Fontána

Neuvěřitelně vlezlý film! Takřka celou dobu sledujete xichty Jackmana a Weisz z bezprostřední blízkosti, až máte vztekem chuť rozbít obrazovku. Příště bych prosil kameru strčit rovnou do huby! Jinak typický Aronofsky - každý jeho film je stejný. Pořád samé symboly a nic konkrétního, aneb "přeber si to jak chceš". Neříkám, že je tento styl špatný, ale když ho opakuje v každém svém filmu, tak mě to už dost začíná nudit. (07.02.2015)

Jemné a nádherné umelecké dielo (pravdepodobne filozofický vrchol celej tvorby Darrena Aronofského), ktoré ponúka viacero silných myšlienok a životných impulzov. Každý jeden divák si z Fontány môže odniesť niečo iné, výnimočné. Smrť a život sú z lexikálneho hľadiska opozitá, no v rámci ľudského bytia existujú tieto javy bok po boku. Najväčším tajomstvom nášho sveta je to, že i z niečoho tak skľučujúceho, ako býva smrť, môže vzniknúť nový život. (18.02.2015)

Snad nejtěžší filozofický film, který jsem kdy viděl. Než si jej pustíte musíte být naladěn na správnou vlnu, jinak se budete nudit, budete usínat a nepochytíte z filmu nic. Silně existenční, ale zároveň krásný a překvapivě barevný film. Aronofsky prostě umí vykopat nitro člověka tak neuvěřitelně na povrch, že i po třetím zhlédnutí zůstávám hledět s úžasem. K tomu všemu parádní výkon Jackmana, krásná hudba a zavařenej mozek ve snaze pochopit, o čem že to vlastně bylo. 90% (18.03.2015)

Světýlka, hvězdičky, hubenej Buddha okopávající svou zahrádku. Kýč za kýčem a do toho středověký masakr doplněný esoterickými bludy. Chvíli jsem váhal, zda je to dno, nebo vrchol. Je to však beze spóru originální podívaná. To se musí ocenit. (21.04.2017)

Darrena považuji za vynikajícího režiséra, ale Fontána je pořádně velký úlet. Asi už chápu výrok mého kamaráda, který tvrdí, že Aronofsky točí jen samé nesmyslné blbosti. Jak já bych se ho zastával Requiemem, tak on na mě klidně může přijít s Fontánou a budu s ním naprosto souhlasit. Tahle střela mířená na téma nesmrtelnosti dopadla hodně mimo, protože jsem vůbec nepochopil o co tady šlo a nechápu ani to, jak někdo mohl Fontánu pochopit. Ale i tak, vůbec se mi to nelíbilo a ani podmanivá hudba a vizuální stránka nemůže zachránit absenci jakéhokoliv smyslu. Myslím, že bude férové, když nechám hodnocení na 2* a dál se k tomu vracet nebudu, protože po ztotožněním s verbalovým názorem nevím, jak by dopadlo další zhlédnutí. (12.06.2017)

O strachu ze smrti, který nám brání žít život s láskou a vnitřním klidem, radostný a šťastný život. Dlouhodobé praktikování meditace časem vede k změně myšlení, změnám ve struktuře mozku a k pochopení naší existence skrze život oproštěný od neustálého myšlení a racionality. Stačí vykročit ven, rozevřít oči a užívat si každý okamžik, každý nádech a výdech. Jen žít a nepřemýšlet. (04.04.2020)

"Don't worry. We're almost there."     Tak ako v prípade predošlého filmu Requiem za sen (2000), opäť jedno úžasné, audiovizuálne podmanivé dielo (najmä tá futuristická časová rovina). Namiesto krásnej Jennifer Connelly tu máme ešte krajšiu Rachel Weisz (to, že aj výborne hraje, ani dodávať nemusím) a Hugh Jackman tu podáva jeden zo svojich najlepších výkonov, veľmi príjemne ma prekvapil. Film väčšinu času prebieha v tajuplných a trochu temných tónoch a má ohromne intenzívne vyvrcholenie.   "It's all done except the last chapter. I want you to help me. Finish it..." (14.08.2021)

Velmi surrealistické, a to mám ráda. Skvělá ústřední dvojice, velmi intimní, až jsem se skoro styděla, že tam jsem s nimi.  Akorát mi tam hapruje ta vesmírná loď. Sama jsem během projekce uvažovala o tom, že málo filmu si troufne zobrazit duši, nevědomí, a nebo hvězdu mrtvých, a hrozně jsem tomu fandila. Čili informace o tom, že to ma být space ship mě nepotěšila. Rozhodla jsem si ponechat svou interpretaci, jinak je to za dvě hvězdy, chloupkum ma Racheline krku navzdory. (19.03.2023)

