Podivuhodný příběh Henryho Sugara

Bylo to příjemné.  Opravdu zdařilý mix stylů dvou velkých vypravěčů. Jen jedna drobná vada. Ani by mi nevadil ten voice-over. Ale ten záměrný voice-over, kdy čtou povídku i se všemi "Herny řekl" "Henry odvětil" mě teda šíleně štval. A myslím, že to příběhu nedodalo nic nového. Obešel bych se bez toho. (28.09.2023)

Já jsem si tohle fakt užil. Wes Anderson je skvělý a už od prvních záběrů jsem poznal, že je to jeho filmek. No krátký film..."kraťas" na necelých čtyřicet minut. Zfilmovaná povídka Roalda Dahla je vlastně trochu audiokniha, protože i postavy přednáší vyprávění a dialogy, jako by předčítaly onu povídku. Dovětky typu "řekl jsem" nebo "Henry odvětil" působí i humorně. Právě takřka doslovné vyprávění děje může působit i otravně, ale filmek není naštěstí tak dlouhý, aby tím začal otravovat (alespon u mě...věřím, že někoho to otráví už od začátku). Prostý, ale zajímavý příběh dominuje tím,  co Anderson umí nejlépe - hravost a vizuální hračičkovství. Scény se mění jak ve zrychleném divadle a z každého záběru je znát nápaditost a tvůrčí svoboda. Tvůrci se zkrátka mohli vyřádit. K výbornému zažítku přispívají i herci. Ve filmu se sešla celá řada známých tváří a hvězd. Všichni jsou vynikající. Zkrátka je to moc příjemný "kraťas", který se obejde bez násilí, megalomanských efektů a umí vykouzlit fajn náladu. Je super vidět i dnes takhle nápaditou filmařinu. 90% (28.09.2023)

Anderson stále umí sehnat skvělé herce a skvěle je povodit mezi půvabně kýčovitými obrázky, leč už nějakou tu dobu trpí též neschopností (nyní asi již chronickou) uplácat zajímavý příběh, jehož absenci se zde podobně jako ve Francouzské depeši snaží maskovat kulometným drmolením dávajícím jednomu mně vybrat toliko ze dvou možností – buď přestanu páně režisérův slovní průjem nejpozději po deseti minutách sledovat, nebo si budu muset skočit pro aspirin. Lepší dvě díky Monsieuru Gustavovi, Šmakovi a zejména staršímu z obou přítomných Benů, který byl jako vždy vynikající. (28.09.2023)

Ale jo, já nejsem Wes Anderson-hater, ve které se proměnila řada jeho fans, když je začala nudit jeho přehnaná stylizace do bodu, že se tím zkrátka přejedli. Ten dojem jsem měl ale nějakou dobu zpátky, když jsem usnul u 'The French Dispatch', tehdy mě spánek přemohl ke konci a pak jsem se na to ani řádně nepodíval znovu. Tehdy, ano, jsem si říkal, že úpadek osobitého režiséra se děje, ale 'Asteroid City' mě vcelku bavil, měl tam tu naked scénu se Scarlett, pár vsuvek, co mě dostalo, skvělou plejádu herců a nejinak je tomu i zde, 'The Wonderful Story of Henry Sugar' se cyklí ve vrstvách příběhu, a jsem docela rád, protože to ve mě probouzí opět zájem o to, si konečně přečíst pořádně něco od Roalda Dahla, od kterého jsem si dřív pustil nějaké povídky, znám adaptace jeho děl, ale nikdy jsem se nedostal k nějaké té knize, možná proto, jak rozsáhlé je jeho dílo. Tenhle kraťas ale ukazuje skvěle takovou tu benjaminbuttonovskou zacyklenost. 7/10 (12.10.2023)

Wes Anderson tentokrát vycházel z krátkých a úderných, ačkoli přece jen trochu tajemných a mnohoznačných povídek Roalda Dahla, a toto spojení je rozhodně ku prospěchu věci. Čtveřice kraťasů na Netflixu stojí za vidění už jenom proto, že nápaditostí a hravostí dalece převyšuje většinu původního obsahu této platformy. Více zde. (06.10.2023)