Žiješ jenom dvakrát

V pořadí již pátá bondovka zaznamenala znatelný kvalitativní pokles snad na všech frontách. Ačkoliv je samotný námět celkem zajímavý a zlotřilecký plán organizace SPECTRE prezentovaný v tomto díle patří k tomu propracovanějšímu, zpracování tohoto konceptu do scénáře se ve výsledku už moc nepovedlo, respektive to je chvílemi docela natahovaná nuda. Bohužel znatelně ubylo i humoru, Connery už tolik nehláškuje jako v Thunderballu a celý nápad s přetvořením agenta 007 v japonského ninju (včetně modifikace obličeje!) mi přišel poněkud nešťastný a (v tomto případě) nechtěně vtipný. Dokonce i bondgirl je v tomto díle nevýrazná, což po předešlém Thunderballu, který se mohl pyšnit hned dvěmi uhrančivými představitelkami, dost zamrzí. Slovo „nevýrazná“ celkem dobře vystihuje i akci, která mě až na scénu s vrtulníky moc nebavila, postrádala nápad a promyšlenost z Goldfingera, což zvláště ve výbušném finále, které mělo nemalý potenciál, nepříjemně překvapilo. V případě záporáka se zde opakuje stejná situace jako u Dr. No – padouch, v tomto případě samotná hlava organizace SPECTRE Blofeld, se objeví až v posledních dvaceti minutách a nehledě na to, že je ve výsledku celkem působivý, to filmu dosti ubližuje, neboť Bondovi tak v předcházejících dvou třetinách chybí silný protihráč. V tomto ohledu jsem si začal ještě více vážit Srdečných pozdravů z Ruska, které měly skvělého padoucha, což platí i pro Goldfingera a i Thunderball v tomto ohledu vítězí, neboť jeho záporák (fyzicky) prostupuje celým příběhem. Přes všechnu tu kritiku je film Žiješ jenom dvakrát stále nadprůměrnou bondovkou, z první pětice filmů s Connerym ji ale hodnotím jako nejslabší. 70% (19.04.2010)

Ja teda nevim, ale komentare typu nejakcnejsi, nejsviznejsi a podobne mi prijdou dost mimo. Prvni pulhodinku se film silne tahne a je prakticky o nicem, nastesti s pribejvajicim casem se zacne rozvijet na bondovku netypicky komplikovanej a dobre napsanej pribeh, u kteryho ale obcas flaknou do oka skoro az parodicky sceny typu Bond prevlecenej za japonce, coz pusobi stylem "Bond ma uces na blbecka" a podobnejch to snad nemohli tvurci myslet vazne scen tu je vic. Navic reseni japonskyho jazyka taky neni idealni, chvily se mluvi anglicky, chvily japonsky, delnici precizne ovladaj anglictinu a podobne, proste to chtelo trochu doladit. Co se tyce ty akce, sem tam neco malo tu je, ale tenhle Bond je fakt spis o tom pribehu nez akci, ale zase to vynahradi zaverecna super akcicka obsahujici stovku ninju a zniceni raketovy zakladny, ta vyslednej dojem znacne zvysi. Co se tyce Conneryho, ten tentokrat hodne setri s hlaskama, ale jinak je porad jeste ve forme a ma k ruce peknou radku zajimavejch vynalezu, tentokrat sice nema auto, ale vubec to nevadi. Ale prislo mi, ze tvurci tak trochu zapomneli na humor, takze obcas film lehce nudi. Co se tyce hlavniho zaporaka, ten se ukaze az v zaveru, nicmene Pleasence je perfektni, i kdyz ze by z nej sel zrovna strach, to zase ne, navic tu kocku hladi, jak kdyby ji chtel skalpovat a konec s nim neni nejak doresenej, jakoby na nej na zaver vsichni zapomneli. Celkove jedna z tech slabsich Conneryho bondovek. (20.09.2009)

Já prostě nechápu, jak mohli zločinci uvěřit, že je Bond mrtvý. Toho prostě nejde zabít. Kdybych měl atomovku a on v ruce jen kartáček na zuby, tak bych si radši sám sobě zakroutil krkem, protože nastalý výbuch by zabil mě, půlku planety ale Bonda prostě ne:-) Ale teď už k samotnému filmu... Žiješ jenom dvakrát je další diamant do Conneryho bondovské sbírky, který jsem jako malý vysloveně hltal. Díky závěrečné bitce ninjů se jednalo asi o moji nejoblíbenější bondovku vůbec. Dnes mi třeba Thunderball přijde trošičku lepší, ale to nemění nic na tom, že má tahle bondovka hned několik es v rukávu. Ať už se jedná o akční scény (Bitka v kancelářích Osato, honička vrtulníků a zmiňovaná megabitva ninjů), krásné Japonské Bond girls, příjemnou hudbu, dobře provedené vesmírné scény a Ernsta Stavro Blofelda, který konečně po dlouhém čekání odhalí svůj ksichtík, ale hned bych se nelekal odstrašující vizáže, protože přece člověk, který má rád kočičky, nemůže být zlý. Sice by páté bondovce prospěl možná o trošičku větší tah na branku a menší počet nelogičností (Kde jsou průmyslové kamery, které sledují vrtulník či vesmírné lodě? Nebo proč se kryt kráterů vlní při pokládání nálože, když je kovový?), ale i tak mu dávám plné hodnocení, protože tuhle bondovku jsem jako dítě opravdu miloval a miluju jí dodnes, i když upřímně by to bylo asi jen za 4*. (21.09.2008)

Zatím jediná bondovka, které jsem ochoten dát pět hvězd. Možná nejsvižnější tempo ( rozhodně vyšší než např. u Dr. No a Thunderballu ), více skvělých hlášek, zajímavé prostředí, Bondův vrtulník, tvář Blofelda, vražedné cigarety, skvělá hudba ( viz dále ). Za film to jsou čtyři hvězdy a pátá je za možná nejlepší bondovskou píseň vůbec, jejíž nádhernou melodii Robbie Willims prachsprostě okopíroval ve svém songu Millennium. (12.03.2004)

Jedna z nejakčnějších bondovek. Akce střídá akci a James Bond se mění v japonského ninju. Do toho zpívá Nancy Sinatra jednu z nejlepších bondovských songů. Ovšem čekal jsem vypointovanější zápletku vzhledem k faktu, že scénář má na svědomí mistr point Roald Dahl. No a zmohl se jen na banální a dost předvídatelný příběh o snaze jednoho magora vyvolat III. světovou válku. Motivace hlavního záporáka mi už není vůbec jasná a asi nemá cenu nad ní přemýšlet. (11.02.2006)