Heavy Metal

Kombinace hard rocku,povedené animace a mixu sfi-ci a fantasy je ideální pokud milujete Barbara Conana a posloucháte např. Slayer. Tímto jsem se dostal do této skupiny lidí, které hudební doprovod bavil stejně jako film samotný. Brutální a sexy dohromady. Viděno na festivalu Brutal Assault. (17.08.2010)

Milovníci časopisu HEAVY METAL a dobré tvrdé muziky považují tento kousek za legendární. Tato směsice scifi-fantasy-hororové podívané obsahuje několik příběhů, které ovšem mají velmi kolísavou kvalitu. První a poslední příběh je asi nejlepší. Na přelomu 70-80.let to vážně musela být pecka, ale v dnešní době už je animace dost zastaralá a ne každému se bude líbit. Přiznám se, že osobně se mi na tom všem líbila hlavně ta hudba. Kapely jako Nazareth, Black Sabbath či Cheap Trick poslouchá fotřík dodnes, takže i já byl odkojený touhle hudbou. Elmer Bernstein jí „poskládal“ opravdu dobře. Většinou upřednostňuju japonské anime, ale tak nepohrdnu ani kanadským– násilí, černý humor, sex a solidní muzika, prostě musí být…70% (19.01.2014)

Jeden sled príbehov, ktoré majú spoločné iba to, že vyzerajú akoby ich niekto robil na tripe a do toho mu hral heavy metal (Ten 70-tkový, takže žiaden brutal death nečakajte). Animácia je zaujímavá a príbehy sú robené tak, že divák naozaj nemá šancu odhadnúť ako sa môže skončiť. Ale je to fakt kult, Besson napríklad okopčil celý prvý príbeh o taxikárovi. (13.09.2015)

Fascinující vyzrálé sci-fi, které se sice nestalo novým zlomem v chápání animovaného filmu, ale dokáže oslovit i po mnoha změnách ve způsobu chápání média animovaného celovečeráku pro dospělé jako takového. V posledních letech si cením hlavně odkazů na klasické sci-fi z úsvitu zlatého věku (nebo ještě ty starší) a tady jsem jich našla nepočítaně. Jakoby všechno ovlivnila Dejah Thoris a John Carter, pán z Marsu. (10.12.2020)

Já moc nevěděl, do čeho jdu, jen jsem věděl, že to má být jakýsi kult, takže když to celé začalo v New Yorku budoucnosti plného grázlů a bordelu, se svéráznou postavou taxikáře v hlavní roli, byl jsem z toho filmu naprosto nadšený a nemohl se dočkat, kam to celé bude gradovat. V tom úvodu totiž všechno fungovalo přesně tak, jak mělo. Pak se tam ale začalo odehrávat něco jiného, o čem jsem si myslel, že bude jenom flashback, načež se tam pak po skončení tohohle příběhu rozehrál další a opět jiný, takže až pak mi došlo, že celý film bude povídkový a propojený bude jen tou postavou čirého Zla a jejího procházení různými světy. A vše skonči tak - dá se to vůbec označit jako spoiler? - že zlo bude existovat vždycky, ale stejně tak i dobro, které proti němu bude neustále bojovat. Což aspoň trochu podnětné je, ne že ne. Problém je, že po tom skvělém úvodu jsem skutečně očekával, že takový bude celý film a ten následný rozpad na povídky mě natolik zklamal, že jsem se přes něj nedostal ani po dokoukání. Ale budiž, to je spíš moje blbost. Právoplatné zklamání ale mám tak jako tak, jelikož první povídce se nevyrovnalo nic ani zdaleka. Většina mi totiž přišla dost průměrná a někdy i zapomenutelná, přičemž nejhůř u mě dopadly poslední dvě - a to z toho důvodu, že ta se šňupajícími mimozemšťany a nadrženým robotem mi přišla spíš trapná než cokoli jiného a ta závěrečná ryze fantasy povídka, která snad je ze všech nejdelší, mě nesedla už jenom z toho prostého důvodu, že hard fantasy jde v drtivé většině případů naprosto mimo mě a tady tomu bohužel nebylo jinak. A takových 15 minut do konce jsem celkem často koukal na zbývající čas, jak mě to celé nebavilo. Kvůli tomu všemu to na víc jak slabé tři nevidím a to je ještě zázrak, že se to na nich udrželo. Btw překvapivě se sem ta hudba perfektně hodila a taky jsem zjistil, že to, co jsem považoval za heavy metal, ve skutečnosti heavy metal asi není, protože jsem si myslel, že je to ta hudba, která zní, jako by někdo do randálu vyřvával švédské názvy nábytku (to není moje přirovnání, to mám odjinud), ale tohle stále zní jako hudba a ani jsem neměl problém ji poslouchat... Slabé 3* (16.10.2022)