Král Artuš

Nejslabší snímek, který Fuqua natočil. Celý film postrádá výraznější moment, vysoký rozpočet rozhodně znát není a krásné exteriéry jsou většinu času zahaleny mlhou (asi ta byla digitální, jinak vážně nevím, kam ty prachy šly). Ač je ve filmu hned několik charismatických herců, ani jeden z nich nestojí za zapamatování, je to neskutečná přehlídka zapomenutelných figur. Prostě film bez výraznější scény a postavy, jehož slabiny korunuje Merlin jako křovák... (14.07.2005)

"Zemřel v bitvě? - Je to rodinná tradice." S rytíři Kulatého stolu jsem v písemné podobě strávil nejedno deštivé odpoledne a tak roním neveselou slzu z toho, že mi zase jednou z jedné slavné legendy zůstalo pouze pár jmen a jeden záběr na stůl ve tvaru kruhu. V hlavě mi proto zůstane pouze vzpomínka na tuctový rytířský snímek, jemuž vévodí Skarsgårdova šeptanda, Owenovo zarputilé plácání klišoidních pravd a zejména divokost Keiry Knightley, jejíž nabídku ochrany před znásilněním divokými Sasy samozřejmě beru. (15.04.2012)

No krome toho, ze totalne prekopali legendu, mi to zas tak strasny neprislo. Owen hraje dobre, ale do role Artuse mi moc nesedl, sice ma slusny charisma, ale vic se mi libil Mads Mikkelsen nebo nacelnik sasu Stellan Skarsgard. Nejvetsim kladem filmu jsou krasna hudba a pekne prostredi deje. Bitev tam melo bejt vic, na to ze ma film dve hodiny a jen dve maly + jedna velka bitva je malo. Tyhle tri co tam jsou, jsou zpracovany dobre, ale nemuzu si pomoct, ta uvodni se mi proste libila nejvic, taky byla nejkrvavejsi. Vsichni se rubou hlava nehlava. Moc me nebrali dialogy, prisli mi takovy o nicem, kazdej dlouze okecava co udela, chvili to nevadi, ale kdyz uz kecaj treba 20 minut v kuse, tak to zacne nudit. A je tu spousta nelogicnosti. Napriklad, kdyz bojujou v bitve, jsou vsichni od bahna, huby od krve, spinavy brneni a Modry jsou modry a chvily po tom jsou vsichni cisty jako by se zrovna vykoupali. Fuqua je celkem schopnej reziser, jenze proste do tech uzasnejch zaberu plnejch snehu, mlhy, blesku atd. vlozil krapet moc dialogu. Zkratit film tak o pul hodinky by jedine prospelo, ale i tak to sou slusny 4*. (14.03.2005)

Na každé legendě je něco pravdy a každá legenda má svůj předobraz ve skutečném světě. Ano to vše je pravda, ale proč se skutečnou verzí legendy naložit jako Antoine Fuqua. Film se tváří drsné a hlavní hrdinové si o sobě snad myslí, že každý je jeden velký Maximus Decimus Meridius. Jenže pravda je jinde a nezachraňuje to ani skoro nahá Keira Knightley(sakra furt mi vadí jak se snaží být kopií Natalie Portman). Příběh je lehce stupidní a zbytečně rozvleklý. Merlin je z velkého mága lesním šamanem. Jediný Artuš zůstává gladiátorem po celý film a tuto úlohu mu dokážeme i věřit. Jen jeho arogantnost a sobectví působí až moc vznešeně a císařsky. Jeho kvalitám se vyrovná jen vůdce jeho soupeřů ztělesněný Stellanem Skarsgardem. Tempo filmu nedostačuje nárokům akčního filmu. (04.06.2006)

Ani doktorát z Uměleckých věd by případnému režisérovi nepomohl od toho, aby pod produkčním bičem Jerryho Bruckheimera nenatočil film, který by se na historii díval z „řádné“ a všeobecně uznávané stránky. Pravda, navrtat dolarový vrt v klasické anglické mytologii je čin odvážný, ale proč ne? Antoine Fuqua je na jednu stranu zručný řemeslník, ale s danou látkou si bohužel neví rady. Dějově dosti rozpolcená freska, jenž zbavuje klasiku nánosu mytologie, je sice opřena o parádní výpravu (130 milionový rozpočet je znát), ale v dialozích a vůbec celkové dramatické stavbě příběhu režisér selhává na plné čáře. Berličkami jsou zde slušní herci (duo Skarsgard – Schweiger je jeden z nejlepších castingových kroků l.p. 2004). V technických disciplínách je však Král Artuš nadstandardní podívanou (potažmo i poslechovou). Mistrovsky vedená kamera Slawomira Idziaka (oscarová nominace za nasnímání filmu Černý jestřáb sestřelen), kterou Idziak podpořil zajímavým tónováním, jenž odpovídá pochmurným klimatickým podmínkám severoanglických vysočin, filmu jasně dominuje. Zimmerova hudba je koncentrátem těch nejheroičtějších motivů, které v syntenzátorových nástrojích přechovává. A opomenout brilantní práci zvukařů, kteří se vyřádili (společně s kameramanem) při bitvě na jezeře s pukajícím ledy, by bylo neodpustitelné. Ano, je to ptákovina, je to plně klišé, ale ty dvě hodiny jsem se nenudil ani minutu, což zase až tak ve větší míře vídaný jev není. (16.02.2006)