Král Artuš

Když to nebudu brát přes historické prameny, souvislosti a srovnávání s filmy jako Excalibur a omezím se jen na pocit z kompaktního vnímání filmu, tak to zas budu muset srovnat s Baťou a sekáním cviček, protože pan producent chápe film (budiž mu ke cti, že pár výjimek na kontě má) jako výrobek, zboží, produkt. Vrazí tam jednu promodralou do tkaniček oblečenou samici, dva samce do hlavních rolí, bláboly o cti, pěkně to zabalí a je vystaráno. A na okamžik, kdy mi vyskočí tepová frekvence nebo aspoň slzy, jsem čekala zase marně. (15.02.2005)

Ani doktorát z Uměleckých věd by případnému režisérovi nepomohl od toho, aby pod produkčním bičem Jerryho Bruckheimera nenatočil film, který by se na historii díval z „řádné“ a všeobecně uznávané stránky. Pravda, navrtat dolarový vrt v klasické anglické mytologii je čin odvážný, ale proč ne? Antoine Fuqua je na jednu stranu zručný řemeslník, ale s danou látkou si bohužel neví rady. Dějově dosti rozpolcená freska, jenž zbavuje klasiku nánosu mytologie, je sice opřena o parádní výpravu (130 milionový rozpočet je znát), ale v dialozích a vůbec celkové dramatické stavbě příběhu režisér selhává na plné čáře. Berličkami jsou zde slušní herci (duo Skarsgard – Schweiger je jeden z nejlepších castingových kroků l.p. 2004). V technických disciplínách je však Král Artuš nadstandardní podívanou (potažmo i poslechovou). Mistrovsky vedená kamera Slawomira Idziaka (oscarová nominace za nasnímání filmu Černý jestřáb sestřelen), kterou Idziak podpořil zajímavým tónováním, jenž odpovídá pochmurným klimatickým podmínkám severoanglických vysočin, filmu jasně dominuje. Zimmerova hudba je koncentrátem těch nejheroičtějších motivů, které v syntenzátorových nástrojích přechovává. A opomenout brilantní práci zvukařů, kteří se vyřádili (společně s kameramanem) při bitvě na jezeře s pukajícím ledy, by bylo neodpustitelné. Ano, je to ptákovina, je to plně klišé, ale ty dvě hodiny jsem se nenudil ani minutu, což zase až tak ve větší míře vídaný jev není. (16.02.2006)

Tento film není dost dobře hoden, abych se o něm nějak více rozepisoval, ale přesto to udělám. Když pominu chatrný scénář, který si legendu přetvořil "k obrazu svému" a zcela opomněl jakoukoliv mystičnost celého příběhu, musím říci, že režie je tak zoufalá, až mě z toho oči přecházely. Neschopnost režiséra se projevila hlavně při akčních bojových scénách, kdy 99% akce obstaral střih, v němž nejdelší záběr trvá cca 1 vteřinu. Ono totiž když natočíte 3-4 kamerama partičku lidí, jak kolem sebe zoufale mávají meči a sem tam se náhodou do nějakého jiného meče trefí, výsledný obraz rozstříháte asi tak na milion kousíčků a v naprosto chaotickém pořadí opět poslepujete do jednoho kusu, budete mít položen základ ke všem bojovým scénách tohoto (a podobných "výpravných") spektáklu. Tvůrce si asi byl své neschopnosti vědom a tak se spolu s ostatními snažil zachránit monumentálnost filmu patetickou hudbou, ale ta se v tomto případě zcela minula účinkem a daleko lépe by vyzněla na pohřbu pana Fuquy, jenž by byl pouze logickým vyústěním zneuctění tak jedinečné legendy. Pokud tento film viděli tvůrci Excaliburu, musí se řehtat ještě teď nad tím, jak zoufale si počínali všichni při natáčení Krále Artuše. Bohužel to platí i o hercích, jejichž některé repliky (původně zamýšlené smrtelně vážně) vyzněly spíše tragikomicky (hlavně Clive Owen "vynikal"). Role Keiry Knightley v tomto snímku je vskutnu nepovšimnutíhodná - udělat z Ginevry akční hrdinku je jedna věc, ale nechat ji bojovat polonahou, to už zavání diletantstvím nejvyššího kalibru (zřejmě výsledek nějaké sexuální úchylky režiséra). Proč vlastně dávám jednu hvězdičku? Protože tvůrci vyšli ze stejné legendy, jako autoři mého nejoblíbenějšího filmu, Excaliburu. Bohužel vyšli zcela špatným směrem a jejich výtvor tak musí skončit zákonitě v propadlišti dějin. (10.10.2004)

Jak kdosi napsal: "Mohutnou bránu Hadriánova valu nejdříve stěží otevírali 4 koně, pak hrdina sám a nakonec se otevírala sama od sebe." Tady si dovolím opravdu historicky hodnotit, protože film o sobě bezuzdně tvrdí, jak moc z historie vychází. Předně Římané odešli z Británie cca o 50 let dříve, než se film odehrává, Germáni pronikali do Británie z jihu, a to tak od roku 500, o takových 50 let později, výzbroj a výstroj ve filmu užitá příliš neodpovídá době (např. svalové krunýře Římanů, kuše Sasů). Ani z hlediska filmového nejde o zázrak, děj nelogický, chování postav určené scénáristou (že by si Římané zakládali sídla za zdí?), bitvy nedomrlé a špatně sestříhané. Clive Owen se snaží, ale kde nic není ani smrt nebere a Keira me vyloženě sra - ehm, kakala. Samotný proklamovaný záměr ukázat Artuše jak to mohlo být je sice chválihodný, ovšem díla by se musel chopit někdo úplně jiný než Fuqua, který na historický výpravný film asi nemá buňky, a Franzoni, který už podobně scénáristicky zařízl Gladiátora. Když tak měli zkusit zfilmovat Cornwellovu Kroniku válečníka. (11.10.2005)

Chtěl jsem vidět tvou tvář, abych tě pak na bojišti poznal. A ty by sis měl zapamatovat moji tvář, Sase. Protože až ji spatříš příště, bude ona to poslední, co ještě uvidíš......Jeden z najhorších filmov, na akých som bol v kine. Ukážky boli dobre zostrihané a doplnené poriadnou burcujúcou hudbou. Tešil som sa. No v kine som sa nudil a odchádzal som poriadne rozčarovaný. Pochválil by som výpravu a ku koncu podarenú bitku, ale inak ma to veľmi nebavilo. Tupá popcornová zábava s veľmi zlým scenárom. (22.08.2011)