Král Artuš

Pokiaľ môžu prehliadať historické fakty tvorcovia, prečo by som nemohol aj ja. Pri niektorých filmoch, v ktorých je otázka faktov nosnými pilierom, sa to samozrejme nedá, no pokiaľ ide o viac-menej popcornovú zábavu (iné Fuqua totiž ani nevie), tak je to v poriadku. Zbytočne by som rozčuľoval a to by len zbrzdilo moje celkom kladné dojmy z filmu. Každopádne by som sa ale naštval, keby niečo podobné Fuqua zopakoval, to by som už bol nekompromisný. Pokiaľ ide o film, ubehol pomerne svižne, klasickými spomaľovákmi bola len dramatická línia a reči o cti, slobode, hrdosti, bla, bla, ktorú tvorcovia poňali až príliš vážne. Pokiaľ sa ale tieto veci dostanú do úzadia, tak film dokáže kvalitne zabaviť, hlavne čo sa týka akcie a hereckých ťažení. Jedinou dierou bola Keira, ktorej som počas scenára uveril len scénu, v ktorej bola vytiahnutá z hladomorne, bojovníčku ťažko, musel som sa zasmiať. Ako som povedal, akcia bezchybná, meče sekali, šípy lietali, sekery stínali, tak ako to má byť. Podľa reakcií v ostatných komentároch je toho v 'director's cut' ešte viac, takže po jeho zhliadnutí sa moje hodnotenie možno vyškriabe ešte vyššie. Uvidíme, rád si ho pozriem. 70%. (27.04.2009)

Nemozem Artusa ohodnotit az tak kriticky ako to spravila vacsina ostatnych. Excalibur si pamatam uz len velmi matne, takze tieto dva filmy nemozem porovnavat. Pravdou vsak ostava, ze "novodoby" Artus sa mi celkom pozdava. Nie je to sice ziadna pecka a z hlavy rychlo vysumi, ale svoje kvality bezpochyby ma. Filmu ma pomerne slusny dej, dobru vypravu a hlavne vela dymu ;-) (vid zaverecnu bitvu). Inac sa stale divim, preco mi vsetci tvrdia, ze Artusa hral Clive Owen, ked som si stopro isty, ze to bol Niki cage :-D (17.10.2004)

Ano, podle pověsti Artuš porazil Sasy, ale tuším, že Ginevra nebyla modronohá bojovnice a lučištnice odněkud z lesa, ale dcerkou královskou. Nemůžu popřít, že se mi tento její příběh líbil víc, než ve skutečnost vypráví staré pověsti. Hlavně co se Lancelota týče. Díky ale velkému počtu slavných tváří se na to dívat dalo. Stellan, jako hlavní vůdce saských nájezdníků, byl ve své roli nekompromisního zabijáka úžasný. Stejně tak jako Mads se svým sokolem. Ty vlasy a kérky na tváři mu nesmírně slušely a Merlin, ten byl spíše k zasmání. V jeho případě si Merlina stále představuji jako charismatického čaroděje v podání Sama Neilla. (12.02.2017)

Tento film není dost dobře hoden, abych se o něm nějak více rozepisoval, ale přesto to udělám. Když pominu chatrný scénář, který si legendu přetvořil "k obrazu svému" a zcela opomněl jakoukoliv mystičnost celého příběhu, musím říci, že režie je tak zoufalá, až mě z toho oči přecházely. Neschopnost režiséra se projevila hlavně při akčních bojových scénách, kdy 99% akce obstaral střih, v němž nejdelší záběr trvá cca 1 vteřinu. Ono totiž když natočíte 3-4 kamerama partičku lidí, jak kolem sebe zoufale mávají meči a sem tam se náhodou do nějakého jiného meče trefí, výsledný obraz rozstříháte asi tak na milion kousíčků a v naprosto chaotickém pořadí opět poslepujete do jednoho kusu, budete mít položen základ ke všem bojovým scénách tohoto (a podobných "výpravných") spektáklu. Tvůrce si asi byl své neschopnosti vědom a tak se spolu s ostatními snažil zachránit monumentálnost filmu patetickou hudbou, ale ta se v tomto případě zcela minula účinkem a daleko lépe by vyzněla na pohřbu pana Fuquy, jenž by byl pouze logickým vyústěním zneuctění tak jedinečné legendy. Pokud tento film viděli tvůrci Excaliburu, musí se řehtat ještě teď nad tím, jak zoufale si počínali všichni při natáčení Krále Artuše. Bohužel to platí i o hercích, jejichž některé repliky (původně zamýšlené smrtelně vážně) vyzněly spíše tragikomicky (hlavně Clive Owen "vynikal"). Role Keiry Knightley v tomto snímku je vskutnu nepovšimnutíhodná - udělat z Ginevry akční hrdinku je jedna věc, ale nechat ji bojovat polonahou, to už zavání diletantstvím nejvyššího kalibru (zřejmě výsledek nějaké sexuální úchylky režiséra). Proč vlastně dávám jednu hvězdičku? Protože tvůrci vyšli ze stejné legendy, jako autoři mého nejoblíbenějšího filmu, Excaliburu. Bohužel vyšli zcela špatným směrem a jejich výtvor tak musí skončit zákonitě v propadlišti dějin. (10.10.2004)

Vzorový případ toho, že když se moderní Hollywoodští filmaři pouští do historických velkofilmů, vznikne z toho nebetyčná sračka. Ale jak je možné, že v padesátých a šedesátých letech vznikaly výtečné historické velkofilmy právě v Hollywoodu? Odpověď je jasná. Tenkrát bylo dostatek kvalitních herců, kteří své role hráli s maximálním nasazením a láskou a s citem pro filmování. Byly dělané srdcem a ne penězma. A vzorovým nepodařeným historickým filmem posledních let (tím bych mohl nazvat skoro všechny kromě "Gladiátora", "Posledního samuraje", "Království nebezkého" a ještě některého na jaký jsem si momentálně nevpoměl) je "Král Artuš". Že tvůrci naprosto ignorují legendu, s tím jsem počítal (už úplně pomíjím to, že Artuš nebyl napůl Brit a napůl Říman, ale byl Kelt). Že se pokusili vymanit ze světa kouzel a tajemna, proč ne. Ovšem podařilo se jim natočit neskutečnou slátaninu plnou špatných bojových scén, neskutečného množství střihů a špatných herců. Clive Owen je naprosto tragický, Kieru Knightley mám docela rád, ale zde ji nedokážu vystát. Udělat z křehké královny Ginevere princeznu bojovnice, to je na pěst. Jediní dva herci byli dobří, a to Ioan Gruffudd a Stellan Skarsgard. Tak kvůli nim tomuto paskvilu nedám odpad. Vivat di "Excalibur" a vlastně i "První rytíř". (12.05.2007)