Hřiště snů

O filmu jsem věděl, že Kevin Costner uslyší ňákej hlas kterej mu naznačí, že má před barákem postavit hřiště. Trochu mě překvapilo, že hřiště stálo už v patnáctý minutě filmu, myslel sem, že to bude trvat výrazně dýl. Ale scénář toho má v rukávu schováno ještě spoustu. Slyšel sem názory o filmu, že to je pohádka, já bych řek, že to je po všech stránkách kouzelnej film. Škoda jen, že se to všechno točilo kolem baseballu, tyhle americký sporty mě fakt nic neříkaj. Ale jinak v podstatě bez chyby a happy end byl vzorovej. (19.07.2009)

Polovinu stopáže jsem se cítil jak v nějaké hodně nepovedené Telltaleovce, protože postavy byly neustále vystavovány spoustě rozhodnutí, což ve výsledku působilo dost komicky. Posledních zhruba 30 minut jsem se opravdu nudil a to zbytečné kecání tomu rozhodně nepomohlo. Škoda toho konce, neboť začátek byl slušně rozjetý. 2/5 (10.07.2021)

Nikdy bych nevěřil, že film s baseballem (ne o baseballu), plný nostalgie po starých časech (reprezentovaných zde předválečnou érou), které jsou tu jakousi metaforou pro hledání toho, co jsme téměř všichni během dospívání ztratili, a hrající na podvědomí spoustou nevyřčeného "něčeho magického", na mě bude fungovat. Phil Alden Robinson vyladil k dokonalosti herecký orchestr, který mu byl svěřen. Nejvíc vzpomínám na Burta Lancastera, který je v každičké sekundě o malý ždibíček geniálnější než ostatní. Ultimate "feel good" movie bez řešení partnerských vztahů a souvisejících blbin. A souhlasím s Františkem Fukou, že tohle je plnokrevné moderní fantasy srovnatelné s Miyazakim. 90% (13.09.2011)

Ooops.... tak tohle mne vcelku minulo. Mám rád naivní filmy, a vlastně mne i Field of dreams na svojí naivní cestou za snem přibralo ve vcelku prvních minutách a jel jsem nenuděn až do konce. Jenže na konci trošku dojetí, titulky a konec. Žádné zásadnější emoce, sledování filmu není takové to sladké cucaní karamelky... Prostě v něm nemám nic navíc, žádná hlubší myšlenka, citový zážeh, nic. Je to příjemný film se skvělými herci, kde každý (i ten rozhodně snům nefandící Costnerův zeťák) je sympatickým dobrákem. Jako film určitě obstál, ale mezi oblíbené se u mne nedostal. (06.11.2008)

Amerika je skutečně zemí netušených možností. Chlápek má manželku, malé dítě a velké dluhy, začne slyšet hlasy, zbaví se kvůli nim velkého kusu pole, které mu vydělává na obživu, a manželka od něj neodejde, neodvleče ho k lékaři, dokonce ho podporuje. Buď to můžete brát takhle vážně, pak je to na dlouhé kroucení hlavou. Nebo film vnímáte jako fantasy, pak je to možná ještě větší tragédie, protože vše je tak růžovoučké a slaďoučké, vše tak krásně do sebe zapadá a hlavně to Rayovi tak roštoumilounkatě vycháží, že čekáte, že to konečně pochopí i v bance a žapomenou, že má hypotéčičku. Jelikož je to film o baseballu, tak samozřejmě nemohou chybět americké nacionalistické proslovy a hlavně konstatování, že tato hra vlastně drží celou zemi pohromadě. No ještě že ten baseball Američané mají. (12.05.2019)