Krysař

916. hodnocený film: 2. shlédnutý film v Chorvatsku: Hodně kvalitní hudba, za kterou stojí známí autoři i jinak nefilmových projektů. Zvláštní zpracování a hlavně perfektní rozpracování postaviček, takže vám ani nepřijde, že by vám ten dabing chyběl. Nemůžu ale stejně dát víc než 4*, protože zkrátka nedokážu ocenit kvalitu, který tato loutkohra má. 4* (13.09.2010)

Když má člověk vizi a odvahu zpracovat všem známou látku originálním způsobem, je to vždycky dobře. A Jiří Bárta ji měl. Už jenom to samotné město je vyobrazeno výborně, stejně jakou jsou zpracovány lidi v něm žijící. K tomu si ještě připočtěte ponurou atmosféru a opravdu výbornou hudbu a vyjde vám z toho film, ze kterého budete mít chvílemi husí kůži. (16.12.2009)

Pro story o Krysařovi mám slabost. Tohle dílko jsem viděl kdysi dávno před lety jako malej capart a moc jsem si to nepamatoval. Teď jsem si to připomněl a mé nadšení nezná hranic. Tohle je pecka. Navíc potěší, že v tom mají prsty český ruce. Hororovej příběh, kterej ještě víc posiluje výborná hudba M. Kocába a luxusní loutky. Samotnej Krysař je fakt hodně povedenej. Souhlasím s Isherwood(em) je to zatraceně charismatickej kus dřeva. Tenhle temnej, loutkovej příběh by rozhodně neměl nikomu uniknout. Kdo neviděl tak by to měl urychleně napravit, protože tohle fakt stojí za to. (22.03.2016)

„Hhaša, hhaša?“ - „ Ehm, ehm, hhaša, hhaša!“ Oproti novele Viktora Dyka, kterou se film inspiruje, je příběh jednodušší, plochý, nejde tak na hlubinu, nerozvíjí psychologii ani nitro postav jako v knize. Částečně je to tím, že se Barta vzdal mluveného slova používá jen různé skřeky a zvláštní pamluvu (Hhaša, hhaša,....), která odlehčuje temnou až hororovou atmosféru přidáním potutelného humoru. Film obsahuje na rozdíl od knihy jen jednoduché morální poselství, do popředí tak vystupuje hlavně výborné výtvarné zpracování, v něm je celá jeho síla. Barta ve svých filmech animuje různé materiály, hlínu, figurýny, rukavice, atd. Tady jsou to vyřezávané dřevo a loutky krys, které vypadají jako rozpohybovaná vycpaná zvířata, připomněli mi Starewiczovu animaci, a občas použije i živé krysy. Pokud jste viděli Bartova Krysaře a líbil se vám, dejte šanci i novele Viktora Dyka, která vám doplní duši příběhu. Je to silný romantický příběh lásky a touhy po vzdálené zemi sedmihradské, do které se vstupuje krokem do neznáma propasti na hoře Koppel, příběh rozervanosti umělce a průměrnosti usedlých a zajištěných občanů města Hameln, kteří nemohou pochopit tuláka dobyvatele světů sloužící svou píšťalou společnosti, který v jejich městě opustí svou svobodu a nechá se svázat láskou k dívce Agnes, i když ví, že ho to může zahubit. Krysař je umělec, básník, svou hudbou dokáže v lidech vyvolat dávno zapomenutou touhu po dalekých krajích, umělec naplno ponořený do reálného života, jehož síla je skryta v píšťale, kterou když upustí, umírá, …. aby prostota a smysl pro povinost mladého rybáře Seppa Jörgena nepodlehla jeho píšťale a dala nový život malému dítěti jedinému přeživšímu z města Hameln. „A vaše jméno?“ „Nejmenuji se, jsem nikdo. Jsem hůř než nikdo, jsem Krysař.“ (16.03.2023)

Hudba - to je první co se mi vybaví, když si příště na film vzpomenu, protože to je prostě naprostá fantazie. Už během filmu jsem si říkal, že to musí být Pavlíček, protože něco tak geniálního se ve zdejších končinách často nevidí a neslyší. Každopádně i výtvarná stránka měla něco do sebe, i když přiznám se, že mi tak úplně nesedla. Každopádně celkový dojem velmi dobrý a za 4 hvězdičky. (02.12.2011)