Povídky z kuchyně

"Co to máš sakra na krku?" "Šálu." "S ocasem?" "Ano, s ocasem." Folkemu je umožněno to, co by uvítal snad každý filmový divák - zasahovat do života člověka, kterého pozoruje. Empatie mu nedovolí zůstat u pozorování a tak si, chápaje, že některé skutečnosti do tabulek zkrátka zanést nelze, s objektem svého výzkumu vymění nejen šňupací tabák, ale i místo. Pro zápletku druhotné střídání rolí pozorovaného a pozorujícího je nakonec originálnější než ústřední sbližování dvou mužů, potažmo dvou kultur. Vlastně mi bylo docela sobecky líto, že k sobě dlouho mlčící Nor a dlouho mlčící Švéd našli cestu a jali se konverzovat, pravda, s kouzelnou prostotou a bonusem v podobě nedbale rozházených kousků absurdního humoru, o zásadních otázkách lidstva. Upokojující atmosféra severské smířenosti film ani poté neopouští, ale obdiv nad minimalismem Hamerova filmového jazyka střídá vyčkávání, nakolik pevně se bude scénář držet tušeného dějového vývoje. Pevně. 70% (14.09.2012)

Takový velmi sympatický film. Jako muž jsem se hodně smál a usmíval. Hrdinové tohoto filmu často komunikují beze slov, náznaky, drobnými gesty, celé je to však tak geniálně udělané, že je to naprosto srozumitelné (například situace, kdy dojde tabák). Mužský film. Lidský a originální (už jen představa, že by vám v kuchyni seděl někdo u stropu na vysoké židli a "vědecky" studoval vaše kuchyňské zvyklosti, má hodně do sebe). Už se těším, až pustím zbytku rodiny! ■ P.S. Obdivuji scénu, ve které jedna z postav bez komentáře a jakéhokoli dodatečného vysvětlování jen tak vezme koně a odtáhne karavan. Typicky mužské chování! (17.08.2011)

Brilantně minimalisticky natočený snímek. Finská nadace pro výzkum kuchyňské kultury se rozhodně zmapovat pohyb a práci starých mládenců ve Švédsku a optimalizovat jejich pracovní podmínky. Jeden z dotazovatelů Folke Nielsen dostane za cíl svého pozorování starého, samotářského nemluvu. Nemůže s ním najít společnou řeč. Když se mu to povede, naváží spolu úzké přátelství v neobvyklých mezích. I když se nejedná přímo o komedie, chladný, minimalistický severský humor dokáže pořádně podráždit bránici. Něčekejte žádnou zábavu v obvyklém stylu. Žádné ftipné hlášky, ani vyumělkované skeče. Tenhle film jde mnohem dál. Umě balancuje na hraně mezi soucitem a humorem aniž by se stal patetickým. Jen víc takováchto filmů. (16.07.2003)

Takový příjemný, lidský film, postavený na absurdní situaci pozorování, jak se kdo chová doma ve své kuchyni. Z pozorovaného se časem stane pozorovaný, a nakonec se setřou všechny rozdíly - Nor, nebo Švéd, úkol, neúkol, důležité je porozumění, popovídání si, sdílení. O tom je život. O přijetí druhých lidí do našich životů, aby ty nebyly fádní a zbytečné, jako onen samotný experiment s kuchyněmi a optimálním rozmístěním spotřebičů a nábytku. Žel film přes silná místa mohl být kratší a často jsou zde scény jen proto, aby naplnily celovečerní stopáž. (05.07.2013)

Trochu silnější kafe. Absurdní situace (vědecké šmírování v kuchyních) je zde postavena na hlavu (šmírovaný šmíruje šmíráka...). Vůbec není znát, že se děj filmu odehrává v roce 1944 (pokud si tedy odmyslím ta starší auta). A jsou zde dvě krásné a vtipné scény: rádio v puse a místnost plná pepře.... :-) (07.04.2009)