Zapomenutí

Na svou dobu nebývale otevřený pohled na vyhrocenou situaci chudinských vrstev mexické periférie; Mexico bylo již tehdy velmi rychle rostoucím velkoměstem. Mozaika několika tragických dětských lidských příběhů, brilantně doložená a dále posunutá důsledně prokreslovaným prostředím, vypovídá o mnohém. Beznaděj - záměrná beznaděj, která prostupuje celým příběhem - je jen věcným realismem. Impresionistické podání obsahu skvěle harmonuje jak s cekovým autorským záměrem, tak s předpokladatelnou většinovou diváckou ozvěnou. ZAPOMENUTÉ je možno postavit vedle Sicova ZÁZRAKU V MILÁNĚ či Felliniho DARMOŠLAPŮ i Pasoliniho ACCATTONEHO a některých dalších děl do galerie směřující velmi rychle k neorealistické poetice, jež se od sentimantalismů dřívější tvorby třicátých a čtyřicátých let rychle odpoutává k propracovanému hutnému podání té nejšedější skutečnosti. Poválečný zmar Evropy je dnes historickým faktem; hrůzný život na předměstích velkoměst Latinské Ameriky naopak stále živou současností. (27.06.2010)

Buňuel je jeden z mála režisérov, ktorý skrátka majú ten dar, spraviť pamätný film aj keď je vlastne o čomkoľvek. Sám Buňuel ktorý striedal žánre ako nohavice si ale zachoval svoj štýl a v každom filme nám ukáže kúsok zo svojej zvrátenej mysle. Potvrdí sa to aj tu. Nenechajte sa zmiasť úvodom, ktorý nám nahovára že film je natočený podľa skutočnej události. Scény nie sú podávané akoby retrospektívne a preto prežívame s hrdinom Pedrom všetky starosti ktoré ho stretávajú s takou priamočiarosťou a otvorenosťou až to dakedy človeka núti privrieť nad tým všetkým oči. Aj na poli dokázal Buňuel vytvoriť pamätné postavy. Či už hlavné alebo vedľajšie. Každá jedna predstavuje alebo doplňuje spoločnosť v Mexico City - spoločenskú situáciu, vzťahy, a v prípade začiatku aj prosté radosti. Podmanivá je hlavne hudba ktorá dotvára atmosféru, strašidelnú , stiesnenú a tým nám dáva najavo pocity hlavných hrdinov. Buňuel dokonale natočil snovú pasáž, ktorá patrí k najdepresívnejším aj najstrašidelnejším scénam vôbec. A nebojí sa ísť vo svojom rozprávaní cez mŕtvoly- sliepky, pedro atď. A aj keď je zlo nakoniec potrestané nič sa tým nezmení. Ľudia zostanú stále sviňe. Taký silný sociálny charakter a taká úpenlivá prosba o pomoc aká bola natočená v 50 rokoch už nedostala schopného konkurenta a ako sa tak pozeráte na situáciu vo svete jej volanie bolo prepočuté. Každopádne sa jedná o filmový skvosť, ktorý rozhodne stojí za to vidieť. budete mať na ten svet trocha iný pohľad (28.11.2008)

Sonda do každodenního života dětí a dospívajících patřících k té nejchudší, nejšpinavější vrstvě mexické společnosti. A že se na ni vůbec nedívalo dobře. Hlavní hrdinové tak jako spousta dalších jejich vrstevníků jsou už předem odsouzení k chudobě, neúspěchu, přežívání. A v jejich případě i k náběhu na kriminální dráhu. Ne proto, že by byli ve své podstatě zlí a rodili se již jako zločinci, čistě proto, že mají velmi mizernou naději na lepší život, a žádná odměna za příkladné chování je rozhodně nečeká. Pro takhle demotivované a vlastním společenským statusem izolované, vyděděné jedince pak není nic jednoduššího než krást, ničit či dokonce šáhnout někomu na život. Třeba jako v případě El Jaiba, ukázkového spratka rostoucího pro šibenici. Oproti němu mladší Pedro ještě špetku naděje má, a dokonce dostane i příležitost, jenže okolnosti společně s minulostí mu dají znovu pocítit krutou realitu jeho života...Velmi realisticky působící film, který se mnou dokázal emocionálně hnout, a nepotřeboval k tomu ani žádné speciální filmové serepetičky, silné 4*. (02.08.2022)

4,5*/5..."Mesto Bohov" spred 60 rokov!!! Nadčasové jak sviňa, miestami dychvyrážajúce a drsné. Miestami mi to celé pripomenulo Jodorowského (mrzáci, freaks), ale toto nebola žiadna filozofia a astrálna prechádzka rôznymi obskurtnými zákutiami- toto bola realita obnažená na kosť, neprikrášlená a odpudzujúca. Čo ešte oceňujem je vykreslenie charakterov- nádhera! Nikto nie je čierny alebo biely - VŠETCI čiernobiely, tak ako každý smrteľník. A snová sekvencia je čerešnička na torte, pri ktorej plne chápem, že tento film je pre "niekoho" (zdravím Flooydena:) majstrovským dielom...A ten symbolický záver- paráda!!! (28.01.2009)

"Téměř každé hlavní město, jako je New York, Paříž, Londýn, skrývá za svým bohatstvím chudobou stižené domovy, kde špatně živené děti se zanedbaným zdravím a vzděláním jsou odsouzeny ke zločinu..." praví se v úvodu tohoto pozoruhodného filmu, mexické odpovědi na italský neorealismus. Nadčasovost a hloubka výpovědi z tohoto snímku přímo čiší, nicméně v době svého vzniku byl v Mexiku odsouzen, Bunuel byl obviňován "z hrozné nehoráznosti vůči Mexiku" a různé odbory požadovaly režisérovo vyhoštění. Přitom tento snímek nic nezakrývá, ničím se neproviňuje, pokud ovšem vinou není zobrazování těch nejtemnějších stránek chudoby v moderním světě, kde ti nejzoufalejší jsou okolnostmi přinuceni ke krádežím či dokonce vraždě. Snímek je pravda dost syrový, odpovídají tomu i herecké výkony dětských neherců, které skutečně dávají vzpomenout na snímky de Sicy, jehož Dětmi ulice se Bunuel nechal inspirovat. Syrovost a upřímnost však umocňuje celkový zážitek z filmu, který ani po 57 letech neztratil ze své aktuálnosti. (09.07.2007)