Karetní hráč

Dario Argento je neodmysliteľnou súčasťou v rebríčku mojich najobľúbenejších režisérov. Silne ovplyvnil môj filmový vkus predovšetkým svojim triom famóznych snímkov "Phenomena", "Suspiria" a "Inferno". Získal si môj obdiv a rešpekt, ktorý mi nedovolí prvoplánovo kritizovať ani jeho ďalšie filmovové diela. Tento Talian ešte nepatrí do starého železa. Je to režisér a scenárista, na ktorého proste nedám dopustiť. Na rozdiel od niektorých tunajších užívateľov som okúzlený aj jeho neskoršou tvorbou z nového milénia, do ktorej spadá aj titul "Kartový hráč" (Il cartaio) z roku 2004. Nie je to síce taká pecka ako jeho staršie diela, ale moje očakávania maestro Argento splnil. Pre niekoho je to podpriemerný krimi thriller, no pre mňa to je veľmi obstojné talianske retro giallo. *** (15.07.2023)

V očakávaní katastrofy som dostal celkom obstojné giallo nakrútené a zasadené do nultých rokov. Bohužiaľ cítiť, že šlendriánska logika patrila skôr do sedemdesiatok a osemdesiatok a tu pôsobí značne rušivejšie. Polícia má k dispozícii zábery z interiéru vrátane netradičného tvaru okien, ale nikoho nenapadne trochu popremýšľať nad tým, kde v Ríme by sa dala taká budova nájsť, veľa ich zrejme nebude. Identita vraha je tiež akoby vystrihnutá z počiatkov žánru, ale nejde zase ani o sklamanie. Finále je vymyslené slušne, len mohlo byť nakrútené lepšie. Argento sa snažil, ale asi už chápal, že giallo patrí do inej doby a konkurenciu svojim filmom už nezatieni. (03.10.2021)

Nikdy jsem si nemyslel, ze dam mistrovi ODPAD, ale tento "majstrstyk" si ho zalouzi stejne jako KillBill. Detektivka to neni - vrah se prozradi pri prvnim vstupu na scenu, thriller to neni - zadna atmosfera, hudba - to je masakr sam o sobe - nedivim se, ze to hlavni hrdinka nevydrzela a musela tomu radne zatnout tipec, dialogy - proti tomu je i Battle Royale 2 scenaristicka spicka - a propos - scenar: ten se Dariovi vetsinou podela tesne pred koncem, ale tady je to hruza uz od prvniho zaberu v policejni kancelari plne laptopu. Baby - to je taky hruza naprosto se vymikajici doposavadnim vysokym standardum - zrejme museli delat casting v nejakem second handu - tfuj! Hrat poker na takove urovni jako se snazi vsichni zucastneni hazarderi by nejspis dokazal i chovanec Jedlickarny. No a vrazdy a nechutnosti? Skoda reci... (15.02.2006)

Taková hodně slabá detektivka, u které se mně ani nechce věřit, že za ní stojí Dario Argento. Ano, je tady jedna blijící mrtvola, která má natlakovanou trávící soustavu na minimálně 5 atmosfér :-), ale jinak je nám vyprávěn podprůměrný příběh, který nás má přesvědčit o tom, že hraní pokeru přes internet je tak intelektuálně náročná záležitost, že ji není schopno pochopit ani veškeré osazenstvo římského oddělení vražd :-). (20.02.2005)

I mistr tesař se někdy utne. Televizním lookem postižený thriller s nádechem dávno mrtvého gialla nemá téměř nic, za co by se dal pochválit. Svou práci na výbornou odvedl snad jen výtvarník a gumové mrtvoly vypadaly skutečně odporně. Přímo utrpením byl prachbídný scénář, který si v mnoha ohledech nezadá s muzikálem ze života současné vesnice v Trháku pana Podskalského, jen s tím rozdílem, že Argento to myslel smrtelně vážně. Vraždy se většinou odehrávaly zcela mimo záběr kamery a simulace hrůzy pomocí řevu obětí z obrazovky monitoru počítače byla spíš otravná. Jediným světlejším okamžikem, hořce připomínajícím trochu zašlou slávu páně režiséra, byla vynikající scéna návštěvy doupěte vrahova. Bohužel však byla jedinou atmosférickou lahůdkou v krámě s prošlým zbožím. Co se dá dělat, první dvojka pro mého filmového kouzelníka number one. (11.12.2015)