Režie:
Robert AldrichScénář:
Christopher KnopfKamera:
Joseph F. BirocHudba:
Frank De VolHrají:
Lee Marvin, Ernest Borgnine, Keith Carradine, Charles Tyner, Malcolm Atterbury, Simon Oakland, Harry Caesar, Hal Baylor, Matt Clark, Elisha Cook Jr. (více)Obsahy(1)
Dva hoboes (Lee Marvin) a (Keith Carradine) vedou nelítostný boj s krutým Shackem /Ernest Borgnine/ při jejich snaze přejet "Severní dráhu". Vynikající herecké výkony a nádherná scenérie hor kudy vlak projíždí, vévodí tomuto filmu z dob "velké krize". Úvodní melodii filmu zpívá hvězda americké country, dnes již nežijící Marty Robbins. (modista)
(více)Recenze (59)
Prvá približne polovica snímku mi v podvedomí maľovala päť vyblýskaných hviezd. Dobrodružná dráma so sociálnym podtextom, v netradičnom prostredí, s dobre vykreslenými a skvele stvárnenými postavami, chytala sa ma triaška, čo ešte príde, kam tento súboj vyústi. Potom prišlo pár hluchších miest a najväčšie sklamanie nastalo, keď nabehli záverečné titulky a ja som neveriacky zízal, ktorým komínom vyletel ten obrovský potenciál a vytratil sa takmer bez stopy. Samotným koncom príbehu, ako ho zvolili, to asi nebude, škrípu skôr posledné slová postavy Lee Marvina. Ticho by hukot a rachot odchádzajúceho vlaku doprevádzalo ďaleko trefnejšie. ()
Drsný chlapácký film se skvělou dvojicí Lee Marvin a Ernest Borgnine, ovšem k dokonalosti mu něco chybí. Zasloužil by si buď kratší stopáž, nebo dravější režii (viz Frankenheimerův Vlak), a rozhodně by mu také neuškodila lepší hudba (slyš Goldsmithův Breakheartský průsmyk či Von Ryanův expres). Tři a půl hvězdičky přesto zaokrouhluji nahoru. ()
Mašinkový filmek, Lee Marvin jako Hoboes snažící se přepravit vlakem z bodu A do bodu B. To mu ovšem komplikuje zelenáč Carradine, který mu leze do zeli a Ernest Borgnine, jako zlý mašinfíra, vraždící tuláky kladivem, který nesnese černé pasažéry na svém parním vláčku. Celý příběh je zasazen do dob velké hospodářské krize v USA a využívá nádherných lokací. Film se tváří jako westernový příběh, a tak jej brát lze. Ovšem nelogičností v něm je spousty, včetně finálního souboje, nad kterým lze jen kroutit hlavou. Pravda, může se tvrdit, že film je ze sedmdesátých let, ale Aldrich již měl v té době na kontě podstaně lepší a filmařsky zvládnutější filmy. Volím zlatou střední cestu. ()
Súťaživá jazda vlakovej súpravy s dymiacou lokomotívou v krásnom plenéri. Nesúperí sa s iným vlakom, súperí sa o to, kto sa odvezie. Popri dymiacej mašine ide o prehliadku chlapských charakterov a zároveň prebíjajúcich sa eg: ega napĺňania poriadku a práva za každú cenu, ega porušovania zavedených poriadkov a egoistickej snahy byť prvým bez ohľadu na čokoľvek a kohokoľvek. Morálne zvrátený film? Kdeže. Predovšetkým poukázanie na zvrátenú dominanciu moci, ktorá si na základe uzurpovaného práva dovolí v mene jeho naplnenia akékoľvek sadistické kúsky. Namiesto mlčky uzatvorenej dohody a tolerovania chudákov, ktorým systém zobral možnosť žiť si po svojom a v prípade hospodárkej krízy aj možnosť pracovať - rana kladivom do hlavy a rozšmaľcované telo tuláka na trati. Namiesto pomocne podanej ruky parťákovi - ponechanie v štichu. Ani rebélia nie je vždy jednoznačne pozitívna: v prípade boja o vlastnú kožu ukáže, že až tak nezáleží na živote a zdraví tých, čo pomstu a sadizmus v krvi nemajú. ()
Já bych tady moc nezveličoval nádherné scenérie americké přírody, když většina filmu je v zadní projekci za ksichtem superpoldy (tady ajznboňáka) Ernesta Borginina. A zápletka a motiv jsou tupé - Lee se chce svézt mašinou a Ernest mu to musí za každou cenu překazit, i kdybych zdechnul. Carradine je otravný, zvlášť v dabingu (nevyberete si, ten první spáchalo Studio Soundwave pro Hollywood Classic Entertainment 2011), doporučím proto ten druhý, FTV Prima s.r.o. ve studiu Brněnské soukromé televize 2011. V tom prvním Oliva na Leeho šel dobře, Vlach na Ernesta moc ne. Country písnička na začátku patřila ve filmu k tomu nejlepšímu, tedy hned po "křtění" té ženy v mokré košili :) ()
Galerie (33)
Zajímavosti (7)
- Willis Kyle, prezident železniční společnosti ´Oregon, Pacific and Eastern Railway´, umožnil štábu neomezený přístup k vozovému parku společnosti. (džanik)
- Původně měl film režírovat Martin Ritt, ale produkce ho vyhodila. S dalším kandidátem, Samem Peckinpahem, se nedohodli na honoráři. Nakonec byl projekt nebídnut Robertu Aldrichovi. (džanik)
- Podle Roberta Aldriche měly postavy Ernesta Borgnina, Lee Marvina a Keitha Carradina představovat institut moci (establishment), opozici k ní a mládí dneška. (džanik)
Reklama