Hunger Games: Balada o ptácích a hadech

Začátek až do konce Hladových her byl velmi působivý, správně temný a ukazoval nám Snowa v rovině toho, že nechce žádnou lovestory, jen pragmaticky vyhrát, aby dostal prachy na studium jeho vysněné univerzity. Po jeho umístění ve 12.kraji však dochází k překotnému a místy dost nepřehlednému vnitřnímu převratu Coriolanuse ve svini, se kterou si pak náležitě vyhrál démonický Sutherland. Bohužel jsem to Blythovi, ačkoliv se snažil, moc nevěřil. To uvěřitelněji se činila Rachel Zegler. Vizuálně velice atraktivní film, který se ale vypravěčsky v závěrečné čtvrtině moc nepovedl, alespoň tedy pro mě, jakožto jsem ho moc nepochopil. Za ty předchozí velmi povedené a temné tři čtvrtiny - 60 % (06.04.2024)

Lawrence stále vie, ako k tejto young adult látke pristupovať a ako po rokoch nakrútiť niečo, čo sa atmosférou od pôvodnej série líši a zároveň má divák pocit, že sa navracia do toho istého fikčného sveta. Vo viacerých ohľadoch ma tento návrat príjemne prekvapil, avšak niektoré aspekty mi nedovoľujú hodnotiť vyššie. Dĺžka je predsa len mierne prestrelená, nech už je akokoľvek opodstatnená. Samotné hry sa odohrávajú v jednej indoor aréne a okrem Lucy Gray tu nesúťaží nikto zapamätateľný. Prerod Coroliana mohol byť lepšie pripravený, niektoré motivácie nie sú podľa mňa správne odôvodnené. Celkovo ale spokojnosť. 70% (06.04.2024)

Důvěryhodnost příběhů o odporu utlačovaného lidu lze vždycky určit dle toho, jak onen prekariát je vykreslen. V tomto případě je to spontánně na country tančící dav mladých krásných, umouněných lidí (jakože tvrdě pracují rukama), co pijí moonshine ze zavařovaček. Případně si můžeme jít odpočinout do chudého bytu o jedenácti pokojích a čtyřicetimetrovém lobby, ve kterém se tři nájemníci ale musí dělit o jednu sušenku, protože jsou na dně. Jojo, rozhodně za tímhle filmem stojí tým lidí, kteří si s chudobou, útlakem a těžkou prací užili svoje. Mimoto ale tento prequel i tematicky přesluhuje myšlenku o opresi skrze spektákl, která ještě mohla být aktuální před nějakými patnácti lety, kdy byly obscénní reality show tématem dne, ale v době, kdy je pozornost lidí rozfragmentovaná mezi algoritmicky individualizovaný obsah, působí nějaká dystopická vize zlého ošklivého státu, držící lid svorně přikovaný k obrazovkám u nějakých gladiátorských her, jako dědeček automobil. Na všechno ostatní je tady pak ohavný bezpohlavní vzhled celého filmu, stereotypní charakterizace naprosto úmorného množství postav či dialogy, které nikdy nejdou mimo přímý děj, takže nemůžeme mít pocit, že se v tom světě mimo něj něco skutečně odehrává. Výsledkem je regulérně jeden z nejdelších filmů na světě. (14.02.2024)

Ty tři hvězdice to prostě nepřekoná. Člověk si už nemůže dát dohromady, kdo je kdo. Obzvlášť když je to před prvníma hrama. A tak jenom sleduje příběh. A ptá se, kde tvůrci sebrali toho Blytha. Hrozně nesympatickej blb. Ve filmu se moc nebojuje, ale zase se alespoň kamera nemusí pořád otáčet ke zdi, a střihač nemá tolik práce. Je pravda, že ty dvě hodiny utekly poměrně rychle. A to je asi tak všechno. Když se zamyslím, úplná zbytečnost. Jak natočení tohodle, tak i to, že jsem na to koukal. 50%. (03.03.2024)

Podíval jsem se na to kvůli omylu. V seriálu One Piece hrál Taz Skylar, v mých očích až k nerozeznání podobný Tomu Blythovi. Že jsou to dva různí herci (přestože stejně staří) jsem zjistil až po shlédnutí filmu a brouznání po ČSFD. Hm. Ale nebylo to zlé. Z původních Hunger Games jsem viděl jen první dva filmy, už si je skoro nepamatuji a proto mi nic nevadilo. Děj se vyvíjel jinak, než jsem čekal - minimálně v druhé polovině. A říkám si, že kvůli Rachel Zegler možná nakonec přeci jen vezmu na milost nové West Side Story. Slabší 4 hvězdy. (15.04.2024)