Vizuálně i obsahově naprosto ohromující dílo (překvapivě relativně krátké). Neuvěřitelná poezie tohohle filmu ve mně asi zůstane ještě hodně dlouho (a jak je vidno, k poezii není potřeba sledovat pět minut otáčející se stanici za zvuků Strausse). (11.03.2007)

Já tyhle filmy můžu. Sice se u toho musí trochu přemýšlet, ale tu bolest vydržím :) Vizuálně je film nádherný, herecké výkony supr.. a téma je přinejmenším zajímavé, i když naprosto nereálné.. (24.04.2007)

Takhle to dopadá, když se člověk na něco hodně těší. Nabubřelé, prázdné a nudné. Vidim v tom jenom iritující scénáristický konstrukt...a Aronofsky neni nijak vyjímečnej režisér, jeho film ve mě nenechal jedinej silnější moment. Místy nesmyslně kýčovitá vizuální stránka to taky nezachrání. Jediné co oceňuji jsou výkony Rachel Weisz a hlavně Hugh Jackmana. 30% (06.05.2007)

Jeden z najkrajsich filmov ake som kedy videl. To co predvadzaju hlavne postavy je plne krasnych emocii, ktore dokonalo doplna audiovizualna lahodkova symfonia, plna tych najcistejsich citov s celej skaly emocii. Zimomriavky po celu stopaz mi boli dokazom, ze to co sa predomnou odohrava je zazitok, aky sa za zivot opakuje iba vynimocne. Som rad ze som sa mohol okupat v tejto fontane. (24.08.2007)

Film, ktorý ostane na dlho v pamäti. Film, ktorý nás prinúti zamyslieť sa nad vlastnou existenciou. Fascinujúci soundtrack. (20.09.2007)

vlastně běžně slzopudný snímek se silnějším vizuálním kouzlem než je obvyklé, můj celkový dojem spíš rozpačitý, nejvíc si snad vzpomenu na to, že v něm Hugh Jackman v pohodě přeplakal celou řadu hereckých kolegyň, tedy pokud se nestal vůbec v této disciplíně vítězem bez ohledu na prvotní i druhotné pohlavní znaky :-)... (21.04.2008)

6/10 (02.09.2008)

První projkece, velký rozpor. Takže prozatím takto: podle mě úroveň Aronofského klesá, po geniálním Requiem a zajiímavě netradičním Pí, je toto třetí jeho snímek co jsem od něj měl možnost vidět a zároveň je nejslabší. Dělí film do tří fází, realita: nejlepší nabitá emocemi a tragédií, část Španělské inkvizice: taktéž není špatné, pak příchází část, kterou bych nazval Hare kršna aštar šeran vizualní plivanec: tato část je naprosto zbytečná, je tam jen kvuli vizualizaci asi, protože jinak smyslu nemá. Závěr zajímavě ukazuje, že nesmrtelnost neexistuje, ale ten levitující aštar šeran, to je peklo. Škoda jen doufám, že se Aronovský vzpamatuje a Wrestler se vrátí do jeho začátků. Přiznám se, nemám rád filmy bez děje a mohou se zabývat třeba nesmrtelností. Moto: Proč nemá Jurský Park takové hodnocení? vždyť oba filmy jsou pouze vizuální podívanou......... (16.01.2009)

No tak pro mě to bylo parádní. Nemám v oblibě filmy s vizuálními výjevy,,obrazy,symboly,atd,ale u tohohle snímku mě to fakt nevadilo. Vnímal jsem spíš tu podstatu toho filmu. O tom jak vypadá nehynoucí,opravdová láska,v tomto případě "až za hrob" O těžkém vyrovnávání se se ztrátou někoho,kdo pro vás znamenal celý váš svět,ale taky o obětování se... A poněvadž jsem duše romantická,a tudíž i citlivá,tak pro mě to byl doják,i když slzu jsem neuronil,jak se mi to občas stává :-))) A jinak tedy skvělá souhra hudby a tmavého prostředí s minimem denního světla tento zážitek ještě více podtrhují. Samozřejmě o výkonech hlavních dvou protagonistů ani nemluvě,excelentní,hlavně Jackman... (15.06.2009)

Úžasně obrazově zpracované dílo o touze po nesmrtelnosti, o vyproštění se z bubliny naivity a o kráse života jako takového...Až zemřu, nechám nad sebou zasadit strom...92% (31.08.2009)

Krásnej film, nutící k zamyšlení nad tím, co skutečně chceme a co je důležité. Obyčejnej život se skrz fantazii a cit propojuje s jeho základním smyslem, demonstruje jeho podstatu. Kdo snižuje filozofickou náplň filmu kvůli "jednoduchosti", usvědčuje se z toho, že filozofii nerozumí. Komplexita neznamená složitost a často se nechází v na první pohled jednoduchém modelu. K pěti hvězdám, i přes cennej zážitek, ještě ten malý těžko definovatelný kousek chybí:) (29.11.2009)

1. nejpřeceňovanější film na csfd. (04.04.2010)