Bezejmenní

Bravůrní stylovost a výborná práce s kamerou. Po dlouhé době konečně film tohoto žánru, na který se lze dívat, aniž byste na sekundu odtrhli oči z monitoru. Když celou dobu absorbujete psychickou rozsekanost rodičů hledající fingovaně zavražděnou dceru, je jasné, že se vždy najde někdo, koho tento minimalistický děj vcelku deprimuje a nudí. Já sem tento pocit neměl ani přinejmenším. Opravdu výborná temná detektivka z labin Jaume Balagueró. 9/10 (31.08.2008)

Popravde som očakával, že majster desivých scén Jaume Balagueró mi vo svojom celovečernom debute, ktorého projekciu som dlho odkladal, viac zabrnká na nervy. Los Sin nombre (Bezmenní) vlastne ani nie sú plnokrvným hororom a žánrovo by som ich primárne zaradil skôr medzi temné mysteriózne krimi ako sú Se7en, Vraždy podľa Judáša, Jezdci Apokalypsy, Purpurové rieky a pod.. Vyšetrovanie, ktoré tu prebieha sa však miestami vyvíja na môj vkus chaotickým smerom a nezorientuje sa v ňom ani divá sviňa... (18.12.2017)

Když je nalezena zavražděná dívka, její matka Claudie se zhroutí, ale nakonec jí nezbývá, než se s osudem smířit. Jenže po pěti letech se dcera ozve. A kdyby Claudie věděla, kam ji dovedou spletité cesty pátrání, tak by raději zůstala sedět doma ve svých vzpomínkách. Špinavý snímek má poetiku italských a španělských hororů a giall ze sedmdesátých a osmdesátých let. Staré domy se schodišti a nejezdícími výtahy, vybydlené sanatorium a hotel, odkazy na okultní skupiny (Thule), zvrácené experimenty v koncentračním táboře Dachau a pátrání po extázi, které tak trochu připomene budoucí Mučedníky (2008). Příjemná atmosféra a tušení nedobrého konce. (29.11.2019)

Opět velice silně mysteriózní film ve španělské produkci. Tentokrát smíchaný s kriminálkou. Příběh ženy, které zemřela dcera a ona se s tím jen těžce smiřuje. Vše se však mění ve chvíli, kdy se hlas dcery ozve do telefonu pět let od její smrti. V našich končinách opět poměrně neznámý film tvůrce úspěšného hororu [Rec]. Celkově působí snímek velice kvalitně, ale rozhodně by si zasloužil propracovanější scénář, protože vše se tu seběhne tak nějak ráz na ráz, a už je konec, ale ten opravdu stojí za to a film jistě vyzdvihuje. (16.06.2008)

„Hovoríme tomu perverzita.“ Balagueró je môj obľúbený hororový režisér (TEMNOTA, NEPREMOŽITEĽNÉ ZLO, [REC] 1 – 2) a pôvodne som chcel dať 80%. Ale objektívne musím dať „iba“ lepších 60%. No rýchlo dodať, že ak máte radi to, čo s hororom od roku 2000 robia Španieli, mali by ste si LOS SIN NOMBRE pozrieť. Čím som starší, tým viac vyhľadávam horory s príbehom a tento ho má, takže gore rozumne ustúpilo do úzadia (čo je ale u Španielov našťastie takmer samozrejmé). Bohužiaľ, hoci po vizuálnej stránke vyzerá dobre, herci podávajú kvalitné výkony vďaka vierohodne napísaným rolám, niektoré scény sú v dobrom nepríjemné a Balagueró zasa takmer z ničoho vytvoril kus poctivej hororovej atmosféry, scenár mi pripadal niekde od polovice čoraz zamotanejší. Priznám sa, že som na prvé pozretie skoro vôbec nepochopil, o čo teda vlastne išlo, kto vlastne zomrel (a prečo, koho rukou a ako) a prečo sa „to všetko“ vlastne stalo. (27.05.2011)