VOD (2)
Obsahy(1)
6. červen 1944. Spojenecká invaze ve Francii předznamenává konec nacistické nadvlády nad Evropou. Do útoku nastupují 3 000 000 mužů, 11 000 letadel a 4 000 lodí - největší armáda, jakou kdy svět viděl. (Bontonfilm)
Videa (1)
Recenze (222)
Nakonec ty čtyři dám, ale že bych to musel ještě někdy vidět, to ne tedy. Je fakt, že čas se na filmu podepsal asi víc, než bychom si přáli. Někdy jsou až zoufale vidět zadní projekce, což vyloženě ruší. Triková práce je ale jinak pořád dost dobrá. Celý ten film je ukázkou staré filmařiny, kdy všechno bylo vekolepější než dnes. Spousta hvězd, které se tu kolikrát jen mihnou, ale jejich účast potěší. Fajn je i poměrně realistické vykreslení celé akce a taky Němců, což je určitě pozitivní. Délka je ale v tomhle případě smrtící. Dvě a čtvrt hodiny by bohatě stačily, takhle se to hooooodně táhne a i kvůli třem odlišným částem film nedrží moc u sebe a působí dost epizodně. Ke škodě je taky velké množství postav a nemožnost si k nějaké vytvořit vztah. Ale už jen z toho důvodu, že dneska by tohle nikdo nenatočil, to stojí za vidění. 70% ()
Jeden ze 100 nejlepších válečných filmů (z doby po r. 1900) - 100 Greatest Post 1900 War Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Pocta dni D invaze v Normandii v americkém velkofilmu z roku 1962 s plejádou hereckých hvězd. Všude spousta skvělé herecké práce i vojenské akce, nicméně Spielbergův film s podobným námětem Zachraňte vojína Ryana byl o hodně drsnější a o fous lepší. Půjdu proti proudu, když řeknu, že mi kolorovaná verze vyhovuje? Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=nqFn_pM5QxU ()
Nejdelší film o nejdelším dnu uteče jako voda. Scénář našel totiž dokonalý balanc mezi spojeneckou a německou perspektivou, mezi civilními dialogy a seznamováním s vojenskými strategiemi, mezi epickými scénami s desítkami komparzistů a vyplňujícími pasážemi v interiérech. Záplava slavných tváří tentokráte není od věci, protože divák se díky nim lépe orientuje, kterou dopředu plánovanou dějovou linii vlastně sleduje. K absolutní dokonalosti schází paradoxně trochu vyhrocenější osobní příběhy a potlačování osudovosti na úkor ironického pomrkávání k historii, která již byla napsána (kolikrát jen zaznělo "Byli by blázni, kdyby podnikli invazi v tomhle počasí / na tomhle místě?"). Z pozice vytyčených vyprávěcích měřítek a komunikativnosti vůči divákovi však dílo v podstatě bezchybné... 85% ()
Paráda vidět takovýto snímek. Film, se kterým si spousta lidí muselo opravdu vyhrát. Všechno co vidíte je opravdu skutečné a ne jen nějaká počítačová animace. A i když je tam několik málo více či méně absurdních scén a sem tam je vidět, že se jedná pouze o triky a né o skutečnost, tak to vidím jako nejrealističtější válečný film co jsem zatím viděl. Možná mi tam trošku chybělo napětí a nějaký hlavní hrdina, ale ty efekty a příběh... Nelze hodnotit jinak. Ten film si to opravdu zaslouží. ()
Za velké pozitivum lze zajisté považovat absenci patosu, dále to, že američtí vojáci nebyli pohádkové bytosti a jejich protivníci se jimi nenechali s prostoduchostí sobě vlastní pobít jen tak pro radost. Za negativum bych považovala to, co vyčítám i filmu Hoří v Paříži? Přehršel hereckých hvězd je zajímavá v nějaké estrádě, ve filmu ztrácí význam, pokud všechny dostanou takřka zanedbatelnou roli, aby nedocházelo mezi slavnými umělci ke zbytečným třenicím. ()
Galerie (62)
Zajímavosti (51)
- Ken Annakin režíroval scény s britskými jednotkami, Andrew Marton se staral o americké hochy, Bernhard Wicki odpovídal za německou armádu, Gerd Oswald měl na starosti Francouze a parašutistické scény v Sainte-Mère-Église a Darryl F. Zanuck natočil několik interiérových scén. (Marek06)
- Aby mohli filmaři použít letadla Spitfire, museli je opatřit novými motory z Rolls-Royce. (HellFire)
- Jeden z prvních filmů z druhé světové války natočený Američany, ve kterém členové každé země mluví svým jazykem. (HellFire)
Reklama