Občanská válka

Takový film o ničem, kde to nic vnímám jako záměr. Neznáte kontext války ani minulosti postav. Příběh si v podstatě utváříte sami stejně jako u "bezduché" novinařiny, kterou hlavní postavy vytváří. Ono konec konců je úplně jedno, proč se ta válka děje. Končí bezdůvodným zabíjením, kde už ani nejsou žádné jasné strany a lidskost není k nalezení. Práce s hudbou a zvukem byla vynikající. (20.04.2024)

Na poslední chvíli stíhám v kině a hodně toho nelituji (bravo A24). Dlouho jsem neviděl tak úchvatný vizuální cukrátko, takže zatímco řada lidí dopředu politicky hrotila a divoce spekulovala, tak tady to je předně varovný umělecký počin (ze středové pozice) a předmět post-imperiální občanské války zůstává spíše na implicitní rovině, tj. bez větších detailů konfliktu a jeho příčin. Garland i přesto mistrovsky naráží na téma polarizace společnosti a eroze demokracie, hrozby fašismu a nebezpečné role médií. A sám dystopický obraz USA je síla. Na hraně 4 a 5 hvězd. (20.05.2024)

Sugestivní a vysoce osobité dílo, které s nečekanou syrovostí varuje před možnou blízkou budoucností. Snímek Civil War režiséra Alexe Garlanda se může opřít o skvěle vystavěný scénář, jemuž vévodí místy až děsivá realističnost zlomové události, v níž se tato verze USA zmítá. V tomto bodě je ale záhodno zmínit i vtahující kameru, díky níž jste doslova vtáhnuti mezi nesourodou partičku novinářů cestujících skrze zdevastované Spojené státy americké. Právě díky kameře a přesvědčivým hereckým výkonům (Tandem Kirsten Dunst a Wagner Moura!) nahlédneme mezi nevýznamné půtky, organizovanější bojůvky až nakonec skončíme úžasnou sekvencí v obrovské operaci, při níž se masivní separatistická armáda přesouvá směrem k Bílému domu. V tento moment se pomalá, místy až hypnoticky děsivá jízda najednou přepne do zběsilého válečného módu, z něhož jsem hltal každou vteřinu a kterou jsem si chtěl na velkém plátně pustit ještě jednou. Co tedy dodat na závěr? Civil War je divácky nepřívětivou, avšak právě o to více naléhavou podívanou, která ve velmi jasných konturách nahlíží za oponu spojení „Co kdyby?“. Na jednu stranu děsivé a na druhou efektní, ovšem v každém případě se jedná o důležité filmové dílo, které ve mně bude svými myšlenkami a tématy rezonovat ještě hodně dlouho. Skvělá práce! (Viděno v kině CineStar IGY České Budějovice) „I've never been so scared in my entire life. And I've never felt more alive.“ (18.04.2024)

Alex Garland pojal téma občanské války hodně odlišně. Nijak se nezabývá hlubším představením konfliktu, jednotlivých stran a ani nenaznačuje, kdo je „v právu“. Pro příběh Občanské války to totiž není až tak podstatné, stejně jako pro novináře, kteří celý konflikt dokumentují. Jedná se v podstatě o road movie zpustošenou Amerikou, během které ani tak nepoznáváme jednotlivé postavy, jako spíš po jejich boku prožíváme různé situace, které nastalá státní krize vyvolává. Film se pocitově pomaleji rozjíždí, než si divák na zvolený styl zvykne, ale postupně zvládá svým sugestivním pojetím naprosto pohltit. Třeba díky efektivnímu využití fotografií v prostřizích nejenom akčních sekvencí. Vše pak vrcholí jednou dechberoucí scénou, která je jakýmsi předfinále, a po jejím skončení na diváka dolehne tíha všeho. Závěr poté bohužel spoléhá spíš na velkolepou destrukci a Garland zřejmě cíleně rezignuje na dotažení několika nadhozených motivů. Finále tak působí spíš rozpačitě než uspokojivě a snímek toho ve výsledku příliš neřekne, což byl pravděpodobně trochu zvrácený záměr. A mně to naštěstí zážitek příliš nezkazilo. 8/10 (18.04.2024)

Občianska vojna natočená ako znepokojivý road movie, ktorá sa skôr než na akciu (k nejakej dôjde až v samotnom závere) zameriava na zobrazenie odpudivého stavu spoločnosti, ak by takáto občianska vojna v USA (alebo prakticky kdekoľvek inde) nastala. Alex Garland namiesto letného, resp. jarného vojnového blockbusteru doručil ďalší z jeho osobitných snímkov, kde vyslovene krásne zábery jednej jazdy naprieč Amerikou kontrastujú s až apokaliptickými zábermi na odpudivé číny ľudí. Neraz jeho film prázdnymi ulicami a diaľnicami s množstvom havarovaných áut pripomenie The Walking Dead alebo The Last of Us, ale Garland nikdy neskĺzne do žiadnej patetickosti, ale vlastne ani ľudského príbehu. Toto totiž nie je film o postavách ako takých, ale o stave spoločnosti. Avšak pokiaľ sa rozhodne pre scénu, ktorá má ždímať emócie, tak v tom momentu mu to funguje znamenite (úmrtie jednej z ústredných postáv). A zároveň sa po celý čas vyhýba zbytočnému kopaniu do ktoréhokoľvek politického tábora alebo vynášaniu rozsudkov, k čomu moho takýto film veľmi ľahko skĺznuť. Vo výsledku tak silný indie snímok, kde mi jedine chýbal nejaký väčší myšlienkový presah, tak dobre známy zo všetkých predošlých Garlandových filmov. K nejakej tej myšlienke o stave žurnalistiky a morálky síce dôjde, ale táto kritika po celý čas kĺže iba po povrchu, nežby sa poriadne rozvinula. Nič to však neuberá na intenzite snímku alebo jeho odkaze. CELKOVO: 8/10 (26.05.2024)