Poslední střih

V porovnání s tou japonskou sračkou, která mi osobně přišla zcela nesnesitelná, mi tohle francouzské podání přišlo kupodivu docela zábavné (a to hlavně v druhé půli, kdy už se rozběhne natáčení). Má to celkem fajn obsazení a místy je to docela chytré (dokonce mi to připomnělo můj oblíbený film Ve stínu upíra, a sice tím motivem režiséra ochotného jít kvůli svému filmu přes mrtvoly), téměř dvouhodinová délka mi ale vadila a sneslo by to zkrácení. (02.01.2023)

Filmařina – těžká dřina. Zvlášť když se po vás sápají zombíci a stříkají u toho hektolitry krve.  Poslední střih je bláznivá komedie o režisérovi, který dostane zakázku natočit japonský zombie film, ale celý snímek  – ten opravdový – má poměrně odvážný koncept, který vesměs funguje. Film má poměrně nataženou délku, ale jedná se o solidní zábavu. Celá recenze zde. (7/10) (02.01.2023)

Pokladám sa za diváka nanajvýš tolerantného voči akejkoľvek blbosti a dávam šancu filmom i nemálo podpriemerným, častokrát idem tiež proti prúdu hodnoteniam, no tentokrát som film po polhodine takmer vypol, čo sa mi nestalo ani nepamätám. Našťastie som z úcty k tvorcom dal tomu šancu a v druhej polovici sa tento bizár rozbehol veľmi slušne. Je naozaj potrebné počkať si na druhú polovicu, kedy bude divák vidieť film z inej perspektívy. Prvá polovica je ukrutne nudná a ničnehovoriaca sračka, ale palec hore za odvahu vôbec niečo také natočiť. Mohlo to byť oveľa údernejšie a originálnejšie. 50%. (12.05.2023)

Po rozpačitých prvních minutách se následující "na jeden záběr" půlhodina proměnila v celkem fajn zábavu, když jsem přistoupil na to, že jde o jedno velké meme a čistě troll zábavný film. Jakmile se ale po půlhodině odlehčené první části přesouvá film dále a snaží se být jakože vážný, tak nastává problém. Od té doby až do konce je to táhlá nuda bez jakékoli sympatické scény, postavy či humoru. K tomu francouszký dabing a anglické titulky, ve kterých se všechny hlášky ztrácejí v překladu a nedávají moc smysl, béčkový neambiciozní scénář a katastrofa je na světě. Odehrávat se film celý v původním duchu, na slabší průměr by se vytáhl, takhle je to ale neskutečný brak, u kterého vůbec nerozumím, co že se film snaží divákovi říct a ze všeho nejvíc se divím, že se dostal dokonce do českých kin... (08.03.2023)

„Chci upřímnost. Žádný umělý slzy, chci pravý!“ Ach, ty remaky. Často jsou jen o chamtivosti producentů, kteří si všimli úspěchu jiného filmu, obvykle natočeného v jiném než anglickém jazyce. A jdou do toho s tím, že nechápou/ignorují to, co způsobilo právě úspěch originálu. Třicet předchozích scén je podle rejžy na nic, kvůli filmu se hodně zadlužil, herci jsou bez života, na place je cítit napětí. Romain Duris měl totiž za úkol natočit předělávku japonského filmu – a to beze změny jakýchkoliv prvků. Tvůrce oscarového Umělce tentokrát vřele objímá béčkové filmy, s katastrofálními kulisami, uječenými hereckými výkony a kýčovitými efekty. Improvizace na filmovém place fajn, ale celé se mi to velmi brzy začalo zajídat, určitě to chtělo pár scén nechat ve střižně a humoru mělo být rozhodně víc. (28.04.2023)