Ray

Vždy sčasti hodnotím film podľa toho, do akej miery podnietil moje zisťovanie informácií o tej ktorej osobe (skupine, atď) po skončení filmu. Po tomto filme som googlil o Rayovi asi ešte ďalšiu hodinu, takže spokojnosť je vysoká. Prvotriedne výkony, herecké aj režisérske, krásny film s veľkým náklonom k piatej hviezdičke. 85%. (12.11.2008)

Jeden z nejlepších životopisných příběhů, jaký byl kdy natočen. Film, který Vám přiblíží Raye Charlese Robinsona ve všech jeho podobách, ať už těch obdivuhodných nebo vzbuzujících soucítění. Chtěla bych velmi ocenit ztvárnění Rayovy matky a vůbec veškeré návraty do Rayova dětství, které filmu nastavily velmi dojemnou rovinu. Báječný Jamie Foxx, který mě o svých kvalitách přesvědčil v mnou dříve shlédnutém Collateralu, se v Rayovi přímo vtělil do svojí role, jak už do úlohy ztrátou zraku postiženého umělce, tak do role muže, který i přes tuto překážku docílil splnění všech svých tužeb. Film má svěží tempo, ať už údernou, čarovnou a svádivou hudbou, nebo silným příběhem ústředního umělce, který v sobě nezapře odhodlání, talent, sebejistotu a umění dosáhnout všeho, na co jen pomyslí. Scény historie vzniku některých skladeb jako "The Mess Around" nebo "Hit the Road, Jack" jsou přímo geniální, navíc Vás jistojistě bezpochyby rozhýbou, i když zrovna třeba tomuto druhu hudby neholdujete. Pro mě, jako pro člověka, komu jméno Ray Charles nic neříkalo, natož pak jeho hudba (stydim), se po tomto filmu leccos změnilo :). (31.08.2009)

Ray Charles nemal to šťastie, že sa mohol na ženy pozerať, takže s nimi musel spávať. Ale čo by to bolo za umelca, keby nemal zložitú povahu. Scenár na rozdiel od mnohých životopisných snímok svojho hrdinu obzvlášť neheorizuje ani nekritizuje a tak si môže divák na základe videného myslieť o Rayovi čo len chce. Napríklad nejaký umelec si môže myslieť, že ťahanie gospelu do baru je gýč a majiteľ nahrávacej spoločnosti považovať odchod do konkurencie za prejav bezcharakternosti. Niekto si naopak bude po filme myslieť, že nad Charlesa niet. Sú herecké celebrity, ktoré využívajú svoju hviezdnosť získanú v nejakom škváre na ukázanie sa opäť v nejakom mainstreamovom filme, Foxx sa stal hviezdou vďaka úlohe komplikovaného Raya a mohlo to dopadnúť všelijak.....Ale dal do nej všetko a nielen Oscar, ale aj česť jeho výkonu. (06.08.2016)

Já jsem "Raye" v podstatě ani nechtěl vidět :) Od začátku jsem k filmu přistupoval s tím, že se mi nemůže líbit. Hudba RCh mi nic moc neříká a Jammie Foxxe mám zařazenýho z AGS úplně jinam. Tak jsem ho chtěl vidět hlavně kvůli nominacím na Oscara.... Ten film je ale fakt dobrej ! A výkon Jamie Foxxe (takhle zvládnutým rolím se říká "životní") ho posouvá mezi výborné. Jako životopisný film se řadí určitě k tomu nezajímavějšímu, co se kdy natočilo. (16.02.2005)

K Oscarem ohodnoceným filmům přistupuji nedůvěřivě, zvláště v posledních letech, kdy mám pocit, že nejvyšší ocenění získávají filmy na politickou objednávku. Život Ray Charlese Robinsona se chýlil v roce 2004 ke konci (zemřel 10. června 2004, v Beverly Hills, USA v 73. letech) a bylo třeba tedy ještě jednou připomenout světu jeho velkou slávu. A čím jiným, než Oscarovým filmem. Jsou lepší filmy, než je Ray, které by si možná zasloužily ocenění více, to však neznamená, že bych snímek Ray zcela zatracoval. Herecké ztvárnění slepého hudebníka Jamie Foxxem je bezesporu vynikající a tento životopisný snímek se řadí mezi velmi zajímavé z hlediska pochopení některých okamžiků života nesmrtelné legendy Ray Charlese, coby jazzového a bluesového hudebníka a v 50. letech dokonce i průkopníka soulového hudebního stylu (nejvýznamnějším soulovým hudebníkem byl však James Brown, přezdívaný „The Godfather of Soul“ neboli kmotr soulu). ... A můj dojem ze života Raye? Zde je: "Jako citlivý manžel a otec dětí vzešlých z manželství i mimo ně Ray Ch. totálně selhal, jako hudebník dosáhl největších úspěchů jakých lze dosáhnout a jako "opíchávač" nespočtu milenek také vůbec nezaostával" ..... Zanechal po sobě 12 dětí (z toho 2 manželské), 21 vnoučat a pět pravnoučat. Tento film nás poměrně letmo a stručně provází celou životní (především hudební) kariérou Raye od okamžiku, kdy jako mladý vyráží autobusem do Seattlu za svým štěstím až do 7. března 1979, kdy se stát Georgia veřejně Ray Charlesovi omlouvá za zákaz vystupování v tomto státě od roku 1961. Tehdy totiž Ray odmítl již domluvené vystoupení v Georgii z důvodu segregace publika v hledišti. Nejvyšší uznání Ray Charlesovi bylo vyjádřeno dokonce i vyhlášením jeho skladby "Georgia on my mind" státní hymnou státu Georgia. Film tedy končí v okamžiku, kdy Ray Charles získává to největší uznání jakého se mohl dožít. Uznání rovnosti černé a bílé rasy. ......... Neodpustím si kritiku CZ dabingu Tvůrčí skupiny Josefa Petráska. Ani zde, jako to ostatně v dnešním dabingu už všeobecně bývá zvykem není zachována rovnováha síly zvuku převzaté původní nahrávky (hudby) a nového doplněného mluveného CZ dabingu. V průběhu filmu se tedy stává, že je potřeba v okamžicích původní hudební nahrávky zvuk hodně zeslabovat a v okamžiku přechodu do mluveného slova opět zvuk zesilovat. Pro diváka a jeho okolí to není nic příjemného. .......Podobné filmy: Cadillac Records, Walk the Line, V řetězech, La Bamba a snad i The Commitments .... (10.01.2010)