Strach má velké oči

Vynikající herci: geniální Iva Janžurová, Rudolf Hrušínský, Jiří Štěpnička a Ondřej Havelka. Neskutečně vtipné hlášky: Zalez - sněnka! Jez, jez! A pak ta hudba z flašinetu. To je stručná charakteristika této pohádky. Studiová pohádka, která je jasným důkazem, že vůbec nemusí vadit jedna jediná scéna, pokud je výborně zahraná. (06.06.2020)

Sedíme tak s pětiletou dcerou v Karviné uprostřed náměstí na letní zahrádce a tu se středem náměstí valí skinhead v bombru (bylo +40°C ve stínu), holá hlava, pálka přes rameno, nadutý výraz. Dcera po něm mrkla a na celou zahrádku hlasitě pronesla: "Smělý pohled, v ruce kyj, městem kráčí Divobij". Lehli všichni hosté i obsluha a já pochopila, že nejen my ujíždíme na této pohádce......... Strach má velké oči je jednoznačně nejlepší česká studiová pohádka. Iva Janžurová v roli baby Magi předvádí tak neskutečný herecký koncert, tak řádí, že si její skeče přetáčím zpátky a zpátky a nikdy jich nemám dost. K tomu jí geniálně sekunduje Rudolf Hrušínský v roli natvrdlého loupežníka Bujóna a další hvězdný herecký ansámbl. O interiéru bábiny chalupy se nikdy nedá říct, že už si člověk všiml všeho, dialogy jsou chytře vtipné a těch replik, co už od té doby zlidověly, se nedá dopočítat : "PoléVka nebo poléFka? Hm, F je hezčí....:" (07.01.2013)

Po čertech existenciální téma, přesvědčivě modernizované pohádkové motivy, epesní aranžmá a neobvyklé, třeskutě slibné duo Janžurová+Hrušínský ve správně blbinózní šílenosti nepostrádající nicméně bytelnou koncepci. Happyend sestává ze scény vysvobozené cudné slečinky v modrobílých šatečkách, ana laškovně ječí ohnuta přes koleno zámeckého pána v mysliveckém stejnokroji, a z hlášky „A tady tu knihu hoďte do ohně. Ať už je v tomhle lese jednou klid a pokoj.“ Všechny tyto vklady přicházejí téměř vniveč nestravitelnou upatlaností a rozpatlaností rozhodné většiny dialogů a scének, čemuž, dodávám velmi nerad, napomáhá i Hrušínského lenivé uchopení postavy. Ostatní jsou sice přesvědčiví, ale ti zajímavější z nich (Štěpnička a přesný Havelka) se nechávají vtáhnout do toho blátíčka no a Zedníček coby charakterní milovník to opravdu zachránit nemůže. Nad vodou to tedy drží samotná Janžurka a těch několik podařených zápichů i nečekaných odbourávaček. Jako čtvrt- nebo půlhodinová hříčka třeba v rámci Malého televizního kabaretu by to bývalo mohlo být i v této formě výživné, ale v sedumdesáti minutách to bylo vražedné. Úvodní zakletí v podobě ztráty paměti se v dalším průběhu zcela zrácí ze zřetele, motiv zůstává trestuhodně nerozvinut. Autorské nezvládnutí díla vyjadřuje i dosti nepřiléhavý název: strach je sice jedním z přítomných motivů, ale naprosto nepatří k těm dominujícím a hlavně postrádá jakoukoli motivickou jednotu. Přes to všechno trvám, že lze toto dílo doporučit: Jednáť se o chvályhodně bizarní kousek, který, dostanete-li se do správné nálady (což se mi žel, na rozdíl od Šandíka, PollyJean, M-arty, gudaulina a jiných, nepodařilo), má potenci stát se vaším kultovním. Ještě mu dám někdy šanci, projeví-li ovšem dcera zájem znovu to vidět. /// (únor 2016: Takže zájem projevila a musím přiznat, že nyní vůbec nechápu, co mi tenkrát vadilo a zvedám ze dvou na čtyři.) „Smělý pohled, v ruce kyj, světem kráčí Divobij!“ (02.05.2013)

Trošku bláznivější druh pohádky co se scénáristiky týká, avšak zahraný naprosto na jedničku. "Janžurka" jako čarodějnice nemá chybu a její manžel loupežník Rudla Hrušínský (nejst.) je také parádní. Érový Ondra Havelka jako Chytrolín je trefně obsazený, přimomíná mi chytače motýlů ve filmech s Old Shatterhandem a jeho rudým "bráchou". (04.04.2010)

Moje nejoblíbenější „kulisová“ pohádka. Skvělé výkony všech herců, zejména Ivy Janžurové, Rudolfa Hrušínkého a Ondřeje Havelky. A ty hlášky! Pokud jste tuhle pohádku ještě neviděli, vřele doporučuji. *** Máte nějaké delikatesy? ** Delikatesy? Co to je? Jo jo, nic mi neříkej, já už vím! To jsou ty malé rybičky, viď?! http://www.youtube.com/watch?v=TklkWxzd8-g&t=4m48s (20.03.2010)