Seul contre tous
I Stand Alone
I Stand Alone
I Stand Alone
I Stand Alone
Režie:
Gaspar NoéScénář:
Gaspar NoéKamera:
Dominique ColinHrají:
Philippe Nahon, Guillaume Nicloux, Olivier Doran, Blandine Lenoir, Nicolas Jouhet, Gérard Ortega, Frankie Pain, Arlette Balkis, Laurent Aknin, Aïssa Djabri (více)Obsahy(1)
Na život lze nahlížet mnoha různými způsoby. Na pravdě nezáleží, tu si každý vytváří sám.
Možná, že většina štěstí každého z nás vzniká ještě před naší vlastní existencí. Spousta lidí se pak nezamýšlí nad tím, že jsou pouze objekty v onom všeobecně uznávaném modelu pevně stanovených hodnot, morálky a hranic dnešní společnosti. Však teprve za touto hranicí myšlenky dostávají skutečně praktický rozměr.
Každý se jednou může ocitnout v situaci, kdy je třeba minulost vymazat a vydat se zcela novou cestou. Tento příběh jednoho pařížského řezníka ji poznal nejednou…
V dětství ho opustila matka, otec byl zabit v koncentračním táboře. Poté, co se mu narodila dcera, opustila jej manželka. Přesto se měli dlouho dobře. Za bránění němé dcery se ale ocitl za mřížemi a byl nucen vzdát se bytu i vlastního obchodu, na který šetřil přes patnáct let. Nyní je opět na svobodě, ale nemá nic. Pracuje za barem a po čase odjíždí se svou těhotnou partnerkou na sever Francie, aby si otevřel nový obchod a začal nový život…
(Richie666)
Recenze (99)
„I am not a deli man.“ Noé ostáva verný strihu z Carne, ktorý prinášal filmu dynamiku ako tu. Cool moralizovanie láka pozornosť a nachádza si divákov. Hlavná postava desí a zároveň sa z nej vďaka umnému rozprávačovi smejete. Takto je aspoň zhrnutý jej životopis v prvých 4 minútach, ktoré niektorí diváci môžu poznať z dlhšej podoby filmu Carne. Hľadanie zmyslu života a zanechanie stopy po sebe je vždy aktuálna téma a v podaní tejto postavy človeka milión prechádzajúcu cez krízu stredného veku baví. Carne bolo kratšie, svižnejšie a dynamickejšie, prekvapilo hneď v úvode exploatáciou. Tu omieľanie problémov hlavnej postavy, ktoré sú rovnaké ako v Carne, trochu nudí, lebo sa nijako nevyvíjajú a chýba im rozmer dcéry. Cesta hlavnej postavy odnikiaľ nikam je síce reálna, no môže Vám s ňou byť aj dlho a dokáže tak nudiť. Zaujímavé veci sú zobrazené po prvej hodine, no celkový dojem už nezachraňujú. Morálka príbehu síce šokuje, resp. morálkou nie je, no nábeh k nej je veľmi predvídateľný. Konečný výsledok tak ostáva na pomedzí niečoho väčšieho, čomu zabralo ťah na bránku vytvorenie priveľkého priestoru pre zmätok v hlave hlavného hrdinu. PS: Pri oznámení sumy v 56. minúte sa nedá nesmiať. Každý frank totiž rozhoduje. ()
Tohle nebylo pěkný pokoukání. Ale mělo to v sobě víc opravdovosti, než všechno, co jsem viděl za celej uplynulej rok. Démoni v nás. Ti skuteční. Ne nějací posraní zombíci. Naše nitra. Náš vztek. Naše zloba a nenávist. Dát jim volný průchod, poddat se tomu, tak se tady všichni navzájem okamžitě vyzabíjíme. Krásná studie myšlenkových pochodů chlapa v průseru. Silný, echt silný. ()
Bizardné, dekadenčné dielo, nasranosť a depka je cítiť na každom kroku, Nahonovi (hlavnej postave ) to veríme, je to sakra nesympatický chlapík, ktorého cesta tunelom na druhej strane nevidí svetlo. ()
Konec je opravdu úžasný. Velmi velmi zvláštní film. Daří se mu bortit zavedené představy o světě a o lidech. A hodnotím neotřelý pohled na incest, něco do sebe to má. Let's be free, fuck the rules!! ()
Mám hodně sentimentální vztah k Pachelbelovu kánonu v D dur (ne, nejsem ženatý) a nechci ho slyšet jako doprovod k incestním scénám, to zaprvé. Zadruhé, Seul contre tous je kruté, surové, pravdivé a vyrazí vám dech. ()
Můj 3 film od Gaspara a opět nám to skvěle naservíroval. Jeho depresivní až destruktivní styl prostě zaujal. ()
