Ještěr

No páni, tak tohle byla fakt zatraceně působivá oldschoolová kriminálka. A Benicio na tom má lví podíl, pro tyhle role se narodil. Atmosféra hustá že by se dala krájet, ale nečekejte žádné laciné a prvoplánové režisérské triky, napětí je dosahováno nepřímo, jen nevyzpytatelnými pohledy, temnými sny, ponurou hudbou, jste neustále v očekávání čehosi neblahého, ale vlastně se dlouho nic takového neděje, vy jen tušíte, že se něco takového stane, nebo spíš že se to jen kdykoliv může stát... A postupně vás víc a víc pohlcuje ona zvláštní zlověstnost a vy se cítíte stále víc a víc nepohodlně a stísněně... až se vám při závěrečném zúčtování vlastně uleví, že už je TO konečně tady a že už to budete mít z krku. No a když tohle opojení záhy (už při závěrečných titulcích) vyprchá, řeknete si že to vlastně byla "jen" nadprůměrně skvělá televizní inscenace, ale že na pátou hvězdu vám tam přece jenom ještě něco scházelo, třeba víc epiky, nebo nahatá Silverstonka, nebo co já vím... (09.10.2023)

Velmi solidní žánrovka, která se zpočátku tváří jako hutná severská kriminálka, aby se nakonec vyvrbila v něco poněkud jiného. Jasně, prokouknete hlavní záporáky celkem brzy. Musím říci, že tohle mě docela chytilo, i když teda stopáž byla fakt šílená. Proč to nezkrátit o dvacet minut, aby to odsýpalo rychleji? Jinak ale velmi solidní řemeslo za 80% (02.10.2023)

// Monotónní detektivka s příběhem, který působí, jako by ho někdo celou dobu koncipoval do seriálu, jenom aby se Netflix na poslední chvíli rozhodl, že chce radši ušetřit a mít jen malý komorní film. Druhá polovinu úplně mimo, než se ten přístup ale omrzí, tak je to celkem fajn a Benicio jako vždy super. 6/10 (01.10.2023)

Jak je možné, že tvůrce s jeho úplnou režisérskou prvotinou udělá na první dobrou takhle high-level vyšperkovaný thriller? Jak?! Reptile je totiž masterpiece slowburn thriller s prvotřídní, dusnou a nezaměnitelnou atmosférou zabývající se vraždou mladé makléřky - čím víc se ale detektiv dostává hlouběji do případu, tím se drasticky mění nejen jeho pohled na celý případ, ale i jeho charakter. Paranoidní halucinace, nervydrásající přerod osobnosti a mrazivé zabředávání hlouběji do případu dělají z filmu, který se jeví zpočátku a v celé první půlce jako obyčejná detektivka, thrillerové drama, jenž se postupně zarývá hluboko pod kůži diváka a vzbuzuje v něm neskutečné emoce a něvěřícnou zvědavost, co bude dál. Případ se totiž zamotává daleko složitěji než zpočátku vypadá a ukazuje, že rozhodně nejde o obyčejnou vraždu, ale o mnohem, mnohem větší intriku. V druhé půlce jsem se bavil skvěle, film si mě získal naplno na svou stranu a musím říct, že kdyby v závěru přišlo o něco doslovnější zúčtování a finální "vysvětlení", byl bych asi připraven na plnou pětku. Takhle si to musí divák z malé části trochu domýšlet. I když ve výsledku to možná ani není mínus. Výborné, mrazivé, dusné a Benicio Del Toro zas a znova dokazuje, že je to právoplatný bůh, což ostatně ukázal už v Sicariovi. Excelentní. (30.09.2023)

Benedikt Býkovský je sice pořád démonický a jeho mámtovpičistické herectví uhrančivé, ovšem ten karfiól na palici, který si strachem z šedin barví tou nejčernočernější černí, kapku tu jeho belzebubitu komicky degraduje, protože s tím vypadá jako vlastní karikaturní gumák nebo nesmiřitelně plešatějící senior v hodně teplé paruce. Každopádně tuhle zcela fádní, šablonovitou, nepřeqapivou, místy narkoleptickou a zbytečně dlouhými záběry na nic a o ničem vatěnou detektivku vcelku vytrhl, protože být tam někdo méně charismatický, nynal bych jako rohypnolem praštěný nejpozději po druhém plnočasovém ubíjejícím pochodu z auta do nějakého baráku (A že jich tam je!), načež bych ty zbytečné proleženiny a frustraci z otravy filmem dozajista druhý den promítnul do svého erudovaného hvězdičkového pohrdání. Takhle se omezím jen na suché konstatování, že až se debutující Zpěvák naučí potlačovat své visualmanické ego a zacházet s nůžkami na přebytečnou vatu, mohlo by z něj i něco být. Režii to má pevnou, atmosféru chladnou až depresivní, navíc podtrženou zde vcelku příhodnou konstantně plačtivou grimasou prkenného neherce Justýna Timbrgeje, a docela to i graduje. Sice závratným tempem hemiplegického šneka, ale graduje. Tudíž zpruzené tři, ale mít to tak o pětatřicet minut otravných redundantních pičičand méně, sahal bych možná po rutinní čtyřce. (30.09.2023)