Bouchači a bouchačky

Krimikomedie? Možná. Především film, jenž si tropí nehoráznou legraci snad ze 42 žánrových klišé v hollywoodském vesmíru. Místy je opravdu hodně vtipný. Místy se jeho meta-humor obrací sám proti sobě a vyznívá do prázdna. Tudíž základní otázka po smyslu veškerého hemžení zůstává... Přesto slušný počin. Na jedno podívání (2,4*). (19.09.2012)

Opravdu povedená dvojka policajtů, jeden má v háji koleno, druhý záda. Krásná chiropraktička, která má trochu problémy se sebekontrolou. Dva filmoví nadšenci v červeném sepisující na koleni scénář století. Steve Buscemi, vrhací šipky a postřelená ryba...nejsem poznamenaná jinými filmy Toma DiCilla ani očekáváním s tím spojeným, takže můžu dát bez výčitek svědomí 80%. (10.03.2008)

Pohodový filmeček někde na pomezí nezávislé a "závislé" americké produkce, bohužel ale vyloženě druhá liga. Mě tady ten DiCillův lehkonohý styl strašně neseděl ke zvolené látce o trochu levém poldovy s bolavým cemrem a smůlou na patách. Je mi líto, ale režisér jakoby vynesl všechny triumfy v devadesátých letech, nemá už v novém tisíciletí co říct. Celou dobu jsem si představoval, jak by ten námět svého času uchopil takový Tarantino, nebo přímo DiCillův parťák Jarmusch, či zkrátka někdo vhodnější, byť klidně i s menším jménem. Bouchači vypadají jako film o průměrných lidech, který nevhodně natočil nějaký příliš inteligentní a talentovaný tvůrce, který ale tudíž svými obyčejnými postavami přímo povýšeně pohrdá. (26.10.2021)

Jste zavření doma, venku sychravý podzim a nemáte čím uhasit žízeň? Pusťte si DiCilla - při něm mám vždycky pocit, že ležím na pláži, slunce krásně pálí a já popíjím drink s deštníkem aniž bych vůbec cestoval k moři.. Buscemi s úlisným knírkem obdivující pozadí policejního parťáka D.Learyho, starostlivý Papi L.Guzmán a výstřední dvojice scénáristů, jenž brzy pozná, že nejlepší příběhy pro ceny v Cannes píše sám život. Vidina pravidelných návštěv u chiropraktičky Elizabeth Hurley by jistě nejednomu muži přivodila nesnesitelnou bolest zad.. (29.08.2008)

Takéto odviazanie som potreboval. A i keď príbeh filmu nemá veľké ambície a je vlastne z tých priemernejších, pohľad a štýl tohto režiséra ho resuscituuje a v jeho rukách ožíva do skvelej kondície. V prvom rade ide o nevídanú rozmanitosť charakterov postáv, ktorých prepojenie stálo za to. A aby neostal len pri čistej šialenej uletenosti, frkne k tomu trošku správnej dávky drámy. Tento štýl sa mi začína pozdávať a myslím, že si DiCillovu tvorbu veľmi rád doplním. 80%. (20.02.2008)