Tichý společník

Tento málo známy triler síce neovplýva nejakou silnou atmosférou, ani znamenitými hereckými výkonmi, ani početnými vraždami, ale môže stavať na originálnej a zaujímavej zápletke. Sympatickí herci na čele s Gouldom - divákom známy napr. ako otec Gellerovcov zo seriálu Priatelia. Plummer zasa hrá nie celkom typického záporáka a na rozdiel od svojich ďalších záporných rolí mu táto celkom svedčí. Nepriehľadnuteľný je aj mladý John Candy v jednom zo svojich prvých filmov - ako inak v komickej polohe. Do toho niekoľko pekných herečiek. Suma sumárom - film ma napriek nie najkratšej stopáži bavil a bol som celý čas zvedavý, ako sa zápletkou inteligentný hlavný hrdina vysporiada. (28.08.2019)

Nenápadný bankovní úředníček si všimne muže co se chystá vyloupit jeho banku a ulije si 50 tisíc, které mají padnout na triko lupiči. Lupič si to ale nechce nechat líbit a začíná psychologická hra kdo z koho. Teda aspoň na papíře, v reálu je to dost utahané a místo napínavé hry sledujeme techtle-mechtle hrdiny s dvěma ženskýma. Navíc Elliott Gould v hlavní roli se svým neandrtálským obličejem vypadá spíše jako protřelý vrahoun než jako bankovní úředník. Na tehdejší kanadskou kinematografii čítající Cronenbergovy úchylárny a zetkovou sérií o Ilse je to ale vlastně slušný film s chytrým zúčtováním na konci a výbornou scénou s akvárkem a 3* si to zaslouží. PS: V menší roličce začínající John Candy. (03.09.2023)

„Trdlo“ Elliott Gould (šupácky Marlowe z The Long Goodbye), mladý a kvalitne desivý Christopher Plummer či začínajúci John Candy v 70´s, kanadskom „vianočnom“ neo-noiri o nenápadnom bankovom úradníkovi, ktorý odhalí chystanú lúpež a tesne pred tým, než k nej dôjde, si sám z peňazí odleje... Neošúchaná zápletka, takmer hitchcockovské napätie. PS: banka sídli v nákupáku presne oproti prevádzke Bata :-) (05.02.2022)

Na první pohled nenápadný, ale v jádru syrový thriller s psychopatickým Christopherem Plummerem a překvapivě neohroženým Elliottem Gouldem. Původně jsem čekal že to bude hra kočky s myší, jenže on je to spíš souboj dvou dravců čekající na chybu toho druhého. Sedmdesátky těmhle nemorálním kriminálkám přály, takže v nich rutinně vznikaly časem zapomenuté skvosty, na které by si o deset let dříve téměř nikdo netroufl a o deset let později jen málokdo. (17.01.2023)

Vypadá to, že filmový rok 1978 v Kanadě probíhal mj. ve znamení skvělých krimi thrillerů... loni jsem si takto na podzim hodně užil ze stejného roku Rozhněvaného muže od C. Pinoteaua a teď tohoto Tichého společníka. Víc než o kriminální zápletku jde tady v první řadě o silnou psychologii hlavní postavy bankovního úředníka, který jednoho dne sejde z cesty do bludného kruhu zločinu. Cuhlen během kritické situace v konfrontaci se surovým zločincem zneužije svou možnost a postavení k vlastnímu prospěchu, čímž se stává obětí vlastní i cizí pasti. Napětí filmu s krásně budovaným pomalým tempem přehupuje z děsivých a strhujících momentů do občasné mírné stagnace, ale přesto na mě fungovalo po celý čas včetně neustále přítomné atmosféry plné vnitřního neklidu. Tichý společník je pro mě prostě další sedmdesátková žánrová paráda + k tomu v hlavní roli s dalším excelujícím hercem ze „staré školy“, Elliottem Gouldem, jemuž na vyjádření aktuálních emocí postavy a upoutání diváka mnohdy spolehlivě postačí i pouhý pohled a navíc po celou dobu jde z něj velice silné charisma. Ehm, a Christopher Plummer? Tak toho budu zřejmě teď nějakou dobu nenávidět, když ho někde příště uvidím nebo si na něj vzpomenu, vzhledem k tomu, jakého hnusného záporáka se mu tady podařilo excelentně vystihnout... brrr. :o) Ale velká spokojenost. [90%] (17.11.2021)