Život v oblouznění

Namyslený herec, neistá herečka pod taktovkou trpezlivého Buscemiho ako režeséra, ktorý musí viac riešiť pošramotené egá všetkých neschopných tvorcov pri pár scénkach svojho nezávislého filmu aby vôbec dokončil film a ukážka aká je to asi drina natočiť dobrý film keď tvorcovi nie je úplne ukradnutý jeho výsledok ako v prípade ED WOODa a je to veľká sranda. Ako najlepší záber dokáže pokaziť jedno pokazené mlieko, koľkokrát sa rozpadne sen rejžu o jeho filme a že všetko nakoniec dokáže zachrániť jeho vlastná matka. Nahrávanie 30minutového ticha miestnosti po skončení filmu kde každý myslí na to svoje nemá chybu =D. (04.10.2008)

....si představte, že z takového guláše a osobních zklamání a profesních selhání vznikne film, který se Vám líbí.... Parádní koncept, doplněný famózním Stevem Buscemi.... A Dermot Mulroney v roli kameramana Wolfa s páskou přes oko a vizáží zastydlého gay motorkáře v kombinaci s diktátorem menší, středně velké banánové republiky... (25.07.2012)

Nevzpomínám si, kdy jsem naposledy viděl tak svěží, hravý, humorný, inteligentní, příjemný, krásně kolorovaný a ve všech směrech povedený snímek, který by mi způsoboval tak čiré potěšení právě jako Život v blouznění. Vlastně ano, vzpomínám, ale to bylo něco docela jiného a nehrál tam hypersympatický Steve Buscemi. Jenom, aby bylo jasno, děj tohoto filmu se odehrává na "place", Steve Buscemi je režisér a točí nezávislý film se slušně potrhlým, ale taky pořádně sexy štábem. Kameraman Wolf je fakt řízek, a děsně mě potěšilo, že má úplně stejnou jizvu na horním rtu jako já. Ale jako FAKT! Znáte ten falešný pocit spřízněnosti? Nejspíš taky boxoval někde na trávníku po pořádném nočním reji (Depeche mode sraz). Zlatý časy, a tři stehy na rtu, kéž by mi tak někdo vyrazil voko, abych mohl nosit tu pirástkou pásku.... Někdy nezbývá než snít. Ach jo. (17.01.2012)

Šílený den jednoho podobně šíleného filmového štábu amatérů, který natáčí jeden „zkurvenej nízkorozpočtovej film“. Klapka marně uvádí další pokus, režisér zoufale sípe a křičí na neschopné kolegy, aby se vzápětí probral z noční můry do kalné reality. Další luxusní kousek Toma DiCilla je filmem o filmu, který je komponovaný v barvě i černobílém obrazu s umnými přechody mezi snem a realitou. Celé je to vtipné, milé i bizarní. A nad tím vším pevně stojí scénárista a režisér DiCillo, který nejenže točí lehkou rukou, ale hlavně inteligentně. Pomáhá mu v tom plačící a zvracející kameraman Dermot Mulroney, dramatická herečka s nevyholeným podpažím Catherine Keener nebo dokonale podivínský režisér Steve Buscemi, jehož tvář zde víc než kdy jindy působí dojmem vyjeveného hlodavce kříženého s pedofilem. Film, který vznikl z čirého nadšení, s minimem peněz a velkou upřímností!! (31.01.2013)

Milý low-budget movie, kráčející ve stopách nejlepších tradic americké nezávislé filmařiny. Všichni herci si svoje roličky museli užívat, Buscemi v roli ohleduplného režiséra nejvíc. Zajímalo, by mě, nakolik je ten film autobiografický - tj. jak moc se DiCillo do scénáře napsal, eventuálně jaký je/byl jeho vztah ke Keenerové (které to tady mimochodem strašně sekne). To jenom malá bulvární poznámka pod čarou. Jo a - moc nechápu proč distributor přeložil oblivion jako oblouznění, když správné zapomnění dává daleko větší smysl... (lingvistická poznámka pod čarou :-). 90% (22.04.2007)