Rozpaky kuchaře Svatopluka

Popěvek "Kuchař je umělec a psycholog a stratéég" asi jen tak z hlavy nevymažu. Pohodový seriál, který byl v době svého premiérového uvedení výjimečný díky hlasování o dalším konání hlavního hrdiny, sympaťáka Dvořáka. Nejvíce mě ale bavily díly z horského hotelu a následně z Varů, od deváté části a přesunu do Prahy se na vaření skoro rezignovalo a Kuřátko neměl moc dobré parťáky. (07.04.2020)

Svatopluk je bídné dílo zejména svým konceptem. Tvůrčí tým, v čele s Františkem Filipem, lišácky servírují divákům latentní propagandu „laskavé normalizace“. Pokud postava dojde do fáze neřešitelné situace, obraz zastavuje a následný střih do studia nabídne pohled, kde diváci drží škatule s tlačítky ANO/NE . Tato zdánlivá divácká spoluúčast má evokovat pocit svobodného rozhodnutí. Paradoxem celého konceptu je právě výše zmiňovaná volba, která vlastně neexistuje, jelikož děj samotný je již předem definována a ačkoliv se tvůrci snažili na strategii „volby“ seriál postavit a vzbudit pocit svobodného rozhodnutí, nic to nemění na faktu, že celý tým vyprodukoval pouze další normalizační propagandu. Svobodné rozhodnutí totiž ve skutečnosti nebylo možné. (15.03.2013)

Za komančů to bylo něco, dneska když se na to člověk dívá je to naprosto k smíchu a uvalený jako blázen. Když si odmyslím všechny ty totalitní srance kolem, protivného Dvořáka, tak hodinu a pul každé díl řešit jednu banální ptákovinu, to je něco. Jenom protože si pamatuji jak jsem sám jako dítě blikal s vypínačema jak pitomec, dám dvě, ale když to dneska vidím nejradši bych napálil odpad. (14.12.2014)

Dosti odpudivý vzhled do centrálně plánovaného hospodářství optikou hotelové a lázeňské kuchyně. Omáčka se vylepšuje glutasolem a nastavuje vodou a mlíkem, v kuchyni lezou švábi, vaří se podle kreténských státních norem a ve třetí cenové skupině nesmíte fasovat svíčkovou. Mimořádně blbě napsaný seriál, který (většinou nevědomky!) ukazuje morální rozklad socialistické společnosti, kde krádeže jsou normou, podlézání šéfům otázkou přežití a kde gramáž masa je politický problém. Největším bizárem je pak 11. epizoda, v niž aspirant na pozici sauciera, toho času v podmínce za napadení, doma „bacil“ svou ženu, načež mu kádrovačka v podniku schválí žádost o práci, protože mlátit ženu je norma a protože si kádrovačka o manželce myslí, že to je píča. Korunu tomu nasazuje hlasování ve studiu, kdy 49 z 67 lidí přizná, že úplatky buď přijali, nebo sami dali. Ostatně celý koncept hlasování diváků dnes působí buď legračně, nebo naopak mrazivě. Podle toho, zda se pousmějete nad naivitou hlasování, které na děj nemá prakticky žádný vliv, nebo podle toho, zda dojdete k depresivnímu poznání, že hlasování je v totalitním Československu jen iluzí svobody volby. Chléb a hry. A glutasol. (17.04.2019)

Nevím jak na tom byli s podobnými formáty jinde, ale tohle byl takový český australopitékus všech dnešních reality show. O tehdejší sledovanosti si mohou dnešní pořady nechat jen zdát... Ono prostě nic jiného tehdy v TV nebylo. Dnes běží na každém kanále jiná reality TV, tu předvádí teenageři jak neumí zpívat, jinde nějaká zapomenutá serebrita klohní v tuku eidam s broskví, onde valzuje Jirka Šmicr v jégrovkách sálem... Pošlete SMS svému šampiónovi hřímají obrazovky a operátoři si mnou ruce... V roce 1984 se na daný pokyn z obrazovky musel divák zvednout a jít rozsvítit. Úsporné zářivky v paticích E14 a E27 byly tehdy jen vlhkým snem fantazírujících elektrotechniků a tak těch pár sto watovek v každém obýváku pěkně provětralo dráty přenosové soustavy. V Dukovanech asi museli přihodit pár lopatek uhlí :-). Energetici ten nápor uměli změřit a přepočíst dokonce na obyvatele.... Podle spotřeby se pak rozhodovalo, jak bude seriál či dokonce jednotlivé epizodky v rámci jednotlivého dílu pokračovat. Epizodky ovlivňovali i hosté ve studiu, kteří držící krabice s tlačítky ano/ne a malým majáčkem (každý samozřejmě připojen kabelem na zásuvku :-) a už jen to asi někde prohřálo zásuvky) - hlasovali co má kuchtík udělat. Na těch hlasovacíh zařízeních byly dokonce napsány profese jednotlivých hostů z lidu a tak zde kromě celkem běžnéhom důchodce, prodavačky, vedoucí zeleniny a odborného referenta máme možnost narazit i na ještěrkářku :-)))) ! Pořadem nás prováděl Josef Dvořák, který si střihl i hlavní roli kuchaře Svatopluka Kuřátka. Ten také v pauznutých a vypjatých momentech dílů vstupuje s mikrofonem mezi hosty a táže se je jak by se v dané situaci zachovali oni. Hosté reprezentující lid byli však asi nejen prolustrováni, ale lety normalizace i znormalizováni a tak jsou odpovědi vlahé, neutrální či dokonce vyhýbavé... Přeci si někdo neuškodí, že si v TV v přímém přenosu otvře hubu naplno a sdělí národu svůj názor na to či ono že, byť jde o kuchyň... co kdyby se toho někdo ve fabrice chytnul ? Pohled do velkokuchyně v hotelu v Mariánských Lázních stojí sám o sobě za vidění... Ty některé místnosti s opráskanými kachlíky a okopanými rohy by dnes asi Pohlreichovi utrhly aortu... I ta jídla... Naše kuchyně v rámci těch - ano skoro 20 ti let poskočila kamsi jinam. Díly jsou tématicky skoro o ničem a řeší běžné problémy na pracovištích nejen v jídelnách a restauracích. Seriál je plný tehdy populárních herců, což mu po herecké stránce celkem prospělo. Za komančů to asi bylo kvůli možnosti ovlivnit seroš hodně zajímavé ale dnes? Proč nám to proboha svatého ČT v neděli v podvečer pouští? Krista pána to už opravdu není nic horšího? V rámci jakéhosi bloku např. co se vysílalo za Husáka bych to jako určitou předváděcí látku pochopil, ale takhle jen tak bez výstrahy.... U mne je to za dva knedlíky. * * (24.02.2013)