Samuraj

Mal som veľmi zlý pocit z môjho predchádzajúceho trojhviezdičkového ohodnotenia popri týchto chválach. A až po opätovnej projekcii môžem s čistým štítom vyjadriť, že som ešte na kolosálne prevedenie v súvislosti so samurajskou mentalitou a japonskými spôsobmi a všetkým s tým súvisiacim predtým asi nemal vek. S krvavou nádielkou plne súhlasím s 'tronom'. Nebyť tých zbytočne dlhých tanečných výlevov, tak som vo vytržení. Toto je Kitanova parketa, ktorá hravo, úplne s prehľadom strčí do vrecka obe časti Tarantinovho 'Kill Bill'. Kitano valcuje. 85%. (13.11.2007)

Můj první Kitano, prý dost netypický, se mi dost líbil. Samotná postava Zatoichiho byla velmi zajímavá, klidný vyrovnaný člověk, slepý a přesto soběstačný a nebezpečný. Hezké byly i vedlejší postavy, sourozenci, kteří chtějí pomstít svoji rodinu, bláznivý kluk od sousedů, ochránce, který se dá najmout, aby zachránil svou ženu...A ještě ke všemu taneční vložka (a tančila tam část herců včetně dětských představitelů) a humor v totální akční řežbě, tak to mě dostalo a bylo to moc příjemné překvapení, 4,5*. (01.09.2006)

Japonsky polobuh Beat Takeshi znova dokazuje sve mistrovstvi a opetne natocil bezchybny a jedinecny snimek, tezici z poutaveho a pritom tradicniho nametu, remeslne velmi dobre zpracovanych bojovych scen, situacnich gagu a v neposledni rade vytecnych hereckych vykonum, zejmena pak sveho. Navic cely film provazi primo mistrovska hudba, uzasne zesynchronizovana se vsemi obrazy a pribehem vubec. Kitano je pro me mistrem nad mistry, ktery opetne dokazal natocit bezchybny film (snad jen zaverecna tanecni scena pusobi trochu rusive, ale nakonec jsem si rekl - vlastne proc ne?)...A maly vzkaz tem, kteri srovnavaji Zatoichiho s Kill Billem: srovnavat tyto z principu dva zcela odlisne, jinak zpracovane a uplne jinak zrezirovane filmy dokaze snad jen nemyslici clovek, ktery v zivote zadny jiny film nevidel. (17.04.2004)

Krištáľovo čisté. Kitano si uctieva Kurosawu, kultúrne zvyklosti, rozmer spravodlivosti, vytvára priesečník prístupov starých s tými novými a pridáva sa tak k autorom, ktorým nezáleží len na spätnom oslavovaní vlastnej minulosti, ale aj na súčasnom zosílení už beztak silného fenoménu. Nemá však za potreby okolo toho robiť zbytočný humbuk, ťaží z rytmizujúcej zvukovej stopy (súvzťažnosť s oraním roľníkov), "vyblednutého" filtrovania (asociuje vtedajšie spol. pomery, tj. chudoba vs. krutovláda), neunáhleného tempa (odpovedá plíživému putovaniu maséra Zatôichiho), westernových stretov (založené na choreografickej i obrazovej šťavnatosti) a hédonistickej formy (dovoľuje nasávať a naplno si užívať vyššie uvedené postupy). Takeshiho umelecká mutácia exploatácie je harmonická, mohla (v prospech veci) vyznieť závažnejšie, no i napriek tomu vzniká výberový výtvor o vyrovnanosti, sústredenosti, pomstichtivosti a preto neostáva nič iné ako sa z tejto nádielky iba úprimne tešiť. (20.02.2011)

„Samuraj“ je skutečným zjevením. Nenechte se mýlit mediální prezentací, trailerem a mnohými srovnáními s Tarantinovým Kill Billem. Zatôichi není „popkorňák“, není to film k požírání, je to spíše dobré filmové saké, které je nutné pít po malých douškách a vychutnávat. Labužnicky vychutnávat. Je to film o rytmu života, o sladkém stereotypu a harmonii, kterou je někdy třeba ochránit velmi brutálními prostředky. Slepý masér Zatôichi se doslova prošourá příběhem (je klasickým mýtem, který kráčí odněkud někam), zjedná nápravu zla a zase kamsi zmizí. Jenže mnohem více než "westernový syžet" je pro Samuraje typický laskavý humor, meditativní přemítání o lidských věcech a fenoménech japonské kultury. Pokud chcete něco vědět o japonské duši, kulutře a samurajské tradici, je Kitano tím pravým průvodcem. Souboje jsou jen třešničkou na dortu, brilantní, vpodstatě konzervativně realistické. A celý film je krásně pomalý, rozšafný, moudrý... Určitě nemá dar strhnout, ale rozhodně má dar potěšit. A to je z mého pohledu tak akorát. (10.04.2004)