Whitney Houston: I Wanna Dance with Somebody

Nemám hudební sluch a ani neposlouchám hudbu, kterou se prezentovala právě ústřední hrdinka tohoto snímku, ani jedno ale nic nemění na faktu, že naprosto bezpochyby považuji Whitney Huston za zpěvačku s největším hlasem všech dob, a právě o to víc mě mrzí, že její životopisný film dopadl takto vyloženě mizerně, ba co víc, já si dokonce dovolím až tvrdit, že se možná jedná o jeden z nejslabším životopisných filmů vůbec, a to prostě zabolí. Tady je totiž špatně snad úplně všechno, nejhorší nicméně je ovšem to, že celý tento snímek nemá absolutně žádnou vypovídající hodnotu, že se z něj divák nedozví ale lautr vůbec nic, o nikom, o ničem, prostě to jen působí jako totálně zpackaný sled jakýchsi událostí ze života jedné celebrity, bez toho, aniž bych se o ní cokoliv blíže dozvěděl, o jejích pohnutkách, o její povaze, o jejích pocitech, a to vlastně platí i pro všechny ostatní, o vztahu s vydavatelem, s rodiči, s partnery, po nepříjemných věcech ze zpěvaččina života se tu pak navíc jen zlehoulinka pohupskává, s cílem hlavně neublížit, nepošpinit, a především, a to mě naštvalo ze všeho nejvíc, tu naprosto, ale jako že fakt naprosto nefungují emoce, kterými byl život Whitney Huston doslova prošpikovaný skrz naskrz, jenže tady se to o ně ani neotřelo, takže celé je to jen totálně chladně odvyprávěná rychloexkurze, ze které si publikum neodnese nic, kromě informace, že se jednalo o skutečně OBROVSKÝ hudební hlas, ale to ví většina i bez této bídnépodívané. No a abych tu svou nespokojenost vyčerpal do poslední výtky, tak ani obsazení ústřední herečky nebylo podle mě tou nejvhodnější volbou, chyběla jí jak krása, tak charisma a k reálné Whitney se nepřiblížila ani na kilometry. Ne, tohle prostě není opravdu ani trochu povedený životopisný film a já ho dokonce považuji až za nedůstojný vzhledem k jménu, kterého se týká. (19.05.2024)

Scenáristicky a režijně neinvenční počin, který na jednu stranu staví na všech klišé životopisných filmů, ale zároveň je na přepálené stopáži 140 minut nedokáže využít a klouže po povrchu. Mnohem komplexnější vykreslení Whitney Houston a všech jejích vnitřních démonů, které ji dohnaly na hranu a ve finále i k předčasné smrti, nabízí čtyři roky starý dokument Kevina Macdonalda, který vystihuje všechny problematické aspekty jejího života včetně toxického rodinné prostředí a sexuálního zneužití v dětství, které zásadně ovlivnily její partnerské vztahy. Mrzí mě, že do pozadí byla odsunuta postava zpěvaččiny dcery, která doslova vyrostla mezi drogově závislými dospělými na nekonečných turné mámy, a také fakt, že 95 % zpívaných písní patřilo hlasu Whitney Houston a ne ústřední herečce, na které bylo často poznat, že jen na prázdno otevírá pusu. (26.12.2022)

Po všech směrech naprosto rutinní, režijně ničím zajímavý a scénáristicky narychlo splácaný životopis. Pokud bych odpustil herectví i fyzický vzhled hlavní hrdinky, která Whitney připomíná pouze barvou kůže, nemá film jediný silný moment, který podobné filmy pozvedává výš než tištěné slovo (závěrečný koncert Bohemian Rhapsody, perfektní režie a střih Elvise). Zde se do více než do 2 hodin snaží obsáhnout celý život hudební legendy a tak je každý zásadní moment shrnut do 3 minut. Tu nazpívá první hit, tady najde životní lásku, která ji zničí, tamhle se objeví v Osobním strážci atd. Pokud by se film zaměřil na určitý zásadní životní úsek a pořádně se na něj soustředil, mohl z toho být další z pamětihodných životopisných filmů. Takhle vznikla další, nijak zajímavá a vlastně dost marně zrežírovaná rutina, vhodná maximálně do televize. 50% (29.08.2023)

Nedá sa povedať, že by sme príbeh Whitney už nemali možnosť spoznať lepšie, no pre tých, ktorí majú radšej životopisnú formu než dokumentárnu toto bude podľa mňa film, ktorý skutočne ocenia. Akurát si myslím, že "I Wanna Dance With Somebody" sa mal reálne volať "The Voice". Nepôsobilo to v štýle, že ideme nalákať ľudí do kina rovnakým spôsobom ako to bolo v "Bohemian Rhapsody". Lenže pravda je, že tam ten titul dával oveľa väčší zmysel ako v tomto. Je síce pravda, že Naomi Ackie tu má celkom zaujímavý monológ o tom čím je tá skladba výnimočná... no to je pre mňa málo na to, aby som to nejako uznal. "The Voice" by bol lepší názov. Jednoduchší a najmä by viac vystihoval to, čo celú dobu film chcel povedať. Whitney bola svojim hlasom skutočne jedinečná. Lenže život na výslní má tiež svoje úskalia a niekedy sa človek jednoducho spáli a potom sa udejú veci, ktoré by sme určite nechceli. Nebudem viac rozoberať ale život Whitney, miesto toho si povedzme niečo o filme. Hudba je vynikajúca, nakoľko ponúka skvelé skladby odspievané talentovanou speváčkou. Naomi Ackie je pre mňa veľmi predstaviteľná ako Whitney, no za najlepší herecký výkon vo filme považujem Stanleyho Tucci v role Clivea. Myslím si, že tomu človeku dal skutočne srdce celého filmu. Čo som vôbec nepredpokladal. Scénka keď pustí Whitney It´s Not Right, But It´s Okay je podľa mňa vynikajúca. Celkovo som obdivoval jeho prístup a pôsobil často viac otcovsky než jej vlastný otec. Kde je mimochodom smutné, že na smrteľnej posteli chce od svojej dcéry 100 miliónov dolárov, ktoré mu podľa jeho vlastných slov patria. To bolo len smutné. Skvelé momentky film rozhodne má. Či už svoje finále, spievanie hymny na Super Bowl, I WIll Always Love You, Cissy dirigujúca hudobnikov počas dcérinho TV vstupu, mohol by som pokračovať. Som rád, že som film videl a dúfam, že sa mu dostane aj väčšej pozornosti a lásky. Hodnotenie: A (12.01.2023)

Whitney by si zasloužila daleko lepší životopisný film. Tohle je snadno zapomenutelný. Film staví hlavně na nejznámnějších hitech Whitney, ale její příběh je tak strašně osekaný. Vyloženě mi přišlo, že se pořád v příběhu skáče někam dál a jinam a vůbec to nepostupuje plynule. Pokud máte rádi Whitney a chcete vidět její příběh, pusťte si jakýkoliv dokument o ní, ten vám toho řekně daleko víc než tenhle film. (08.06.2023)