Návštěva staré dámy

Aź mrazivý výkon Jiřiny Bohdalové, která zde dokazuje, že není jenom rádobyvtipnou tetou z televizních estrád. Film o lidské morálce, vině, trestu a hlavně odpuštění. Hodně silná předloha se díky Zelenkovi přetavila v hodně silnou televizní adaptaci, která sice není tak precizního jako například Kieslowskiho Dekalog, ale jako česká alternativa chutná báječně. (10.06.2007)

„Při každé známce blahobytu je cítit, jak se smrt plíží blíž a blíž…“ Dostava mrazivá Jiřina Bohdalová v roli miliardářky, které při svém sociálním experimentu stačí jen čekat. Svět z ní v mládí, jak sama říká, udělal „děvku“, ona je na oplatku odhodlaná, z něj udělat „bordél“. V téhle adaptaci Dürrematovy hry člověka mrazí nejen z toho samotného děsivého závěru, ale především z oné nadčasovosti. Z toho, že i my lidé plni humanistických ideálů se za jistých okolností dokážeme měnit ve štvavou zvěř, která si ale přitom tu štvanici ještě dokáže zdůvodnit bohulibými úmysly…. Vždyť kdo by odolal, když „jde především o to, že chceme uskutečnit spravedlnost“ Nebo že by šlo přeci jen o poněkud přízemnější věci? (09.05.2021)

Pěkný děj, výborná výprava. Ale ty záběry se mi zdály jako by je natáčel nějaký amatér. Velmi nesrozumitelný konec, podle kterého se nedalo poznat jestliho opravdu zabili nebo jestli tu mrtvolu jenom hrál na oko. Jinak krásný důkaz,že si člověk za peníze mů že koupit všechno i spravedlnost. Herecký výkon paní Bohdalocé byl vynikající, i ostatní herci se představily v nádherných rolích, které mystrovsky zahrály. Přesto všechno dávám za 3 hvězdičky. (12.12.2007)

„Kdepak, pánové, první láska se nezapomíná. Tu s sebou člověk nosí celý život.“ Jenže vzpomínky 2 lidí se mohou poněkud lišit, když si jeden z nich chce pamatovat jen to, co se mu hodí…Možná nenápadný, ale o to co do vyznění silnější film. Splnění podmínky, která by mohla udělat ze zchudlého a zašlého místa znovu prosperující město, je fatální, a brzy se začnou odkrývat charaktery jednotlivých postav. Jakože reakce městečka je vskutku jednotná a krásně připomíná supy kroužící nad raněným zvířetem, kterému už nezbývá příliš mnoho sil. A to vše objímající pokrytectví („Přesto si dovoluji jednoznačně prohlásit, že v tomto případě vůbec nejde o peníze.“) vyvolává hořký úsměv stejně jako potřebu zvracet. Ale hlavní pozornost na sebe strhává Bohdalka, pomstychtivost její postavy skloubená s tvrdostí, dávnou bolestí a výsměchem lidskosti („Já počkám.“) je více než autentická. Dávám solidní 4*. „Věnuju 1 miliardu a koupím si za ni spravedlnost.“ - „Promiňte, ale…spravedlnost se přece nedá koupit!“ - „Všechno se dá koupit.“ (01.05.2022)

Podobnému námetu by viac slušalo kino spracovanie, cítim, že na televízny film je to možno až trochu moc a výkon Bohdalovej by si zaslúžil, aby sme si zaňho aj zaplatili. Scenár je síce trochu didaktický, ale keďže je to podľa hry, našim scenáristickým susedom to vyčítať nebudem. Takže otrepaná fráza, jedná sa o Bohdalkinin herecký koncert. (26.09.2012)