Znechucení z vlastního života už začíná zasahovat do hranice šílenství. Řezník nesnáší svojí manželku a její matku. Je mu nanic ze života s nimi. Nečekal že takhle skončí. Když se setkává se zážitkem, kdy vidí společně se sestrou umírat člověka, doprovodí zhroucenou mladou sestřičku domů. Stará drbna náhodou doprovod vidí a vše řekne jeho ženě a od té doby se roztočí kolotoč událostí, který hrdina nese jako chlap, ale jeho vnitřní hlas to vidí jinak! Zmlátí a opustí svou ženu, nic nemá, jede do Paříže, snaží se nějak protlouct, ale neúspěšně. Má pocit, že mu všichni házejí klacky pod nohy, vnímají ho jako onuci, která o všechno přišla a ted paralizuje a žebrá o práci. Jediné co ho drží při životě je jeho němá dcera u které mu vnitřní hlas napovídá, že by měl jí i sebe zabít. Sebe, protože si v životě vytrpěl už dost. Jí, aby nemusela zažít a prožít krutý život, život takový, jak si ho řezník představuje. Nakonec se tak i stane!...ale čin chladnokrevné vraždy a následné sebevraždy je jenom halucinace, vidění, které mu problesklo hlavou. On zůstane žít. Žije pro svou dceru. Pro jedinou věc, která mu na světě zbyla.___Kouzelná, výtvarně zdařilá kamera, která se nezaměřuje na postavy, ale na jejich pocity. Typicky Gasparovské, prostřihové titulky, které mají diváka uvést na přesné místo a čas jsou tu poměrně dost nadbytečné, ale né samoúčelné. Děj i vyprávění je poměrně dost minimalistické, místy až komorní, ale pak se přehoupne v masakr.___Násilí, sex, nadávky, zlo, vnitřní hlas, nasranost ze zkurveného života, pomsta, lopotění a uživení se, zápas se životem a neustálé každodění boje a přežití vlastní existence...Vše na jedné hromádce bez pardónu a okecávání naplno a bez příkras hozeno divákovi přímo do obličeje...Noé se nezapře. ()
Obyčejný 50-ti letý chlápek, takový kterého potkáte ráno v autobuse. Co je na tom zajímavého ? Uplně všechno. 100% devastující film - doporučuji !!! ()
Dalsi film z velkej kopy,ktory je na CSFD nadhodnoteny,mega-nudna zalezitost o nejakom starom curakovi,ktoremu zivot nevysiel tak ako si predstavoval a vdaka tomu je naje*any na vsetko a na vsetkych,len obrovske mnozstvo deb*lnych kecov a chorych myslienok,nic viac a nechapem preco by to nezvladli aj ludia so slabsou povahou,ved tam nie je nic extremne,co by nezvladali sledovat,bez pardonu odpad...:-) ()
I když low-cost, tak už se tam projevuje jeho pozdější charakteristický rukopis. Stárnoucí nezaměstnanej řezník a hodina a půl jeho vnitřního nihil/solipsism monologu s příchutí existencionalismu, evolučního determinismu a nacionalismu. Gaspar Noé musí být fakt veselej chlapík... ()
Vnitřně dialogová one man show, která rozhodně není nijak šokující a navíc je extrémně nezáživná. Týpkova nasranost na lidi a svět všeobecně - ruku na srdce, kdo tyto pocity kdy neměl. To je důvod, proč jsem nebyl jeho duševními pochody nijak uchvácen, natož pohoršen. Až tedy na "zajímavý" vztah s dcerunkou. Na kraťas z roku 1991 také platí vše výše uvedené. ()
Mohlo se to také jmenovat "Těžká deprese". Příběh životního ztroskotance, kterému nic nevychází a proto je naštvaný na celý svět. Vinu však svádí na všechny a všechno ve svém okolí, jen na sebe ne. Když už se zdá, že ve strhujícím závěru vzplála jiskřička naděje do budoucna, a to ve znovunalezené lásce ke své dceři, všechno zase pokazí a je konec. A my si můžeme vydechnout po tomto mozkovém výplachu. Výborně natočené, ale určitě to není stravitelné pro většinového diváka. ()
Nudné o ničem, násilné a trapné. Má to jistou reálnou výpovědní hodnotu, může se přihodit, ale je to podáno, pro mě, nezáživně. Tento snímek + "Zvrácený" = s Kašparem Noé již končím. ()
