Režie:
Luis BuñuelScénář:
Julio AlejandroKamera:
José F. AguayoHrají:
Catherine Deneuve, Fernando Rey, Franco Nero, José Calvo, José María Caffarel, Fernando Cebrián, Aldo Sambrell, Antonio Casas, Cándida Losada, Luis Rico (více)Obsahy(2)
Snímek režiséra Luise Buñuela se odehrává ve španělském Toledu dvacátých let minulého století. Tato mistrovská, komická a místy i erotická studie zvrhlosti, pokrytectví a nemoci zkoumá zvrácený vztah Tristany (Catherine Deneuve) a jejího poručníka Dona Lopeho (Fernando Rey), který se dívky ujme po smrti její matky. Stárnoucí bonviván Lope, který se navenek prezentuje jako velice zbožný muž, zatímco v soukromí se oddává všem svých choutkám, je krásnou Tristanou tak hluboce přitahován, že se nedokáže ubránit jejímu svedení. Katolická hierarchie ignoruje to, co Lopez dívce udělal a káže poslušnost jeho učení, což Tristanu rozzuří a začne spřádat plán pomsty. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (86)
Toto Bunuelovo dílo dodržuje to, co slibuje a nabízí. Chirurgicky přesný a nemilosrdný pohled na morálku vyšší španělské střední vrstvy na přelomu 19. a 20. století. Drsnost a až mrazivý nadhled tohoto uměleckého výsostného protokolu svého druhu paralelně postihuje nelítostně pokrytectví katolické i liberální konvence. Pustošivost jednoho přístupu vyvažuje zlobná zatrpklost druhého. Černá a bílá v této mrazivé, dech beroucí konfrontaci nemá místo. Skvělé herecké výkony - k Deneuvové a Reyovi bych bez obav přidal i Franca Nera a pro mne zcela neznámou skvělou Lolu Gaosovou - se neomezují jen na tyto protagonisty filmu; neméně přesvědčivé jsou i kavárenské a kostelní scény a podobně zdařilá je také kamera jak v intimních scénách Horaciova ateliéru, tak Lopeho bytu a ulic maloměsta, kulis, v nichž se ponurý příběh Bunuelových hrdinů odehrává. Hodnotový, vzájemně se křížící Lopeho a Tristanin posun jejich zásluhou dostává lidský obsah, plnokrevnou psychologii a přesvědčivé celkové ztvárnění. Tristanina proměna z katolicky vychované naivní dívky v až zločinecky cynického dravce v závěrečné, brilantně gradující scéně Lopeho umírání, který nesmlouvavě splácí ranu ranou a nezapomíná na nic ze starých účtů, je živena neštěstím, o něž se nezasloužila a jež v ní burcuje všechny sebezáchovné instinkty - bohužel tím nejpolitováníhodnějším způsobem (26letá herečka tu vytvořila v tehdejším svém mladičkém hereckém věku jednu ze svých životních rolí a je určitě hlavním tahounem filmu). Feministický ideál rovného postavení v partnerském vztahu, předsevzetí, s nímž vstupovala do své životní lásky k Horaciovi, tento vztah nakonec ničí a zabíjí. Pokud toto dílo má být v Bunuelově filmografii tím slabším, lze se oprávněně ptát jak vlastně definovat pokleslost hraného filmu jako takovou. Nadčasovost tohoto mistrovsky zvládnutého "pouzerealistického" díla, které má tak blízko k italskému neorealismu, je totiž až jednoznačně zřejmá. ()
"Práce je prokletí, Saturno. Pryč s prací, kterou je člověk nucen vykonávat pro živobytí. Taková práce nemůže nikoho šlechtit. Lidé pracují, aby naplnili panděra těch, kteří je vykořisťují. Jen taková práce, kterou děláme s potěšením, nás zušlechťuje. Každý by měl mít možnost takto pracovat. Podívej se na mě. Já nepracuji, i kdyby mě nutili. A vidíš to, žiju. Sice bídně, ale pracovat nemusím." (Don Lope) ()
Stejně jako u "Viridiany" nebo "Nazarina" se jedná o zdařilou adaptaci románu B. Péreze Galdóse. Děj knihy odehrávající se v Madridu 19. století Buňuel převedl do Toleda 20. let a přenesl tak na plátno atmosféru doby a místa, kde prožíval své mládí. Silně antiklerikální předloha se stala režisérovy ideálním podkladem pro účinnou a nadčasovou kritiku bigotnosti a pokrytectví zosobněného v postavě dona Lopeho. ()
Oproti Krásce dne příliš mnoho Fernanda Reye, na kterého jsem alergická a typických Buñuelových vtípků a nápadů, které jsou ale tentokrát poskládané do naprosto nepřijatelné koláže. Ať už zde Deneuve sehrává jakkoli zajímavou proměnu z naivní dívenky po aroganci samu. A navíc Franco Nero je vysloveně slabý. ()
Bravo, don Lope! Niekto žije z práce, niekto z peňazí. Špinavú prácu a trápenie necháme pre lopaty z nižších vrstiev a môžeme sa čisto venovať poblúzneniu okúzľujúcej úbohej siroty. Z tohto filmu na mňa dýchol zaprášený duch starých španielskych čias. Párkrát som teda musela zakašlať, ale inak je to výborné! ()
Galerie (35)
Photo © Hollywood Classic Entertainment
![Tristana - Covery](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/165/500/165500951_5d0a1d.jpg)
Zajímavosti (9)
- Do roly Tristany zamýšľal Buñuel pôvodne obsadiť Silviu Pinal, ktorá stvárnila aj hlavnú postavu v jeho predchádzajúcom filme Viridiana (1961), a neskôr taliansku herečku Stefaniu Sandrelli. (Georgei)
- Producenti prinútili Luisa Buñuela obsadiť Catherine Deneuve a Franca Nera, no režisér neskôr priznal, že bol s ich výkonmi dosť spokojný. (Bilkiz)
- Luis Buñuel uviedol, že tento film vznikal dvadsať rokov. Prvýkrát uvažoval o natočení filmu v roku 1950, počas svojho života v Mexiku. Projekt sa nikdy neuskutočnil a snahy o nakrútenie filmu v Buñuelovom rodnom Španielsku dvakrát prerušili problémy s cenzúrou, než dostal koncom roku 1969 zelenú. (Bilkiz)
Reklama