Povídky z kuchyně

3,5* Nádherný, atmosférický opus, ale nedočkala som sa až takého výnimočného kúsku, v aký som dúfala. No aj tak je to veľmi príjemný zážitok, a ak máte možnosť, vychutnajte si film tohto typu osamote, so sviečkami, mäkkou dekou a hrnčekom horúceho kakaa. Pretože keď ste sami, nemôže sa vám stať, že partner, (ktorý síce nie je milovníkom “atmosférických opusov”, ale chce vám urobiť radosť a snaží sa pozerať s vami) zaspáva a vy sa cítite previnilo, následkom čoho sa atmosféra kamsi vytráca. A ešte zavrite všetky domáce zvieratká, kde obvykle relaxujú, aby vás nerušili... (25.09.2005)

Možná je to jenom můj skromnej názor, ale severská kinematografie už vyplodila mnohem lepší věci. Když tenhle film srovnám s Ondskan nebo Arnem Tempelriddarenem, tak vypadá jak Škoda 120 na parkovišti Mustangů. Příběh sice měl hlavu a patu, ale to zpracování mohlo bejt lepší. No a ten konec mi přišel vyloženě k naštvání. Když drama, tak prosím, ale příště se víc snažte, Vikingové. 3.5 a s odřenejma ušima. (25.02.2009)

Takový příjemný, lidský film, postavený na absurdní situaci pozorování, jak se kdo chová doma ve své kuchyni. Z pozorovaného se časem stane pozorovaný, a nakonec se setřou všechny rozdíly - Nor, nebo Švéd, úkol, neúkol, důležité je porozumění, popovídání si, sdílení. O tom je život. O přijetí druhých lidí do našich životů, aby ty nebyly fádní a zbytečné, jako onen samotný experiment s kuchyněmi a optimálním rozmístěním spotřebičů a nábytku. Žel film přes silná místa mohl být kratší a často jsou zde scény jen proto, aby naplnily celovečerní stopáž. (05.07.2013)

Ze severských snímků jsem doposud viděl pouze thrillery, horory a možná i nějaké to drama. O to víc mě tahle místy rozkošně absurdní, chladná ale přesto krásně hřejivá komedie o zbytečné mezinárodové nesnášenlivosti (fakt se Norové se Švédy nemusí?) zaujala. Je to takové lidské a pozitivní ale zároveň podávané s vážností seveřanům vlastní. Já mám ty frajery ze zemí, kde jedno drobné gesto vydá za stovky slov a kde sníh nikdy netaje, hodně rád. (12.07.2013)

Bizarní snímek s těžko uvěřitelným námětem a zároveň lehkým nadhledem nejen z vyvýšené kuchyňské pozorovatelny... Prim zde hraje kromě tradičního svérázného severského pojetí komedie rovněž skvělá, citlivě ušitá hudba. Scény vyvolávající výbuchy smíchu střídají melancholická pohlazení. Děj plyne pomaleji, ale přirozeně. Kamera bere dech, herecké výkony jsou nenucené, zkrátka vše je tak, jak má být. Vyústění je zajímavé a rozhodně nečekané. Přesto to chtělo do kuchyně přidat ještě špetku... něčeho... takového... vlastně sám nevím... vy víte? 80% [Norský týden v Ponrepu, 2015] (27.05.2015)