Reklama

Reklama

Dirigentka Lydia Tár je na absolutním tvůrčím vrcholu. Sedmým rokem diriguje prestižní německý orchestr, připravuje vydání knihy a uvedení Mahlerovy Páté symfonie, které má být vrcholem hudební sezóny. Lydia působí sebejistě, sebevědomě, dominantně a mocně. Pod touhle na první pohled pevnou maskou se však skrývá normální člověk, s obavami, nejistotami, touhami a potřebami. Zatímco s dirigentskou taktovkou v ruce si je Lydia jistá každým svým rozhodnutím, když opustí orchestřiště, ztrácí často pevnou půdu pod nohama. Někdy jen nepatrně, jindy však zcela fatálně. (Cinemart)

(více)

Videa (4)

Trailer 1

Recenze (174)

Xmilden 

všechny recenze uživatele

Vůbec nerozumím tomu co Todd Field vlastně celou dobu od roku 2004 dělal a proč netočí častěji. Tár má nádherný vizuál. Cate Blanchett předvádí možná vrchol své kariéry a nesleze z plátna snad ani na minutu. Kamera ji neustále všude pronásleduje. Lydia Tár po většinu příběhu lže nebo neříká pravdu a nakonec je jí to sečteno a rozpadne se jí všechno co do té doby vybudovala. Příští projekce je každopádně časem nutná a rozhodně věřím že podruhé bude bavit ještě více. 70% ()

verbal 

všechny recenze uživatele

Ač jsem certifikovaným majitelem hudebního sluchu a ovládám minimálně tři hudební nástroje na takové úrovni, že hrou neplaším potkany a nenamazané panty dveří si se mnou odmítají notovat v dokonalé harmonii, vždy jsem považoval toho čínskou jídelní hůlkou neuroticky máchajícího tučňáka v čele libovolného symfonického tělesa za ryze komický prvek. Při použití fotbalové analogie jde de fuckto jen o jakéhosi trenéra, který té přeplácené bandě primadon řekne, kdy a jak má kdo čutat. A představte si, že by pak tento celých devadesát minut běhal za postranní čarou sem a tam jak motorový čurák a před každou interakcí hráče s míčem zběsile do vzduchu naznačoval kopy. Notový zápis většinou dávno mrtvého autora skladby je zcela exaktním popisem jeho představ, jak by se ten jeho fidling měl vlastně přesně interpretovat, všichni zúčastnění imrvére stejně čumí do partesu, tudíž toho cukavě zmítajícího se epileptika s krajně žertovným výrazem orgastické poluce při každé druhé notě, který to s nimi předem pedantsky beztak vydriloval tak, že by svůj nástup i celý part zahráli i ve tři ráno ožralí a se zlomenou rukou, mají totálně na háku. DMSM tam při vlastním koncertě čurákuje jen proto, aby si pak mohl přisvojit při ovacích zásluhy za virtuózní výkon jednotlivých nástrojů, které by se patrně v pohodě sladily i samy. Tím však dozajista zcela trestuhodně pomíjím jeho totální „genitalitu“! Ta obvykle spočívá nejen v tom, že erudovaně zajistí