Reklama

Reklama

Život v oblouznění

  • USA Living in Oblivion (více)
Trailer

Obsahy(1)

Co se může pokazit, to se pokazí. Půvabná pocta všem nezávislým filmařům... Americký filmař Tom DiCillo patří mezi přední zástupce nezávislého filmu. Začínal jako kameraman prvních celovečerních snímků Jima Jarmusche (Trvalá dovolená, Podivnější než ráj). Později se ale začal věnovat scenáristice a filmové režii. Debutoval autorskou hudební komedií Johnny Suede (1991) s Bradem Pittem v první větší roli. Své zkušenosti z natáčení nezávislých filmů následně zúročil ve svém druhém celovečerním snímku Život v oblouznění (1995). Jedná se o nápaditou černou komedii, která reflektuje komplikovaný proces vzniku nezávislého filmu. Hlavním hrdinou příběhu je mladý ambiciózní režisér Nick Reve, který se se svým filmovým štábem snaží natočit vysněný projekt. Jenže natáčení se rychle stává noční můrou, která se nese ve znamení nečekaných zvratů a pohrom. Nejen režiséra může děsit moment, kdy se napjatá atmosféra na place změní v peklo na zemi. Jenže kdo chce dělat film, ten musí umět čelit daleko výstřednějším situacím. V hlavní roli neurotického ctižádostivého filmaře zazářil Steve Buscemi, který už si předtím podobnou roli vyzkoušel ve filmu Průšvih (1991). Působivá komedie si rychle získala srdce všech milovníků nezávislého filmu a dodnes bývá považována za nejlepší snímek Toma DiCilla, který si na festivalu Sundance odnesl cenu za nejlepší scénář. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (150)

Lima 

všechny recenze uživatele

Tom DiCillo musí být hrozně fajn člověk. Jeho filmy, to je koncentrovaná směs příjemných pocitů, lásky ke své profesi, upřímnosti a vtipně podaných životních postřehů. Těch je plný i tento jeho příběh, v němž jako člověk, který se ve filmové branži pohybuje nějaký ten pátek a ví "jak to chodí", si díky nekonečné spirále absurdních a velmi vtipných situací střílí z party lidiček, kteří si snaží natočit svůj nezávislý film a zároveň jim, zejména v postavě režiséra Nicka (s až nakažlivým entuziasmem ztvárněný bezchybným Stevem Buscemim), vzdává hold za jejich nadšení a zapálenost pro věc. Zároveň jako bystrý pozorovatel DiCillo v postavě blonďaté filmové star Chada Palomina (že by opravdu alter-ego Brada Pitta?) paroduje primadonské móresy hollywoodských hvězd a jejich aroganci, scéna se snovou sekvencí a liliputánem mě zase připadala jako narážka na Davida Lynche. Buscemiho postavu Nicka jsem si tak oblíbil, že bych mu z celého srdce přál, aby se jeho sen o ceně za "Best film ever made by a human being." stal skutečností :o) Ale jenom si tak snít, žít si svůj "život v oblouznění" taky není špatný :o) ()

Estrellita 

všechny recenze uživatele

Takova maškaráda! Čtvrtá hvězdička za to, že všechny tyhle problémy (kromě naštvanýho trpajzlíka) jsem si prožila na vlastní kůži - arogantní idiot v hlavní roli, nefunkční technika, skriptové nedostatky, hluk na scéně, chyby v záběrování, neschopnost herců naučit se text, nervy na pochodu, polohluchej zvukař (místo poloslepýho kameramana), vichřice na scéně, odchody herců a shánění nových a podobné geniální chvilky, které k filmařině prostě patří, ale já nejsem ochotná se s tím smířit a vzdávám to jako Nick. Když se ale vytrvá, hotový výsledek je neuvěřitelně štědrou odměnou. 66% ()