Krutý pohled do nejskrytějších koutů mysli, bez úprav a cenzury a bez smilování - zlo, špína, nenávist, amorálnost, sebedestrukce, despekt k druhému i sobě samému; jen občasné záblesky člověčenství, projevující se však navenek, ne uvnitř - 95% komunikace založeno na monologu. Na druhé straně - vynikající film - dynamický, překvapující v každé minutě, herecké výkony /v první řadě hl. představitele/ obdivuhodné - hudební podmaz vše skvěle doplňuje - na takovou podívanou ovšem divák nemůže být připraven... Špatně se "tráví"... je z něho doslova fyzicky zle. Takže, excuse moi, ale od p. Gaspara Noé už nechci nic vidět. ()
Tak tohle mě opravdu nadchlo. Je v tom spousta filozofie, spojené s depresí ze stárnutí a pocitu zbytečnosti po neustálém a neúspěšném hledání práce. |Vnitřní monology, plné vzteku, který si Řezník nemá možnost vybít, z něj dělají ještě víc uvěřitelnou bytost, navzdory tomu, že zrovna sympatický by v reálu moc nebyl, ale to nevadí. Jeho osud je zajímavý a uvěřitelný, závěr navzdory své kontroverzitě nadchnul. Další bod- Špinavá Francie si ve filmech Noéa na nic nehraje, žádná blištivá pozlátka. Celý film je takový, zkažení lidé, špinavé ulice... po shlédnutí Zvráceného a tohohle snímku začínám mít Noéa v oblibě. mimochodem- mezi filmy jde najít pár nápadných a pár nenápadných spojitostí. ()
Tento dějově nejvyzrálejší, nejfilmovější a nejtypičtější Noé připomíná i přes tohle všechno filmovou esej, kde tento francouzský filmový řezník využívá svého archetypálního hrdinu řezníka, aby ukázal svět nejen v jeho naturalistické (a zde tento biologický pojem tvrdě pasuje) ale hlavně v takřka animální podobě - zároveň však staví svého lidského živočicha na vzdor společenské konstrukci morálky, pravidel a zákonů (byl bych se schopen hádat, že i tato naše podstata je ryze přírodní a živočišná, zde to ale nemá místo). Dějově navazuje na Carne, které jsem bohužel viděl již před nějakou dobou, a tak mne pomohlo stručné shrnutí jeho děje na začátku tohoto filmu - byť se obecně proti těmto zbytečným vysvětlivkám vyhrazuji; a zároveň jde o druhou instelaci jakési neoficiální trilogie, kde v nadcházejícím Irrevérsible dokončí řezník své myšlenkové pochody (analogicky jsem tuto neofiko trilogii viděl ve stejném pořadí jako jednu americkou brakovou, tedy tímto "druhým" snímkem jako posledním viděným a "třetím jako prvním) - a jsem rád, že to mám kompletní, protože ono se to krásně misantropicky doplňuje (a zároveň si to odporuje). Jestliže totiž Seul contre tous dopadl v rámci jakýchsi přirozenou morálku postrádajících mezí dobře, tak "pokračování" stav narušuje a svojí narativní strukturou nechává nejen potvrzovat Řezníkovu závěrečnou konkluzi ale zároveň zachovává happyend čistě z podstaty, že je vyprávěný pozpátku. Výsledkem budiž, že Noé je blázen a toho si vážím. Žití je možná skutečně sobecký akt a nebo je člověk tvor morální, to nesoudím, ale mnohé tyto "myšlenky" dostávají ve světle mistrovy kinematografie úplně jiný význam. ()
Hodina a půl neskutečné deprese a marnosti. Film o muži, který neví co se životem a patřičně to dává najevo kontinuálním monologem plným rozhořčení, nenávisti a zoufalosti. Velice nepříjemný a tíživý film, který ještě nějakou dobu budu trávit. ()
Čierne slnko na na filmovom nebi. ()
Šokující film???,New French jak vyšitý.Fungující over. ()
Pokud jste padesátník a loser, tento film si užijete se vším všudy, včetně hard-core scén z pornokina. Pokud jste normální divák, hlavu si ukroutíte nad tím, kde na to ten Noé ve svých 28 (Carné) resp. 35 (Seul contre tous) letech chodí! Hodina a půl levičácky laděného nihilismu se jen na krátkou chvíli před koncem změní na pokus o katarzi. Nepříliš příjemně strávený večer! ()