Pád Třetí říše

Přehrávající řvoun Ganz sice vypadá jako Hitler, ale na dobrý film to nestačí. Po první půlhodině se totiž veškerý dramatický neklid či smutek vedlejších postav začne lehce obehrávat a finální katarze nic napravit nestíhá. Z válečného filmu tak nakonec vykrystalizoval dramatický výlet do historie Německa doprovázený zmateným střihem a pocitem filmové (ne)události, o které se mluvilo jen z tematického principu. (05.05.2006)

Pád Třetí říše je rozhodně zajímavý počin, nicméně možná zbytečně dlouhý (150 minut). Díky své délce pak v některých pasážích působí dost rozvlekle. Jeho velkým kladem je historická přesnost, s jakou vykresluje poslední dny Adolfa Hitlera a jeho spolupracovníků. Výtečným způsobem tuto osobnost, která tolik ovlivnila běh 20. století, ztvárnil Bruno Ganz (Nebe nad Berlínem). V jeho podání je Hitler naprosto nepříčetný a neschopný jakéhokoliv realistického úsudku či skutečného velení. Toto dokonale vystihuje replika jednoho jeho generála :“Führer posunuje po mapě Evropy pluky, které již dávno neexistují.“ Rovněž skvěle je vykreslena atmosféra Německa v posledních válečných záchvatech : úpadek disciplíny, chaos, děti bojující v ulicích rozstříleného města. Generalita je naprosto neschopná v čemkoli jednotně odporovat Hitlerovi, který kapitulaci rozhodně odmítá a to za jakoukoli cenu. A ta je vysoká, sebevraždu páchá nejen on a Eva Braun, ale i Frau Goebbles beroucí s sebou i svých šest dětí a mnoho dalších. Šílenství ale nezasahuje jen ty nejvýše postavené, sekretářka Trudl (jedna z hlavních postav) postupně ztrácí iluze, aby čelila realitě doslova za pět minut dvanáct. Mně osobně ovšem nejvíce zaujala postava Petera Kranze, dvanáctiletého chlapce z Hitlerjugend. Mladý herec na malém prostoru přesvědčivě ztvárnil dítě strhlé dobou, po kterém dospělí požadují nepochopitelné a iracionální jednání. Kladů filmu je mnoho, ale našly by se i negativa. Krom zmíněné délky je to i jakási celková odtažitost. Tvůrci asi nechtěli působit lacině a slzopudně, ale některé vypjaté scény prostě nevtáhnou diváka tolik, jak by měly. Celkově se však jedná o kvalitní snímek, který si rozhodně zaslouží víc, než jen stát se doplňkem výuky dějepisu na základní škole. (25.04.2005)

„A teď se všichni pěkně upravíme a pak půjdeme pozdravit strýčka Hitlera“. Němci se konečně rozhodli ukázat nám bez příkras, jak to tenkrát bylo a definitivně vyřešit smrt jejich (a taky všech ostatních) nejděsivějšího nemesis. Jak napovídá název, nepůjde pouze o (sebe)odstranění diktátora, jenž za vším stál, ale celé jedné zvrácené ideologie, jež se rozložila zevnitř. V osobě samotného Hitlera se pouze zrcadlí stav celého nacistického Německa, které však na rozdíl od vůdce i po skončení prohrané války nalezlo dostatek sil ke zpětnému postavení se na nohy. Udělat z nejnenáviděnější historické postavy hlavního hrdinu chtělo jistě hodně odvahy. Tvůrci scénáře si dali hodně práce s tím, aby Hitlera nevykreslovali jako postavu kladnou, na druhou stranu z něj ani nedělali zrůdu bez špetky lidskosti. Je to hlavně jejich zásluha, že i takto pojatý film funguje a relativně úspěšně se vyhýbá zbytečné kontroverznosti. Bruno Ganz dokonale odkoukal a napodobil všechna Hitlerova gesta, jeho expresivní výlevy emocí stojí za to a ta podoba… jenom škoda, že se nepokusil dát do postavy taky kousek sebe samotného, jakkoli zvráceně podobné přání může znít. Natáhnout několik posledních dní Třetí říše, situovaných převážně do podzemního bunkru, na délku epického dramatu, se může jevit jako krok zcela iracionální a opravdu, ve druhé třetině mi klaustrofobnost tohoto prostředí začala trochu vadit. Navíc, tématem dne/dní je kromě řešení všech možných způsobů sebevraždy, pouze narůstající bezmoc a nemožnost, s danou situací něco udělat. Proto jsem uvítal, když na posledních cca dvacet minut opustil podzemní prostředí a nabídl nám pár okázalejších záběrů na nepoměrně otevřenější prostor. Na těchto pasážích je bohužel patrné, že Hirschbiegelovi činí jisté potíže zrealizovat „větší“ scény, nezaložené pouze na přesvědčivých hereckých výkonech a tísnivé atmosféře (na čemž byl založen v podstatě celý Experiment). 75% Zajímavé komentáře: POMO, berg.12, B!shop, Cooper, freddy (10.05.2007)

Celosvětová pecka, která ztrácí na kvalitě tím víc, čím víc se člověk věnuje dějinám II. sv. války a jejího závěru ... Myslím, že vysokoškolský profesor vyučující dějiny II. sv. války by tomuto filmu dal "odpad!". Každopádně se jedná o komorní, herecky špičkově zvládnuté dílo, které naprosto neodpovídá realitě. Zcela nadneseně až směšně vykresluje reakce a chování lidí v bunkru, žádné drama se nekoná, žádná histerie nic ... Jednotliví herci hrají podle scénáře špičkově, ale jejich scénář je zpatlanina, kterou by běžný psycholog, nedej bože profesionální psycholog a dějepisec roztrhal na kusy. Projevy Hitlera jsou excelentním Bruno Gantz si odehrál svoji životní roli a to asi nejlépe ze všech a hlavně nejreálněji. Film se tváří, jako by nakonec trpěl, pochyboval a vztekal se pouze on ... okolo chodí desítky figurek, často tak zmateně a v rámci délky stopáže až velice nevýrazně a znuděně. Toť můj názor, film jako takový nudí, jako rekonstrukce neuvěřitelně citlivého tématu naprosto selhává. Ale poradím vám jednu věc, která se mi tak nějak nechtěně podařila ... Nejdříve se podívejte na dnes již kultovní ruský film z roku 1985 Jdi a dívej se. "Pád Třetí říše" na vás bude působit jako neuvěřitelné blaho a zadostiučinění. Tohle už se netýká hodnocení těchto filmů, ale je to můj osobní názor: "Jsem rád, že to Rusové Němcům nakonec vrátili až do úplného konce, do poslední kapky hořkosti se vším všudy..." (23.04.2009)

Před několika lety byl tento film v kinech a hodně lidí o něm básnilo nejen v recenzích. Já však ignoroval tento snímek velmi dlouho až přišel okamžik, kdy jsem se ho rozhodl shlédnout ve Filmovém klubu ČT. Potvrdilo se čeho jsem se obával. Matné herecké výkony včetně hlavní herecké hvězdy, která z Hitlera udělal naprostého blázna, který je nudný, obyčejný a zničený. Na to se mi moc dívat nechce a film hodně sází na Hitlerovskou auru, která neexistuje. Sledujeme tak pouze příběh jednoho bunkru plného lidí co věřili ve vůdce a těch co nevěřili. Psychologie postav je nulová, protože se nic kromě výlevů vůdce neděje a jen čekáme dokud nepřinese očekávanou oběť, kterou známe z dějepisu. nic překvapivého, nic nového, nic co by stálo za to. (10.05.2007)