Navalny

Normálně bych dal jen 2/5, protože to není natolik informativně bohaté. Buď to tvůrci měli trochu prostřihat na 60 - 70 minut a nebo to pojmout velkolepěji a ukázat více, protože v závěru to jistou sílu. Putin prohlásil, že Navalnyj (krerého zásadně nejmenuje a mluví o něm jako o neurčitém občanu) je jen malý človíček, bez státního významu. Film ale docela zdařile ukázal, že k Navalnému mnoho lidí s nadějí vzhlíží jakožto k někomu, kdo je ochotný podstoupit oběti proto, aby narušil ten cyklus totalitních rekonstrukcí (carství, SSSR, RF). Ačkoliv se mocenský potenciál Navalnýho nemůže rovnat mocenskému potenciálu celého autoritářského režimu, tak on je tím, kdo má dostatečnou sílu ducha k tomu vystoupit a lidi vést vstříc lepším zítřkům. Líbilo se mi, jak se v občanech RF na konci snažil vzbudit sebevědomí a uvědomělost - "Uvědomte si, že jste obrovská síla." Pokud by se dost lidí probudilo a měli dost odvahy, tak by tamní autoritářství padlo. Právě tento motiv měl film zvíraznit a fungovat více agitačně. Pokud to však měl být primárně jen takovej intimnější náhled do toho, jaký je Navalny jako člověk a jak pracuje a že nějaký státní význam má, když se ho tamní režim tak bojí, že Putin ani nevysloví jeho jméno, že se ho snaží zavraždit, že jsou nuceni změnit kurs letadla s Navalnym, aby nepřistál na letišti, kde se očekávalo, kde byly davy a kde by asi nebylo možno ho jen tak v poklidu odvést k vykonstruovanému trestnímu stíhání, tak budiž. Dokázat, že se křečovitě bojí i že Putin není ani ze setiny takový muž jako Navalnyj, je však málo. Hlavní totiž je, jaký bude v budoucnu Rusko, nikoli toliko co bude s Navalnym. V závěru mě napadá, že Navalny měl být chytřejší. V Rusku sice po jeho zatčení žačaly velké protesty, ale nic z toho. Protesty byly i po otevřené válce na Ukrajině (24. února 2022) a zase bez valného významu. Režim stojí, válka trvá, Navalnyj stále za katrem a mnoho dalších lepších občanů si jen pokazilo život. Význam to mělo symbolický, ale to je málo, když chceme praktické výsledky. (15.06.2022)

Danielu Roherovi se podařilo vytvořit vícevrstevnatý kvazi-životopisný dokument, v němž osobnost, jež filmu dala i své jméno, není tím hlavním objektem zájmu, ale toliko průvodcem vrhajícím světlo na absurditu ruského režimu. A současně průvodcem po světě sociálních médií; průvodcem, který ukazuje jejich sílu, ale i jejich negativa pokud jde o snadnost šíření propagandy či o triumf kunderovské imagologie v dnešním světě. __Navalnyj byl mimořádná, ale také komplikovaná osobnost. Bezesporu to byl statečný člověk, který ale vzbuzoval falešné naděje na změnu putinovské diktatury ve svobodný demokratický stát. Podařilo se mu vytvořit iluzi, že je vůdcem opozičního hnutí v Rusku, přestože žádná jednotná (neřkuli relevantní) opozice v Rusku neexistuje; podařilo se mu přimět mnoho lidí uvěřit, že dokáže nahradit Putina a změnit směr vývoje své země, přestože je zřejmé, že pouhým odchodem Putina se nic zásadního v Rusku nezmění... O tomto film Navalny není (opravdu to není životopisný dokument), což mu ale neubírá na síle, zábavnosti, mrazivosti (i něze, když kamera zabírá Alexeje současně s Julií), protože události spojené s dočasným německým exilem jsou nosné samy o sobě a umožňují efektivně rozvíjet výše nastíněná témata. __ Viděno 3 dny poté, co byl Navalnyj v Putinově sibiřském koncentráku zavražděn. Psáno v den Navalného pohřbu. (01.03.2024)

║Rozpočet $-miliónov║ Tržby USA ║ Tržby Celosvetovo $107,021▐  Strašne vykalkulovaný dokument a aj pán. Ako kto pochopí tomu že Putin ho chce zlikvidovať a aj tak sa tam späť sere. Provokatér ako hovado.  Navalny pri jeho vyšetrovacích- pátracích zručnostiach by dokázal odhaliť aj pozadie smrti JFK. Toho mali hneď prijať do FBI. Šikovná namotávačka. /20%/ (31.03.2023)

Už kvůli takovým lidem doufám, že se Putinův zpátečnický sračko-režim brzy sesype a Rusko přeci jen čeká jakž takž světlá budoucnost, kde existuje něco jako pravda, volba a nevylhaný veřejný prostor. Investigativní práce Bellingcat (x), prank call vlastních tupých atentátníků a závěrečný návrat do země, to jsou hodně silná místa, doplněna o scény ze soukromí, kde vyniká lidský rozměr. Respekt. Chyběl mi tu snad jen obsáhlejší úvod do případu a kdo vlastně je "potížista" Navalny, nejste-li předem v obraze, doporučuji titul The Man Putin Couldn't Kill. Rád bych všem připomněl, že jako člena EU a NATO nás "náš slovanský bratr" má oficiálně za nepřítele a jeho dlouhodobou snahou je tady ty koalice co nejvíc destabilizovat a rozbít. Kdo hodnotí pod 3*, tak je celkem jasná záškodnická p*ča - a hned je jich tu pár :) (02.05.2022)

In today´s world of fake news, we don´t trust sources. Because we don´t trust humans. We trust data. O Navalném stejně jako o Bellingcat. Stejnou měrou překvapivě intimní vstup do několika týdnů života po otravě jako investigativní. Nebojí se to klást otázky na tělo, ukazuje to Alexeje jako občana echt charismatického a odhodlaného, se kterým se však nějaká ta ale rovněž pojí. Na to, že tomu zcela chybí odstup od událostí, na to jak moc je to aktuální, tak se to straní mravokárnosti, piedestalové medailonkovitosti, zkratky a mluvících hlav bez emocí. O něco podobného se svého času pokoušel snowdenovský Citizenfour, ovšem krutě neuspěl. Navíc je tu i občasný šibeniční humor; někdy chtěný a někdy plynoucí ze situace (facepalm fest během telefonátu) či absurdity režimu a jeho vykonavatelů (aneb zdravíme opět Moskvu4). Každopádně natolik dobré i přístupné bez podbízivosti, že i kdybyste na Alexeje byli alergičtí či byli tvrdě prorežimní, tak za vidění to stojí. A v uvedených příkladech vlastně dvojnásob. (27.04.2022)