Hříchy pro pátera Knoxe

Výborný detektivní cyklus, na kterém se mi asi nejvíce líbí vizuální a atmosférické odkazování na klasické "hard-boiled" kriminálky, přiznám se, že bych nevěřil, že se něco takového dá v lacině působících televizních kulisách natočit... Nejlepší režijní počin Dušana Kleina, kterému herecky kraluje spojovací článek všech epizod Zlata Adamovská, která krom tradičně skvěle zvládnutých partů potěšila i pěveckými vlohy (její zpěv se mi narozdíl od většiny zdejších komentujících opravdu líbí). (27.06.2010)

Oba seriály s tématikou Hříchů mi přijdou jako hodně zajímavý a originální nápad, ovšem v obou je jedno velké ALE. Jak jsem zmiňoval v komentáři v Hříších pro diváky detektivek, daleko víc by se mi to líbilo, kdyby šlo jen o sledování stop, na základě kterých můžeme vydedukovat pachatele. Propojení bych tu vůbec nepotřeboval, nebo maximálně jen tak v postavách vyšetřujících detektivů. Ovšem postava hlavní hrdinky, která se účastní všech případů (náhodou dělá v kdejakým baru, kde se vždycky něco semele) a svou inteligencí předčí všechny profesionální detektivy, kteří by bez ní vraha nikdy nevypátrali, mě neskutečně štve i tady. Možná ještě víc než bývalá "první dáma" v druhém cyklu, která byla jenom unylá, nudná, do všeho se pletoucí. Adamovská oproti ní navíc není moc typ bohémské herečky, takže mnohokrát mi její přehrávání opilosti, rádoby cool hlášky a podobně přišly vyloženě směšné, zpívat možná umí o kapinku lépe (ale ten rozdíl v kvalitě je opravdu jen zanedbatelný). Takže kvůli hlavní hrdince opět jen za 3, jinak bych dal klidně o hvězdu víc. Je to škoda, protože jednotlivé případy jsou zajímavé a většinou promyšlené, představitelé detektivů a dalších účastníků příběhů hrají velice slušně (alespoň ve většině případů). Bohužel v obou těchto seriálech tyhle zajímavé případy trochu shazují postavy obou "průvodkyň" světem zločinu. (15.06.2014)

Těžká srdcovka. Když to běželo poprvé naživo, vždycky jsem se během hudby, která doprovázela desatero pátera Knoxe, strašně bála. Herci, pokud vím, hráli taky živě. Navíc to byla krásná interakce s divákem. Vždycky si vzpomenu na Martu Skarlandtovou, která živé přenosy moderovala, a dramaturga Václava Šaška. (09.05.2020)

Nezažil jsem dobu, kdy na našich obrazovkách byly běžně k vidění seriály vysílané v přímém přenosu. K opětovnému návratu k tomuto atraktivnímu a velmi náročnému konceptu z hlediska co do připravenosti a sehranosti štábu a herců, se televize uchýlila na začátku devadesátých let s tímto seriálem deseti detektivních případů, které měly společnou postavu barové zpěvačky. Viděl jsem všechny díly v přímém přenosu i v pozdějších reprízách, které se už nedaly srovnat s vypětím živého vysílání a hodně ztratily, například v tom, že po skončení každého živě odvysílaného dílu, měli diváci možnost v rámci soutěže tipovat, jaké pravidlo pro správné detektivky autora Knoxe, bylo z uvedených deseti právě porušeno. Když jsem zpětně procházel všechny díly, odhalil jsem několik kiksů, které jsou právě v živém vysílání kouzelně neodhadnutelné a nedají se vrátit, když k nim dojde. Adamovská a spol. to odehrála schopně a Klein dobře využil svoje bohaté režijní zkušenosti. Dneska už tenhle seriál tolik nezaujme, jeho sláva je, zdá se, nenávratně pryč, ale jako malé připomenutí, co bylo kdysi na našich obrazovkách populární, je to dobrá volba. 60% (08.06.2012)

Seriál se svého času vysílal živě. A to zanechalo na seriálu stopy, které jsou patrné stále. Například herecké výkony. Tím, že se musí jet na první dobrou zkrátka herci nemají možnost se opravit a tak se velmi často přeřeknou nebo jim pořádně není rozumět a samotné výkony nejsou příliš přesvědčivé. K tomu naprosto příšerná hudba. Písně, které by uspali hada, zpívá navíc naprosto příšerně Zlata Adamovská. Samotné příběhy jsou trochu unylé. Postupně začíná být únavné, že se u každého případu Z. Adamovská objevuje a dokonce ho i vyřeší a to rychleji než detektivové. I úvodní proslovy režiséra Dušana Kleina jsou místy k nepochopení. Občas prostě není jasné o čem to ten muž vlastně mluví. Studiové prostředí seriálu také nepřidává. Hlasy herců se zřetelně ozývají s ozvěnou. No a scénář je slaboučký jak čaj. Vůbec nejhorší ale je, že ve většině dílů není zcela jasné, jaký hřích byl v konkrétním případě použit a tipl bych si, že některé hříchy nebyly použity vůbec. Zkrátka, tohle se nepovedlo. Viděl jsem to jednou, celé a jsem rád, že tenhle nepovedený televizní experiment mám za sebou. (28.04.2016)