Třetí muž

Geniální, geniální a ještě jednou geniální. Člověk čeká další z vážných a potemnělých noirů čtyřicátých let s těžkotonážní orchestrální hudbou a dostane se mu tohohle. Vynikající kamera, nádherné dialogy, skvělá hudba a neuvěřitelně hravá režie Carola Reeda. Navíc, Orson Welles je tu absolutně boží, při závěrečné naháněčce v kanálech jsem ani nedýchal. Ten film má prostě STYL!!!! (22.10.2007)

Slávny film, výborní herci, výborné hodnotenie. Zdanlivo niet dôvodu, aby som sa nepridal k väčšine, ktorá pokladá tento film za vynikajúci a vyjadruje to štyrmi hviezdičkami. Aj ja som ocenil množstvo exteriérových scén, magické herectvo Orsona Wellesa, čaro Alidy Valli, vynikajúco napísané dialógy. Ale nemohol som nechať nepovšimnutý rozporuplný hudobný doprovod, zdĺhavosť niektorých scén, komplikovanosť príbehu a najmä zub času, ktorý si na filme hodne zahlodal. V danej dobe to bol iste pozoruhodný film, lenže dnes sú na pozoruhodnosť iné kritériá. (28.04.2012)

Vídeň. Město císařů a králů, oper, hotelů a nesplněných přání. Pohaslá hvězda kdysi mocného impéria zadupaná prachem a krví první i druhé války hledá znovu cestu k nebesům. Marně. V rozvalinách městských čtvrtí proplouvají noc co noc zbloudilé stíny postav, hledajíc naději v místech, kde slunce nevychází. Vysoké pouliční lampy nám dávají zprávu o tiché prázdnotě prastarých bulvárů. Těch pustých ulic s dlažebními kostkami kdysi kypících životem s proudy honosných kočárů. Opuštěný Riesenrad v Pratru se pomalu hrdě otáčí v běhu času při hudbě citary. Smutně čeká na své návštěvníky. Nikde žádné děti. Den co den vylézají potemnělé prapory lidských stínů ze sklepů a sutin domovních dvorků plni strachu, že se ve světle nového světa rozplynou. Z poklopů kanalizačních vpustí vystupují z městské stoky do ulic kartony předražených cigaret a ředěné dávky penicilinu. Snad jako příslib lepší budoucnosti a nového začátku. Vždyť morálka je slabostí rozumu, tak proč si hrát na lidství. Člověk musí sám sebe tisíckrát zabít, aby mohl znovu žít. Ještě je brzy opustit skrýše a vystoupit ze stínu. Pustit ven toho naivního zranitelného člověka, žijícího a bláhově milujícího. (20.11.2016)

V českém prostředí neobvyklé dílo nabízí zajímavý pohled na vídeňskou skutečnost konce čtyřicátých let minulého století. Vesměs se tu jedná o základnu fakt, poznatků a souvislostí, které a která jsou v českém prostředí naprosto neznámá. V evropské kinematografii tehdy ještě naplno doznívala poetika třicátých let zvukového filmu. Kamera i vedení herců zůstávalo více či méně divadelní, i když z dětských střevíčků počáteční bezradnosti se již viditelně vyzulo. Vedle pozoruhodné režie a nezanedbatelné kamery tu na sebe upozorňuje hned několik neméně pozoruhodných hereckých výkonů. Orson Welles, muž mysteriozního organizovaného zločinu, exotická Mata Hari, podle všeho česká Němka (ve filmu je pohříchu více českých jmen) Alida Walli, Italka s roztomilým německým šlechtickým predikátem Altenburger von Marckenstein und Frauenberg des Heiligen Römischen Reiches (cítíte, jak se jazyk přímo mazlí s těmi rozkošnými německy znějícími slovy; vskutku echt) a nezanedbatelný muž z generace tvrdé americké školy, skvěle ztělesněný Josephem Cottonem. Hraný film startovní velikosti nové historické epochy moderní světové kinematografie, zhruba tak lze - snad výstižně - charakterizovat v kostce tento nevšední divácký zážitek. (27.06.2009)

Jeden z mála čistě noir filmů, který jsem viděl a překvapivě se výborně bavil. Film pracuje s jednoduchou zápletkou, kdy muž hledá v cizím městě svého přítele, který podle všech zemřel při nehodě, avšak pravda je úplně jinde. Film vyniká výbornou atmosférou, kterou podporuje bezchybná kamera snímající temné kouty Vídně ve vší kráse a samozřejmě nemohu opomenout znamenité herce. A Wellesův nástup opravdu nemá chybu. (14.06.2009)