451 stupňů Fahrenheita

Proč já jsem si jako součást prezentace ke knize musela vybrat zrovna tuhle verzi... Nechtěla jsem věřit zdejším zklamaným reakcím, ale je to bohužel pravda, tenhle film za moc nestojí ani jako adaptace ani jako sci-fi sama o sobě. Kdybych to promítání nemusela hlídat, zaručeně bych u toho usnula. 4/10 (02.01.2019)

Este hlupejsie ako Equilibrium ale bez jeho spickovych akcnych scen. Vsetky tie pokusy o filozofovanie vyznievali neskutocne trapne. Postavy su tiez uplne mimo. Vykreslenie fikcneho sveta vôbec nefunguje a film postrada akukolvek atmosferu. Nenapada ma vlastne za co davam aspon tu jednu hviezdicku. Snad za tie myslienky, ktore aj ked su podane v mizernom filme, tak stale stoja za zamyslenie. (20.05.2018)

Tak tohle nemá už vůbec nic. Vlastně jediná věc, pro kterou se některé remaky v poslední době točí je asi možnost přeobsadit hlavního hrdinu afroameričanem. Stává se to v seriálech i nových filmech. Např. Sedm statečných atd. Někdo to dotáhne až do plného obsazení černošskými herci - poslední verze Čaroděje ze země Oz. Místo aby film buď vystihl myšlenku knihy, kopíruje verzi Francois Truffauta a jeho nápad s chodícími knihami - lidmi. Film vůbec nemá ten existenciální přesah a neustálým strachem a už vůbec neukazuje duchovní krizi společnosti. (14.10.2019)

"KNOWLEDGE IS DANGEROUS." ------------ Na nový Fahrenheit som sa dosť tešil. Nie len preto, že som očakával podarený film o eventuálne možnej, nie príliš nereálnej situácii, no najmä kvôli zhliadnutiu pôvodných 451 stupňov od Truffauta. Tieto dve navzájom porovnávať radšej nebudem, predsa len ubehlo 52 rokov, techniky a postupy sa zmenili, no a takisto aj to, čo divák na obrazovke očakáva. Navyše, bol by som nútený tomuto streliť buď "odpad!" alebo jednu hviezdu. To však nechcem. Obsadenie je síce úplne katastrofálne (Jordy proste hrať nevie, treba sa s tým zmieriť), poslednú polhodinku to za veľa nestojí a záver bol tak vlažný a na rýchlo zbúchaný, až to bolí, no prvá hodina bola veľmi obstojná, solídne ma vtiahla a pustila až vtedy, keď sa Bahrani nezmestil do kože a začal pred koncom až moc kombinovať. Pozdravujem toho chlapca, čo vedel naspamäť všetkých 13 000 kníh. Pff. Dávam za 3* s tým, že večer pravdepodobne pôjdem už len na 2*. (20.05.2018)

Téma sociální spravedlnosti podle dystopické novely amerického spisovatele Raye Bradburyho z roku 1953. Román byl jedním z jeho pěti nejslavnějších děl a byl ověnčený žánrovou cenou Hugo. Názvem odkazoval na teplotu, při které se papír vznítí a hoří. Kniha reagovala na masivní rozšíření televize v amerických domácnostech a s tím spojený nárůst konzumerismu, na studenou válku, na soudobou politickou éru mccarthismu, projevy totalitarismu, na obřadné pálení knih, které byly ve třicátých letech v Německu označeny jako nepřátelské vůči nacistické ideologii. V roce 1966 román poprvé zfilmoval klasik francouzské nové vlny režisér François Truffaut. Tuto druhou, televizní adaptaci (HBO) provedl Američan íránského původu Ramin Bahrani. Je to "update", částečně i upgrade Bradburyho prozíravého příběhu. Ne však moc povedený. Zde již existují i knihy elektronické a děj se na rozdíl od předchozí adaptace odehrává v úplné tmě. Postavu hasiče zde ztvárnil černošský herec Michael B. Jordan, v původnímu filmu to byl "árijsky" modrooký blonďák Oskar Werner. Tato nová verze byla vytvořena pro generaci diváků odkojených sérií Hunger Games. Potenciál filmu o společnosti v níž jsou zakázány knihy není moc využit. Také další motivy nepůsobí moc rozvinutě (například důvody vzniku "druhé občanské války" a co se stalo po ní, jsou jen mlhavě naznačeny. Dialogy jsou doslovné a motivace postav působí nepřesvědčivě. (11.07.2018)