Reklama

Reklama

Charleyova teta je divadelní komedie anglického autora Brandona Thomase z roku 1892. V češtině ji poprvé uvedlo Národní divadlo v Praze roku 1894, proslavila ji ale teprve inscenace v šedesátých letech, kterou pár let od premiéry Československá televize zaznamenala. Na inscenaci Charleyovy tety se v roce 1964 v Městských divadlech pražských sešli významní tvůrci té doby, v čele s režisérem Ivanem Weissem, scénografem Františkem Skřípkem a dalšími. A především soubor, který uměl tento typ komedií hrát. Fenomenální úspěch u diváků komedie slavila právě kvůli skvělým hereckým výkonům v čele s Lubomírem Lipským, který ve svém převleku anglického studenta za bohatou tetu navždy vložil do této role nezapomenutelnou situační komiku i anglický humor. (Česká televize)

(více)

Recenze (48)

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Těch divadelních záznamů z let dávno minulých se na obrazovkách neobjevuje zase tolik. A tak když se něco najde, jsem rád. Toto představení jsem navíc nikdy předtím neviděl a ani jsem ho neznal. O to více mě ale pobavilo. Starých filmů je v televizích dost, ale starších divadel málo. Žel bohu, dodávám. Je to škoda, protože představení je zábavné, plejáda herců hraje dobře a já si jej příště zase rád vychutnám. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Charleyova teta je jeden z těch divadelních záznamů ze 60. let, který nám ukazuje proslavenou a tehdy už i usazenou inscenaci ze scény ABC v MDP. V době záznamu byla Thomasova převleková komedie hraná už pět let a pro Lipského se stala hrou životní. V této alternaci stojí mmj. za pozornost ukotvená herecká manýra Meryčky Rosůlkové nebo nefalšovaná energie Stanislava Fišera. Mojí srdeční záležitostí nicméně zůstane pozdější nastudování na téže scéně z let 1996-2008 s Janem Hrušínským, které jsem viděla živě. ()

Reklama

Pennyzka 

všechny recenze uživatele

Viděla jsem Charlyovu tetu sice v divadle, ale myslím, že by to moho být obdobné a tak si beru právo na hodnocení a komentář. Sice tam herci hráli úplně jiní, ale komedie to bylo tak i tak. Hodně jsem se zasmála a komedie mě napínala až k prasknutí. S rodičema jsem se hádala, jestli ta Charleyova teta přijede a "samozřejmě" , že jsem měla pravdu. Nejlepší role- Charleyova teta z pravlasti opic, takže ten klon. Opravdu fenomenální :) ()

filmmovier 

všechny recenze uživatele

Výborní komedie s geniálním Lubomírem Lipským, který se prostě zrodli proto, aby hrál ženy. Charleyova teta je asi nejlepší věc, v jaké jsem ho kdy viděl a pochybuji, že má nějakou lepší. Děj, který fantastický odsýpá, je plný klasických divadelních záměn a omylů, hlášek a neskutečně vtipných situací. Herci jsou taktéž perfektní, ale Lipský je všechny tak fantasticky zastiňuje natolik, že za zmínku stojí snad už jenom Marie Rosůlková. Délka byla tak akorát a hrozně mě mrzí snad jenom to, že jsem tuhle fantastickou anglickou komedii neviděl naživo. Charleyova teta z Brazílie, pravlasti opic by bez Lipana byla poloviční, pokud vůbec. Nejkrásnější scéna: majordomus žebrající o peníze. Nejelegantnější žena: LL. 85% za kvalitu hry a jedna celá hvězda navíc za víte koho... ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Lubomír Lipský - velké, přitom jakoby stranou stojící místo české Thálie. Zdánlivý bezstarostný komik, prvoplánově neokázalá oběť okolností a situací, jimiž je jakoby chaoticky smýkán. A skutečnost? Herec z největších a nejčešštějších, nikoliv náhodou blízký druh špičkového intelektuálního českého komictví par exellence Miroslava Horníčka, další hvězdy generačního trojhvězdí, doplňovaného Milošem Kopeckým. TETA, při zběžném pohledu jedna ze zaměnitelných konverzaček své doby právě Lipského výkonem v ženské úlohy rázné dámy získává náhle rozměry a valéry třetí dimenze. Při pohledu na řádící Lipského ženu v letech se vybavuje filmová Tootsie Dustina Hofmanna a vůbec cosi, co je mimo čas a prostor. Ano, až na výjimky jsou ostatní herci vedle Lipského náhle jakoby do počtu. Myslím, že TETA je právem nadčasovým představením, důkazem, že humor, současně zkázněný i bouřlivý, nespoutaný i zkázněný, nevázaný i kultivovaný, je v tomto nastudování opravdu klasickým. A to ne pro jednu, ale hned několik mimořádně vděčných diváckých generací. ()

Galerie (9)

Zajímavosti (1)

  • Premiéra 29. 10. 1964, Městská divadla pražská, scéna Divadlo ABC. (NinadeL)

Reklama

Reklama