Nejdelší den

To, co se nátáčelo v šedesátých letech za válečné filmy, z toho jsem po každém shlédnutí v údivu. V '57 to byl Most přes řeku Kwai, v '61 to byly prozměnu Děla z Navarone a v '62 byl dokončen Nejdelší den, což každý člověk ví, co znamenalo datum, 6.června 1944 - vylodění v Normandii. Nejdelší den patří určitě k velmi dobrým válečným snímkům, přeci jen parádní bitvy a "rozdělení" filmu na více pasáží (nevyloďovali se jen američané a nebojovali sami se sebou) a tak film vydíme z více úhlů pohledu - německé, americké, britské. Každá z účastněných stran v ten den absolvovala úkoly, které vstoupily do historie a zde to máme vše na jedné hromadě, když už mluvím o hromadě, musím konstatovat, že v některých částech je to velmi chaotické a těžko orientující se. Ale přesto jsem se bavil a poučně sledoval. 90% (mé vysoké hodnocení je zvláště za dobu, ve které tento film vznikl). (20.09.2008)

Z Nejdelšího dnu, podobně jako z mnoha dalších válečných filmů, je se zaměřují na jednu konkrétní vojenskou operaci či bitvu, cítím nejenom snahu diváka dojmout, vzdát čest bojovníkům, ale také diváka vzdělat, nabidnout mu velké množsví faktů. Onen vzdělávací záměr se pak otiskává do výsledku, často velmi sympaticky a organicky, jindy pro změnu okatě a lehounce křečovitě. To druhé (už jsem si na to stěžoval v komentáři k Bitvě o Midway) cítím hlavně v mnoha replikách, jež jsou napsány tak, aby divákovi daly přehled o situaci a zhodnotily význam jednotlivých dílčích událostí. Když velitel německého "náletu" na vyloďovací pláže ironicky glosuje: "Tohle je slavný den pro Luftwaffe," slyším, jak učitel v pozadí říká: "Uvědomte si, prosím, že v červnu 1944 již na západě Luftwaffe nepředstavovala významnou bojovou sílu." A v rozhovoru točícím se kolem (ne)buzení führera zase musí explicitně zaznít, že Třetí říše prohraje dost možná proto, že ho patřiční lidé včas neinformovali a zároveň odmítli rozhodovat bez něj. Trochu víc důvery v divákovu inteligenci bych na takových místech uvítal. Spolu s pro mě sice pochopitelným, ale mně ne zcela příjemným zařazením komických postaviček a ne vždy zajímavých epizodek řadových vojáků před akcí, jde však o jediné výtky, které se mi chce přednést. K ocenění je toho mnohem víc. Sympatické je mi komplexní uchopení celé operace od přípravy po provedení, od vojínů po generály, od strany ke straně (Němci, Britové, Američané, odboj...). Výsadek, Gold, Juno, Sword, Utah, Omaha... Stopáž filmu se tím sice natahuje, ale věřím, že je to na místě. Výborně zvolené jsou lokace, reálie jsou věrné, boje přesvědčivé - angažování mnoha skutečných účastníků této události, včetně Lovata, Blumentritta či Pluskata se vyplatilo. Konečně i srdce "nemilitantního" filmového fanouška občas zaplesá nad nápaditostí, s kterou jsou snímány boje ve velkých celcích. Mně kupříkladu učarovala poměrně dlouhá kamerová jízda nad právě ztékaným Ouistrehamem. Stejně tak i výkony představitelů mnoha důstojníků, bůhvíproč hlavně těch německých :) (17.05.2010)

Pokud jste zapřísáhlý fanoušek války a válčení všeho druhu, tak vaše srdíčko jistě zaplesá. Film popisuje jeden z nejkrásnějších dnů na planetě Zemi vskutku nádherným způsobem. Začne pozvolna u válečných příprav, a to na obou stranách. Přičemž na straně německé si Dolfík vybere nejhorší možný den ke spánku, čímž výrazně ovlivní chod a výsledek následujícíh momentů. Na obou stranách jsou naprosto vybroušené dialogy. Všechno je krásně zahrané a naprosto mi sedl styl vyprávění. Stáří filmu si vůbec nevšímejte. Rok 1962 se na filmu projeví pouze tím, že ho budete sledovat v odstínech šedi. Bez speciálních efektů působí mnohem přirozeněji, než mnoho filmů současných. Nelekněte se stopáže, protože ta utíká velmi rychle. Film si na nic nehraje a vystihuje atmosféru války, dle mého názoru, mnohem lépe než kupa filmů ostatních. Dávám 4* a dovolím si zakončit komentář slovy někoho jiného. „Kam jsem jen dohlédl, na pláži vládl chaos. Výsadková plavidla přistávala v dorážejícím příboji, zmítala se ve vlnách a vyhazovala mužstvo i výstroj do vody. Vojáci bezcílně bloudili, beznadějně ztraceni volali na sebe i nadávali jeden na druhého i nazdařbůh. Nikde na pláži ani na pobřeží nebylo vidět jediný útvar. Byl jsem prochladlý ... byl jsem osamocený ... Gen. L. K. Truscott (06.06.2013)

Můj nejoblíbenější film z druhé světové. Film má výbornou dějovou linii a nevšiml jsem si, že bych se někdy byť jen trochu nudil. Vše je dotaženo až do konce což je, vzhledem k několika režisérům, skutečně obdivuhodné. O hercích a jejich výkonech se tu rozepisovat nebudu, myslím, že jména toho řeknou dost - John Wayne, Robert Mitchum, Bourvil, Richard Burton, Sean Connery, Henry Fonda ci Rod Steiger. Prostě se zde sešli ti nejlepší a na filmu to bylo znát. Dále se mi líbil náhled jak na spojeneckou tak na německou stranu fronty a hláška německého důstojníka: " To se bude novinářům skutečně líbit, prohrajeme válku, protože vůdce si vzal prášky na spaní" mi bude v uších znít ještě hodně dlouho. Kamera je zde také nekompromisní, zvláště záběry zničených budov a nebo samotné vylodění ale i jině scény jsou díky tomu velice realistické. Mnoho lidí tento snímek nezná a tak považují za vrchol kinematografie 2. světové Spielberguva Ryana, ale myslím, že po shlédnutí tohoto filmu, by to nebylo tak jednoznačné. 90% (06.06.2006)

Jeden ze 100 nejlepších válečných filmů (z doby po r. 1900) - 100 Greatest Post 1900 War Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Pocta dni D invaze v Normandii v americkém velkofilmu z roku 1962 s plejádou hereckých hvězd. Všude spousta skvělé herecké práce i vojenské akce, nicméně Spielbergův film s podobným námětem Zachraňte vojína Ryana byl o hodně drsnější a o fous lepší. Půjdu proti proudu, když řeknu, že mi kolorovaná verze vyhovuje? Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=nqFn_pM5QxU (15.02.2010)