Twister

Spíše průměrný, jak se později ukázalo, Jan de Bont, tentokrát překonal sám sebe a stvořil jeden z nejlepších kastrofických akčnáků. Vše je tu neustále v pohybu. Lidé, auta, tornáda, vztahy i kamera. Vše se žene zběsilým tempem kupředu a pokud se objeví chvilka klidu, je jen předzvěstí ještě zběsilejší akce. Výborné efekty, výborné herecké obsazení se skvělou Helen Huntovou v pro mě její nejlepší roli, sympaťákem Paxtonem a skvělým křovím. A nenápadná, přesto atmosféru dokonale doplňující hudba. Je to sice zábava, ale vše dokonale klape a přestože si uvědomuju i jeho slabiny, zůstává Twister i po 16 letech jedním z mála katastrofických filmů, na které nedám dopustit a občas ho nechám, aby se silou F-5 prohnal mým obývákem. (20.01.2013)

Všetky filmy režírované de Bontom, sú pre mňa veľmi podpriemerné, i keď debut - Nebezpečná rýchlosť, je vskutku nadpriemerná, a ani tentokrát si lepší kameraman, ako režisér, neodpustil odkazy na filmy Stanleyho Kubricka, ako sú „2001 : Vesmírna Odysea, prezentovaná v kultovom, akčnom filme, kde sa premietala v jednom z kín, tentokrát som si všimol aj legendárne OSVIETENIE, premietané vo večernom, letnom kine, kde čoskoro plátno zmetie nevyspytateľné tornádo, tak som ani nemohol dopozerať film vo filme ! Poprípade prístroj, ktorý chce spapať TWISTER, sa volá podľa postavy z bravúrneho muzikálu - The Wizard of Oz, čiže toto sú obľúbené filmy Jana de Bonta” ? Ešte sa vrátim k citovanému : To mi až tak nevadí, pretože film sám o sebe, je veľmi hlúpy, s príšernými hereckými výkonmi, ale celkom dobrou vizuálnou stránkou, t. j. vizuálne efekty a zvuk, inak trochu sa čudujem, že to zarobilo také veľké peniaze, lebo by mi to skôr pasovalo odvysielať v niektorej z komerčných televízii, ako na velikánskom plátne, zrejme ľudia obľubujú katastrofické filmy, alebo som trebárs na vlastnej koži zakúsil, aký je to pocit pre úplne obyčajných Američanov, ktorí musia znášať takéto divoké, prírodné živly, bohužiaľ bolo mi to zdokumentované prostredníctvom, nie príliš dobrého filmového diela, kde si jeho režisér naivne myslel, že dokáže znovu a opätovne nadviazať na predchádzajúci snímok, a ani spolupráca veľkého SPIELBERGA, ma nedokáže obalamutiť, aby som bol trochu viac zhovievavejší ! Najviac oceňujem lietajúce KRAVY a TRAKTORY, inak ruky preč ! Sympatická „huntka” nedokáže sama utiahnuť celý film, a pritom ju doslova žeriem ! (30.09.2017)

Pokud se dokážete přenést přes velkou nadnesenost filmu, čeká vás divoká honička za tornády všeho druhu. Viděl jsem o nich několik dokumentů a některé věci ve filmu jsou podle skutečnosti, ale velice často jsou v rámci dramatičnosti samozřejmě přitažené za vlasy. Jan De Bont umí, triky jsou na dobu přímo revoluční a banda tornádolovců dostatečně šílená (tzn. sympatická). (11.04.2003)

Twister bol môj prvý hraný film s titulkami, na ktorý som bol v kine. Musím povedať, že vtedy som bol z toho filmu unesený, Myslím si ale, že keby som ho videl aj dnes, páčil by sa mi tak isto ako vtedy, a to hlavne kvôli perfektným špeciálnym efektom, svižnému deju a opäť tým perfektným špeciálnym efektom. (09.10.2007)

Jak toho Jan De Bont moc nenatočil, tak mu při usednutí na režisérskou stoličku nelze upřít až nezdravá hyperaktivita. I kočírování velkolepých digitálních orgií chce pevnou režijní ruku - Rolland Emmerich by mohl vyprávět. De Bont se ve smršti jím servírovaných tornád přímo vyžívá a zároveň jimi maskuje, na styčném bodu nula, uvíznutý příběh z pera Michaela Crichtona. Hromady šablonovitých scén a charakterů, které jsou vytáhnuty z nejrozmatinějších zákoutí Crichtonovi fantazie pak, možná ano, možná ne-úmyslně strhavájí výsledek De Bontovi práce níž. Jako příklad si může divák vzít vybavení konkurenčních partií lovců tornád. Joe s Billem se vozí v rozpadajících se kraksnách, zatímco konkureční partie se řítí po silnicích i polních cestách v moderních džípech černé barvy a členové posádky se nosí v šedém stejnokroji. Charaktery postav (velmi lehce) načrtnuté hned na začátku se do konce filmu nezmění. Jejich chování je předvídatelné podobně jako v Nebezpečné rychlosti , ale tam to nevrzalo tolik jako zde, což je možná dáno tím, že zde se vyskytuje mnohem více postav než v De Bontově prvotině. Pořádný katastrofický film potřebuje pořádnou hudbu. O katastrofičnosti filmu (co se velkoleposti týče) lze úspěšně pochybovat, ale o nabušenosti soundtracku Marka Mancini už rozhodně ne. Nad přehráváním Billa Paxtona a pokusu o hraní Helen Hunt, lze bez jakýchkoliv obav mávnout rukou, protože o herce zde nejde. Jde o to si to užít, jenomže sledovat dvě hodiny černé trychtýře, jak likvidují všechno co je sebelíp přidělané, vyžaduje od diváka taky trošku trpělivosti. Vystříhat rádoby příběhovou vatu, která si říká řešení manželské krize , tak nad pátou hvězdičkou nezáváhám ani na chvilku. (12.06.2005)