Rozpaky kuchaře Svatopluka

Svatopluk je bídné dílo zejména svým konceptem. Tvůrčí tým, v čele s Františkem Filipem, lišácky servírují divákům latentní propagandu „laskavé normalizace“. Pokud postava dojde do fáze neřešitelné situace, obraz zastavuje a následný střih do studia nabídne pohled, kde diváci drží škatule s tlačítky ANO/NE . Tato zdánlivá divácká spoluúčast má evokovat pocit svobodného rozhodnutí. Paradoxem celého konceptu je právě výše zmiňovaná volba, která vlastně neexistuje, jelikož děj samotný je již předem definována a ačkoliv se tvůrci snažili na strategii „volby“ seriál postavit a vzbudit pocit svobodného rozhodnutí, nic to nemění na faktu, že celý tým vyprodukoval pouze další normalizační propagandu. Svobodné rozhodnutí totiž ve skutečnosti nebylo možné. (15.03.2013)

První interaktivní seriál u nás (Kinoautomat nepočítám). Ale dobře se na to kouká hlavně na přípravu jídel. Hned bych si něco dal. Ale Sváta Kuřátko to je děsný jméno. Velice se mě líbí díl Pivař kdy jeden kuchař chlastá a za pivo dává maso číšnikovi ,ale díky opilosti kazí jídla a všichni o tom ví že chlastá ,ale nikdo nechce Svátovi pomoct ho usvědčit. Až jak už to bývá se jeden najde a pomůže mu ho čapnout. (30.12.2007)

Jasně je to stará komunistická dovolená zábava. Ale v dnešní době toho máme i teď mraky. Hlavně aby diváci nemysleli na to, že stovky kilometrů od nás se děje něco hrozného, ale hlavně ať se večer pobaví všichni u televize (z tohoto důvodu telku zapínám jen na hokej). Velice mě ovšem udivuje to hlasování tehdy. Třeba jak Josef Dvořák řekne pokaždé - Diváci vypněte všechny spotřebiče ať nevznikne přepětí v síti... Je to taková pokleslá zábava. A díky tomu na jaké jsem zvyklá kvalitní a jinak servírované záběry jídla z dnešní doby (např. Pohlreich v Ano,šéfe atd), tak mi tehdejší jídla spíše připadají nechutné. (02.04.2016)

Ve své době věhlasný seriál a to jenom proto, že se diváci oblbovali údajným hlasováním pomocí blikání světla v domácnostech. Že je to totální nesmysl, však bylo každému šumafuk. Bylo i prozrazeno, že ať se vybralo pokračování jaké chtělo, v obou případech se děj během dvou tří minut zase sjednotil. Inu, proti gustu žádný dyšputát. Hlavně, že to mělo úspěch. Při dnešním pohledu se jednalo o příběhy typicky socialistické. Někdy se odehrávali tak pochyderné zápletky, že to spíše budilo úsměv. Nereálnost určitých dějství musí být dnes už víceméně jasná. Ale co. Jako estráda dobrý a z nostalgie se lze na to podívat i dnes. (28.05.2014)

Jedeme to s manželkou možná už potřetí. Ona proto, že to má ráda, já proto, že je to taková guilty pleasure a že se můžu bavit s obrazovkou a nadávat jí. Je to ale hrozný. Dvořák se ve studiu pitvoří, v roli Svatopluka chvilku hraje Svatopluka, občas mu to ale ujede a je z něj Dvořák (kdyby to nebylo tak blbý a starý, řekl bych, že je to meta a pomrknutí na diváka). První díly jsou ještě docela zábava, ke konci už je to ale docela křeč a otrava a to jejich hlasování je výborná šaškárna a nejvíc se nasměju, když paneláky blikaj :-D. Za prvních pár dílů dám dvě dietní porce, ale dobrý to není. PS: Nejradši mám Pivaře, s tím ožralým debilem "tak ono se mi tady nevěří". Takhle debilní, kdyby to bylo celý, dám za pět. (16.12.2022)