Good bye, Lenin!

Teskná a nostalgicky vyhlížející komedie vás provede nejdůležitějšími okamžiky Německa od roku 1989. Good bye, Lenin představuje dvě hodiny brilantní filmařiny a citlivý příběh o kráse lidských vztahů na pozadí šílené doby. K tomuto filmu jsem si dlouho hledal cestu, nakonec mě ale velmi mile překvapil. Jeden z nejlepších (a nejvýraznějších) počinů německé filmografie posledních let. (06.11.2009)

Omluva se přijímá, Legas :))) Diváci čekali od Pupenda i Lenina "řachatou" bujarou komedii, která nakonec nebyla. I když samozřejmě ne všichni diváci. Další můj názor, týkající se diváků, je ten, že pokud se takováto komedie z jejich vlastní historie netýká emocionálně vyhraněného momentu v dějinách, nedotkne se emočně ani jich. Ale přímo k věci: i někteří z nás zažili rozdělení jedné republiky na dvě a proto bychom to měli mít v paměti. Ve filmu se nechválí komunismus, i "rychlokvaškový" kapitalismus je výsledek života v komunismu, je to přece o tom, že syn necítí nic k ideálům, které zastává jeho matka, nechápe je a připadají mu zbytečné, ale má ji rád, prostě ji musí přijmout a přijímá ji, EdaS má pravdu, že film je především o lásce (a kterej není, že :))) Sám Alex říká, že zobrazoval zemi, jakou ji chtěl vidět a právě tak si ji vybavovala i matka... O nějakém "nostalgickém ohlížení" nemůže být ani řeči, ten, kdo nepronikne pod hloubku lidí a jeich stavů-vztahů by se měl nad sebou asi zamyslet. Herci byli přesní, hudba zajímavě navozovala nálady a některé režijní nápady jsem skoro nevydejchal (ta socha Lenina byla tak odporná, že jsem si chvíli myslel, že obživne a zničí vše v hledišti i ve snímku, tfuj ;-( Nálady a stavy od nenávisti až ke smíchu se ve filmu střídají, tak, jak lehce a samozřejmé je to i v životě, který zobrazuje. Je to i kus naší historie a například záběry z demonstrací byly velmi syrové - tvůrci snímku prostě jen pochopili a více do hloubky rozvedli jednu větu Petra Šabacha. Otec tu stál se zmatkem v očích. Náhle pochopil, že je po boji. Bylo po všem. Svět jeho nerozbitných skleniček, jeho rad, které nám dával na cestu ("Na všechno, chlapci, potřebujete v životě bumážku!") svět jeho otcovské autority, jeho pohádková říše, kterou budoval, vše bylo nenávratně v prdeli. (06.02.2004)

Tenhle film rozhodně není klasickou komedií. Za vtípky je cítit smutek z doby za železnou oponou, kterou naši sousedé obývající tu demokratickou část Německa (alespoň dle názvu) vnímali stejně jako my. S trochou nadsázky bych snímek přirovnal k Pelíškům či Pupendu. Tenhle naštěstí končí celkem dobře (co do historických souvislostí). I zde rodina řeší nejen problémy spjaté s dobou a politickým režimem, ale i vlastní, osobní. Řada sekvencí byla skoro až absurdní, ale v celkovém souhrnu mne film zasáhl. Obzvláště Alexovo setkání s otcem. Samozřejmě neprosto nelze opomenout úchvatný soundtrack Yann Tiersena, který je zkrátka skvostný! Doporučuji shlédnout. * * * * (13.01.2012)

Výborná německá tragikomedie o historickém pádu NDR a sjednocení Německa ukázaná v dopadech změny na jednu východoberlínskou rodinu. Film Good Bye Lenin! mne velmi potěšil i pobavil, v závěru i hodně dojal. Dávám čtyři hvězdičky za výborně natočenou "ostalgii": za dopisy oděvním firmám se socialistickým pozdravem, za sprähwaldské okurky, za prázdnou samoobsluhu rychle naplněnou barevným západním zbožím, za přepadlé lidi po padesátce, které propustili z "jejich" fabriky, za řidiče taxi kosmonauta Jähna v Ladě a později ve vládě (nestal se každý jen poslancem, Remku), za dojemnou starost syna o nemocnou matku, za dopisy otce emigranta ukryté za kuchyňskou linkou, za rozměrné vlajky Coca-Coly nahrazující stejně monumentální vlajky NDR, za nenápadný filmový majstrštyk - šedivé televizní noviny, za visícího Lenina (pardon - jeho sochu), za dojemný chápavý pohled laskavé matky, když jí syn v posledních zprávách představuje svou verzi sjednocení Německa. A snad nejvíce - za ty nadšené západní Němce stěhující se a prchající za lepším na Východ, jak to syn matce přehrává v předtočených televizních novinách. Trailer: http://www.csfd.cz/film/111733-good-bye-lenin-good-bye-lenin/videa/ (28.03.2009)

Nezdá se mi příliš šťastný nápad, vydávat "Good bye, Lenin" za komedii. Je to spíše úsměvné psychologické drama, okořeněné lehkým humorem a nostalgií, nežli komedie (s předponou tragi, ale s převládající komedií) "Pelíšky" či "Pupendo". Film nejen že je nestranný a bez uzardění kritizuje jak předrevoluční, tak porevoluční období a ukazuje i světlé stránky obou etap - navíc v mystifikační podobě, coby uměle vytvořená zpravodajství pro nemocnou matku, zobrazuje ideální zřízení s lidkou tváří, takové, v jakém by si každý přál žít. Němci se nepyšní příliš kvalitní kinematografií. Ovšem když už se jim něco povede, stojí to za to. "Good bye, Lenin" je nádherný dojemný film, který mne svým závěrem dokázal rozplakat. A to se tak často nestává. 95%. (07.09.2008)