Rachot v Bronxu

Bacha, jedná sa o zlomový film Jackieho Chana, ktorý mu konečne otvoril cestu do Hollywoodu. Prečo, to je pre mňa záhadou, podľa mňa patrí k tomu slabšiemu čo nakrútil. Okrem zopár štandartne dobrých akčných scén a preskoku cez nákupný košík neponúka nič pamätihodné. Prekvapí zopár drsnejších scén, ktoré zdvihli film až na R-ovú prístupnosť a potešia honkogské krásky slávna Anita Mui i pekná Francoise Yip. (25.06.2009)

Neskutečná jízda, avšak bohužel bez nějakého dech beroucího boje na konci filmu tak jak to umí vymyslet pouze Jackie, jinak akční scény neskutečné, Jackie zde předvádí klasické avšak velmi účinné Kung Fu s ohromnou rychlostí a dynamikou která bohužel jaksi chybí přeceňovanému Tony Jaa, né nadarmo ho má Tony jako svého favorita :-) (05.03.2012)

Na rozdíl od názoru, že je tohle nejlepší Chanův film, bych já řekl, že je nejhorší. Dvě postavy mi tu lezly na nervy a souboje byly velmi chabé. Zdálo se mi, že Chan zde nevyužívá všechno možné jako je tomu v jiných filmech. Ale zase musím přiznat, že jsem jich zase tak moc neviděl. Nu a protože jsem popojížděl, měl bych dát odpad. Jenže to si film nezaslouží, protože pár scén ušlo. Takže dám tu dvacítku. (06.04.2023)

To byla ale vydařená návštěva u strýčka. Jedna cesta do Ameriky a hned takové tóčo. Myslím si, že Jackieho postavě se o něčem podobném ani nezdálo. Příběh není žádné terno, ale tady o něj nejde. Slouží tu spíše jen jako takový doplněk, který se díky Jackiemu dá lehko přehlédnout, protože jsem se soustředila na jeho bojové umění a o to mi šlo, chtěla jsem si totiž vyčistit hlavu, aby se mi dobře usínalo. (18.09.2011)

Moje první čenovka, kterou jsem kdysi dávno viděl, byla shodou okolností ta, kterou se Jackie poprvé proslavil za Tichým oceánem... Byl to samozřejmě Rumble in the Bronx, tedy Rachot v Bronxu s českým nováckým dabingem, kterýžto film jsem si tehdy nahrál na VHS a pak každou ožralou i střízlivou chvíli sjížděl, protože jsem se do jeho asijsky naivní filmové řeči a stylu zamiloval až po uši. A dlouho mi ještě trvalo, než jsem opravdu uvěřil, že všechny ty parádní kousky, které Jackie ve svých filmech předvádí, nejsou žádné triky (nepočítáme-li jako trik třeba mírné zrychlení). Od té doby Jackieho filmy žeru a všemi namyšlenými intelektuály (zpravidla rádoby intelektuály), kteří jimi tak rádi ostentativně pohrdají, bezmezně pohrdám. (02.10.2014)