovka, ačkoliv má moc protahované finále. (31.07.2006)

Hi-tech, ale není to ono. Tenhle díl již hodně zestárnul, ale nemůže za to ani tak režie, jako spíš doba, ve které byl natočen. Konec 20. století, tedy masivní rozkvět IT a digitálních médií. Celý film je tím prosycen, ba co víc, tvoří to přímo nosnou kostru příběhu. Bondgirls ok, především pak cameo Tery Hatcher, která je vskutku okouzlující. Je vidět, že se z Bonda postupně stává mašinérie na peníze a účast na tomto projektu je pro všechny zúčastněné vždy něco "spešl". Hudba David Arnold, titulní song Sheryl Crow, zvuční herci, znamí režiséři a zde poprvé rozpočet přes 100 milionů dolarů. Přesto všechno je to ale dějově nezáživné a nudné, s velmi malým množstvím skutečně strhujících momentů a ty co se povedly byly jen díky fantasticky natočeným akčním scénám - vrtulník, motorka, BMW. (25.05.2014)

Marně se snažím přijít na to, co by mě mělo v téhle bondovce ohromit a přiznám se, že vážně nevím. Pár zajímavých akcí by se našlo. Jako byl únik z několikapodlažního parkoviště (ty skryté technické a obranné vymazleninky bond-auta já vážně můžu) nebo motocyklová honička ve vietnamských uličkách, na balkónech či skrzeva obývací pokoje, byly celkem fajn. Jenže se přiznám, že jinak mě to celkově krapet to ... nudilo. Jo a taky vždycky žasnu, jak se u těchhle filmů hlavní hrdina dokáže mistrně vyhýbat kulkám, po něm pálených z několika samopalů. Ani jediná ho neškrábne, všechny ho minou nebo se odrazí od kovového zábradlí, prostě borec nakonec. Radost mi ještě udělalo obsazení mé oblíbené Michelle do role čínské agentky, no a to je asi tak všechno, přátelé. (05.04.2014)