a dohlédne na to, aby mu náhodou některý z těch ufonských filharmonických virtuózů nezačal do Braniborských koncertů fidlat Ovčáky, ale zejména v tom, že například ve čtyřicátém taktu páté věty a v šedesátém věty osmé na pět vteřin nechá změnit autorem předepsané andante na moderáto, a to přesně na 109,4 metronomálních kliků za minutu, čímž „daleko lépe vyjádří emotivní podstatu celé symfonie a pravý úmysl nebožtíka“!!! Že se tím v podstatě vysere na autorův hrob a že to stejně v hledišti postřehne jen hrstka posedlých mutantů s netopýřím sluchem, co navíc skladbu slyší po miliónté prvé, a zbytek potlesku je jen snobská klaka, která pak může frajeřit před návštěvama, že byla v Berlíně na fidling za 2000 éček za lupen, na to vše taky sere Bílý tesák, protože umění je holt umění, když jej nějaký „věhlasný“ neumětel za umění prohlásí. Tolik k vážnosti a atraktivitě prostředí. Jinak je Tár úmorným, byť místy uhrančivým broděním se térem užvaněné pseudoyntelechtuální povýšenosti snobských egoistů, co si nevidí na špičku čuráka, jež zjevně moc chtělo být tím samým skvělým filmem, v němž tenkrát Whiplashlý JéKá terorizoval Milouše Talíře. Satanžel však tentokrát střihač chytil zarděnky, scénárista akutní grafomanii a kameraman místy upadal za přístrojem do kómatu. Tudíž ten za jiných tvůrčích okolností možná silný příběh dokonale vychlazené, zlotřilé a veskrze egoistické diriglesby, která líže první housle a moc ráda by vylízala i druhé violoncello, přičemž charismaticky a prefíkaně manipuluje a bosuje každého, kdo jí přijde pod jazyk, dokud ji ony ubohé oběti nenapráší těm tolik blahodárným a spravedlivým neomarxistům, co s ní na asociálních sítích patřičně demagogicky po bolševicku vytřou virtuální hajzly, až je holka v pěkném Mahleru, trestuhodně utopili ve zcela nadbytečné hodině strnulého honění po požití rohypnolu a v povrchních, autisty dráždících pičonáznacích, co se vlastně děje, které mě neskutečně sraly, neboť mi nedovolily usnout spánkem spravedlivých. Takže jediným celistvým pozitivem tohoto téru je naprosto FAMÓZNÍ Blanšetka, která by se pomalu měla učit fackovat negry, protože za tenhle dokonalý koncert toho zlatého prdelače letos prostě dostat musí! A ke všemu tomu talentu je Katka zároveň živoucím důkazem, že to jde důstojně i bez konzervantů a že žena po datu spotřeby nemusí nutně ihned začít plesnivět a stát se nepoživatelnou, nebo ještě nepoživatelnější odpornou plastickou trhavinou! Dokonce bych na tomto místě ani moc neváhal gerontofilně prohlásit, že za zenitem a hranicí zatuchlosti je Katka daleko píchatelnější a apeluje mnohem urputněji než ve dvaceti. Úchyl já! () (méně) (více)

