Kompromat

Po tom, co rusáci předváděj na Ukrajině, je tohle už jenom taková třešnička na dortu. Jenže i tohle je fakt něco děsivýho. Bez reálií dnešní doby bych si z fleku myslel, že se jedná o příběh z dob SSSR. Bohužel se však neni čemu divit, když se do teď v Rusku kromě falešnejch obvinění a zmanipulovanjech soudních procesů nepohodlný lidi rovnou ztrácej nebo záhadně umíraj (pád z okna FTW). Nicméně Francouzská ambasáda se v příběhu taky nepředvedla v nejlepšim světle (co může být víc než ochrana vlastních občanů v daný zemi?). Dovedu se představit, že takovýhle přizdisráčský jednání ambasády neni daleko od reality. A teď už k filmu samotnýmu. Tempo vyprávění je místama dost pomalý, což taky souvisí s nataženou stopáží přes dvě hodiny. Pořádný napětí jsem registroval jenom při scénách ve vězení nebo při finálnim útěku. Jinak jsem se místama trochu nudil. Průměrná podivaná je v případě takhle silnýho námětu spíš neúspěch. Čekal jsem teda rozhodně víc. Za pár dobrejch momentů, námět a hudbu třetí slabší hvězda. (14.06.2023)

Vcelku priemerny, tmavy a depresivnejsi film, ktory pomerne autenticky vykresluje "lasku" ruskych tajnych sluzieb a zrejme i vacsiny bezneho ruskeho naroda k francuzskemu umeniu. :) Ano, uvedenu javiskovu hru by nedalo minimalne 50% Slovakov. Som si tym isty, vidiac zlozenie hladiska, ked sa nachadzam na nejakom kulturnom evente. Takze znechutenie ruskych divakov som absolutne chapal. :) Znacne dlha stopaz, obcas som sa nudil. Zizikin bude v europskych ci americkych filmoch naveky obsadzovany za ruskeho zoldniera, vojaka alebo funkcionara. :) S Lellouche-om som uz videl mnoho francuzskych filmov, je casto obsadzovany, vyznamny schopny francuzsky herec. 60% (14.02.2023)

Občas mívám záchvaty naivity, to pak sežeru filmovým tvůrcům cokoliv. Ale ani během nejhorší ataky bych asi neskousla, že naháněči z tajné služby počkají, neboť kancelářská krysa si potřebuje vylepšit kondici sexem. A že mu to panečku pomohlo! Šéfa FSB pak sroloval jako ušmudlaný papír. Ale jinak je to celkem obstojný thriller, v němž hlavní hrdina prchá před naštvanými kovboji z FSB. Gilles celkem roztomile láme ruštinu a pobíhá mezi břízkami. (08.04.2023)

Název Kompromat odkazuje na známé praktiky KGB, která byla schopná lusknutím prstu pořídit kompro na nepohodlného občana a vám už je díky porovnání s nestárnoucím snímkem Harrisona Forda asi jasné, že represivním složkám zlého režimu bude podle neselhávajícího hitchcockovského schématu unikat nevinný (a naštěstí inteligentní) civilista. Inspirace pravdivými událostmi je bohužel trochu na škodu věci, protože útěk zoufalého muže do civilizovaných končin je snad až příliš předvídatelný a navzdory přesvědčivě znázorněné a všeobjímající ruské depresi nejde nikdy úplně na dřeň. Byť s tempem pracuje skvěle. Emoce tak nejvíc probouzí vysoce sympatická Světlana s tváří Joanny Kulig, která pomáhá nespravedlivě obviněnému Francouzovi. Jo, vysokorozpočtový hollywoodský remake bych si dal líbit hned. (09.03.2024)

Nejprve bych rád kapku zapolemizoval, co vlastně znamená takový „nevinný rodinný moment po sprše“, a o tom, jestli je ten skutečný Barbró, podle jehož trampot byl film natočen a zobrazuje jej jako liliovitého lidového hrdinu bez bázně a samohany, opravdu jen nevinná oběť odporné zvůle ruské kompromitující mašinérie. Říkejte mi klidně šosácká konzerva, ale jsem toho názoru, že pokud si frajer cíleně pořídí takové nahé selfíčko se svou čtyřletou dcerou (reálná komprofotografie), pak ho pečlivě uloží do komplu, dozajista do rodinného alba a možná i jako tapetu na plochu, a jakmile mu jej nějaký „údajný“ ruský fuj fuj hacker „údajně“ ukradne a zveřejní, tvrdí na svoji obhajobu, že to byl jen takový „nevinný rodinný moment po sprše“, čti „čili si nahý nechává od své nahé čtyřleté dcery ve sprše vydrbat záda“, nebudou možná všechny sovy tím, čím se zdají být! Ale jak už to tak na tom světě v postinformační době chodí, po sedmi letech je skutečnost dávno utopená v balastu oboustranné propagandy politického obchcávání patníků, v nějaké té čupr bestcelerní knížce, v níž se náš „hrdina“ jasně označuje za nevinného, tudíž to musí být pravda pravdoucí, a v oslavném filmíku zcela dle jeho verze. A i kdyby ta pravda byla náhodou na straně rudých, Bardó nikdy nepřizná, že prcá děti, žabožroutská garnitura nikdy nepřizná, že kryje pedofila a Rusáci si můžou mlít, co chtějí, protože v dnešním klimatu je přeci cokoliv, co prohlásí, a to například včetně údajů o momentálním počasí v Irkutsku, přeci a priori jasná lež, neboť skrz naskrz prohnilý je dozajista i Federální meteorologický ústav. Ovšem vypnete-li jako správný neomarxista kritické myšlení, abstrahujete od výše uvedeného podhoubí a tupě to sežerete jako obvyklou otrávenou pralinku od Netflusu, jedná se o nadstandartní, veskrze svižný a poměrně temný napínač a mile syrový exkurz do ruských bas, který trochu kazí pouze osazení krajně nesympatickým zbuznělým jelimanem a velmi diskutabilním (ne)hercem Lelůšem a kýčovitě násilná, nechutně zakrvácená romantická vložka. Takže kdo ví, možná jsem právě očtyřkoval ódu na pederasta. (27.02.2023)