Reklama

Matty 

všechny recenze uživatele

Zkažené mléko, jednooký kameraman, zapomětliví herci, příliš pozornosti poutající asistentka, naštvaný lilipután a do toho všeho přichází vlastní matka… povolání režiséra je tím nejideálnějším, chcete-li blíže poznat vypolstrované zdi některé z cel psychiatrické léčebny. Hraných filmů o natáčení hraných filmů je podstatně méně, než se mnozí lidé domnívají, těch skutečně kvalitních obzvlášť. Každým coulem nezávislý Život v oblouznění je jedním z těch méně známých, což mu nezabraňuje být zároveň jedním z těch nejlepších. Tomu DiCillovi, Scénáristovi a režisérovi v jedné osobě, nestačil hořkosladký příběh o marném boji s větrnými mlýny, jenž dennodenně podstupujeme pro dosažení svých životních snů a rozhodl se jej učinit nevšednějším, (a co si budeme nalhávat, také) nezávislejším poněkud komplikovanější výstavbou příběhu. Většina dění je ve skutečnosti sněním některé z postav, případně iluzí, vytvořenou filmovou kamerou. A aby to nebylo tak jednoduché, to, co se přihodí některým postavám ve snu jiné postavy (resp. to, co se jako sen tváří), se v projeví také v jejich reálných životech (to ovšem pouze za předpokladu, že některá z dějových linií svým zařazením náleží do reality, nikoliv do dalšího snu či představy). Pokud si to všechno budete chtít v hlavě uspořádat do kompaktního, krásně přehledného celku, vaše mozkové závity se pořádně protočí. Život v oblouznění lze však sledovat i s podstatně menší snahou o odhalení jádra věci, aniž by se v takovém případě změnil v nesourodý chaos. Navíc, mnohé motivy jsou dost zřetelné i pro diváka, jenž tu velkou věc v lebce raději příliš nezatěžuje (např. snová sekvence s jablkem a následně ocenění pro Revese ve tvaru jablka). Excelentní herecký výkon předvádí Steve Buscemi (imho dost nedoceněný herec) v roli režiséra, který ví přesně, co chce, ale navzdory úporné snaze to ne a ne získat. Stejně jako ostatní zdejší postavy mající co do činění s filmovým průmyslem, také on žije jakoby v oblouznění a má problém rozlišovat skutečnost od výplodů jeho příliš imaginativního mozku (jeho jméno – Reve – navíc odkazuje k francouzskému výrazu pro sen, což jsem si samozřejmě přečetl :). Ještě kouzelnější je ve své roli pohledné herečky („hrála ve sprchové scéně s Richardem Gereem“) pohledná Catherine Keener, na které je cosi tajuplného, měnícího ji doslova v „tajemný předmět touhy“. Život v oblouznění, přestože vznikl z nadšení lidí od filmu a právě filmové nadšence potěší nejvíce, práci u filmu nijak neidealizuje. Naopak, snaží se (lehce bizarní, ale tím přitažlivější) formou postihnout jak světlé, tak temné stránky podobného zaměstnání a dost možná vás přiměje věřit, že jít za svým snem má smysl, jakkoliv je vytyčený cíl na první pohled nedosažitelný. 85% Zajímavé komentáře: Lima, Dudek, S_M_Lomoz, TotalFilm ()

Macejko 

všechny recenze uživatele

Rozmýšľali ste niekedy, ako by asi vyzeral Inception, keby ho niekto natočil ako komédiu so Steveom Buscemim? V prípade, že by niekoho takáto stupídna otázka skutočne napadla, odpoveďou mu budiž "Living in Oblivion". Málokedy sa mi stáva, aby som si bol po dopozeraní nejakého filmu istý, že si ho budem v budúcnosti púšťať opakovane, ale pri tomto fantastickom kúsku som bol o tom presvedčený už po niekoľkých minútach. Prenáramne vtipná, nápaditá a hravá záležitosť s vynikajúcimi hercami a film, ktorý by si mal určite povinne pozrieť každý nádejný režisér, ak si chce byť stopercentne istý, že má na svoju prácu tie správne železné nervy. Úprimne sa čudujem, že sa z toho nestal nejaký undergroundový kult a že to nepodnietilo vznik nejakého vtipného meme-u. ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Duchaplná hříčka o tom, jak se dělá film. 1)  Charismaticky vyhlížející 41letý scenárista a režisér (jindy i kameraman) Tom DiCillo původně napsal scénář jako půlhodinovou ukázku pro 35letou Catherine Keenerovou (Nicole).____ 2)  Tak nevím, když si tak čtu místní komentáře a vůbec další info, jestli bych neměl zvýšit hodnocení. Možná mi něco uniklo. Je fakt, že ke konci už bych mohl uvažovat o čtyřech hvězdičkách. No počkám si, až film uvidím znovu._____ 3)  Velkým plusem je obsazení. Je tu 37letý Steve Buscemi (režisér), 31letý fešák Dermot Mulroney (kameraman Wolf), 25letý Kevin Corrigan (asistent kamery), 42letý Robert Wightman (asistent s vlastním scénářem Bob), 32letý James Le Gros (herec Chad Palomino), 25letý 135 cm vysoký Peter Dinklage (herec Tito) či 69letá Rica Martensová (režisérova matka)._____ 4)  Film přišel na cca půl miliónu dolarů. Financovali ho zúčastnění herci a režisérovi přátelé poté, co profesionální producenti odmítli_____ 5)  Podle titulků vznikl v roce 1994._____ 6)  Co by na věc asi řekl Karel Čapek se svým dílkem Jak se dělá film? Moc se to od jeho dob, zdá se, nezměnilo. ()

Galerie (21)

Zajímavosti (4)

  • Film vyhrál Cenu za scénář na festivalu Sundance v roce 1995. (davi.k)
  • Režisér Tom DiCillo nechtěl prosit lidi o peníze, aby mohl natočit film, tak se zeptal herců, jestli by pracovali zadarmo. Všichni souhlasili a někteří dokonce přispěli. Nakonec každý, kdo přispěl pár dolary, ve filmu hrál. (HellFire)

Reklama

Reklama