Reklama

Morien 

všechny recenze uživatele

-"Apartment for sale. Apartment for sale. Your mother's buried deep. And now you're gonna keep her apartment for sale. Your sister's in jail. You put your sister in jail. You're all going to hell. Your apartment's for sale!" Rozhodně je to hypnotické. (A díky za tolik různých žen.) Z pochopitelných důvodů jsem musela myslet na Hanekeho a na to, jak se v jeho filmech o dost míň mluví. A to je asi to, co mi v Tár chybělo k dokonalosti. ()

filmoid 

všechny recenze uživatele

Film otevírá téma lesbo-bossingu, což z něj dělá jeden z vyzrálejších opusů s tematikou LGBTABCDEFGHCHIJKLMNOPRSTUVW. Fenomenální Cate Blanchett přehrává i tematická úskalí žalující směrem k Pianistce (která zobrazovala rozpor mezi oduševnělostí a intelektualismem profese na straně jedné a devalvující animálností nezvládnuté sexuality na straně druhé) a směrem k Černé labuti (která ukázala psychický rozklad s daleko přesvědčivější sugescí) .... ()

silentname 

všechny recenze uživatele

Skrz pozitívne aspekty, ktoré v sebe tento film má by som v skratke povedal, že mi "Tár" skôr nezapasoval. Nemyslím si, že by tie nominácie a ocenenia boli nezaslúžené, no to nie je pre mňa dôvod, aby som určité veci neskritizoval. Čo na filme funguje? Cate Blanchett zo seba dáva absolútne herecké maximum a je absolútne fenomenálna v role tejto dirigentky. Film je vynikajúco natočený, hudba je perfektná a jednotlivé scénky majú skvelú atmosféru. Nikto toto nemôže filmu uprieť. Ani ja. Napriek tomu, že všetky oči budú smerovať pri tomto filme práve na Cate Blanchett si ale myslím, že všetci ostatní takisto podali skvelé výkony, ktoré môžem oceniť. Nikto v tomto filme nezaostáva. Čo sa ale príbehu týka, sú tu dve veci, ktoré mi ako divákovi jednoducho nezapasovali. V prvom rade mám veľmi zmiešané pocity práve z našej hlavnej hrdinky Lydie Tár. Po hereckej stránke super, no ako postava mi príde ako jedna hnusná vypočítavá mrcha, pre ktorú sú ľudia viac čísla a spôsob ako sa niekam dostať. Čo nie sú zrovna postavy, ktoré mám veľmi v obľube. Myslím si, že najlepšie som to asi kedysi vyjadril v mojom hodnotení na film "Kobry A Užovky", kde mi boli nesympatickí skoro úplne všetci. Tento film však má len nesympatickú hlavnú hrdinku. A aj to by som povedal, že len zväčša. Má aj svoje dobré momentky a nemôžem jej uprieť, že je inteligentná a vie poslať ľudí veľmi nádherným spôsobom do prdele. Ako sme mali možnosť vidieť už počas scénky, kedy má diskusiu so študentom ohľadom jeho predsudkom voči Bachovi. Vynikajúca momentka filmu. Je ich tu ale viac. Ako keď sa má začať ten veľkolepý koncert a Lydia chce ísť na svoje miesto, keď chce vrátiť Olge jej plyšového medveďa a celá tá pivnica má svoju atmosféru... je toho dosť čo sa dá na tomto filme pochváliť. Druhý element, ktorý ale filmu pre mňa zráža nohy je jeho dĺžka. Mal som pocit, že sa to dalo skrátiť, aby to vyšlo na dve hodiny namiesto 2 a pol. Pretože miestami ma ten film už svojim tempom vedel celkom ubíjať a čakal som, kedy sa niekam posunieme. Vo výsledku by som ešte povedal, že záverečná časť na Filipínach je spracovaná skvele, najmä čo sa týka scénky s masážou. Ako som už asi aj sám naznačil, tento film má pamätné momentky a skvelé scénky no v celkovom kontexte a príbeho mi až tak neulahodil. Ale za jeho kvality ho musím rozhodne vyzdvihnúť. Takže vezmite si z tohto komentu asi to, že film mi síce nezapasoval, ale určite si nemyslím, že ide o zlý filmový zážitok. Hodnotenie: B- ()

Galerie (34)

Zajímavosti (14)

  • Film sa natáčal v New Yorku (New York, USA), Berlíne a Drážďanoch (Nemecko) a juhovýchodnej Ázii od 20. júna do 11. decembra 2021. (Arsenal83)
  • Profesionálna violončelistka Sophie Kauer nemala žiadne predchádzajúce herecké skúsenosti a konkurzu sa zúčastnila na popud svojho priateľa. Hrať sa naučila sledovaním Youtube tutoriálov, ktoré viedol Michael Caine. (Arsenal83)

Související novinky

NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD

NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD

30.12.2023

Rok 2023 se uchýlil ke svému konci a přišel tedy čas, abychom vám stejně jako v předešlých letech opět představili výroční topky tří filmů a případně taky tří seriálů podle některých z… (více)

95. Ceny Akademie ovládlo Všechno, všude, najednou

95. Ceny Akademie ovládlo Všechno, všude, najednou

13.03.2023

V noci z 12. na 13. března proběhl v losangeleském Dolby Theatre slavnostní ceremoniál 95. ročníku předávání prestižních Oscarů, tedy cen americké Akademie filmového umění a věd (AMPAS). Opulentním… (více)

95. Ceny Akademie - nominace

95. Ceny Akademie - nominace

24.01.2023

V úterý 24. ledna proběhlo vyhlášení kompletních nominací pro 95. ročník předávání cen americké Akademie filmového umění a věd (AMPAS), během něhož herci Allison Williams a Riz Ahmed oznámili, jaké… (více)

Reklama

Reklama