Režie:
James MangoldKamera:
Phedon PapamichaelHudba:
T Bone BurnettHrají:
Joaquin Phoenix, Reese Witherspoon, Ginnifer Goodwin, Robert Patrick, Dallas Roberts, Dan John Miller, Larry Bagby, Shelby Lynne, Tyler Hilton, Waylon Payne (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Snímek "Walk the Line" sleduje počátky kariéry americké hudební legendy Johnnyho Cashe (Joaquin Phoenix). Cashova životní cesta je poznamenána nejen smrtí jeho bratra, ale také násilnickým otcem, který mu tuto tragickou událost klade za vinu. Raketový vzestup ke slávě, který mu zajistily hity jako "A Boy Named Sue" a "Ring of Fire," je lemován bojem s amfetaminy, barbituráty a alkoholem. Cashova finanční i citová nestabilita vedou k rozpadu jeho prvního manželství. V nešťastném mládí mu kýženou útěchu skýtají rozhlasové pořady June Carterové (Reese Witherspoonová), oslnivé dcery pocházející z rodiny Carterových, zakladatelů country hudby. Když se jejich cesty zkříží, Juneina oddanost a podpora se stanou nástrojem jeho spásy. (HBO Europe)
(více)Videa (2)
Recenze (840)
Hodina životního příběhu, na kterém je chytlavý leda dramatický úvod, a hodina songů, které mě sice nenutily rvát si prsty do uší, ale taky mi nepřinesly kdovíjaké uspokojení. To je vlastně všechno, co můžu profesionálně zvládnutému filmu vytknout: hudba, co mě nebere a člověk, co mě převážně odpuzoval a nezaujal ničím víc, než hereckým výkonem J. Phoenixe. 65% ()
Některé filmy vás i s pořádným odstupem důkladně změní. Country jsem se v době zhlédnutí posmíval, Reese víceméně ignoroval a po projekci najednou bylo všechno jinak. Cashe sice aktivně neposlouchám, ale všechna životní varování, která Walk the Line nenápadně sype jedno za druhým, jsem si tenkrát vzal k srdci a (jakkoli pateticky to může znít) rád bych věřil, že mi několikrát pomohla na těch nejdůležitějších křižovatkách zahnout správně. Nemám tuhle životopisnou podívanou mezi svojí top desítkou, ba dokonce ani mezi top padesátkou. Je v ní ale tolik pravdy ohledně pokušení, těžkých rozhodnutí, lásek i kariéry, že jsem si svého času dal do avataru Phoenixův portrét z kresleného plakátu - a dodneška jsem ho tam nechal. Osobní film v tom nejočividnějším slova smyslu. ()
Já jsem si po pravdě po dlouhou dobu sledování tohoto filmu nevěděl co si o něm myslet. Johnny Cash a jeho okolí, manželky nevyjímaje mi přišlo hodně obyčejné, na svojí dobu klasické, jenže tak ve druhé třetině jsem to všecko pochopil a z myšlenky, že Cashův život mi nepříjde natolik dobrý aby byl zfilmován jsem okamžitě ustoupil a sledoval, jak si režisér se mnou celou tu dobu neskutečným způsobem hrál a já mu to všecko naletěl. Stejně tak jako to, když jsem Joaquina Phoenixe slyšel poprvé zpívat, falešně a divně, jenže nakonec jsem si jeho hlas zamiloval stejně jako Cashův a sledoval jeho život až do samého konce s ukápnutou slinou na triku. To se nedalo jinak, herecké výkony jsou výborné, nechápu proč Phoenix nedostal Oskara. Zato alespoň Whiterspoonová ve vedlejší roli byla patřičně oceněna a alespoň díky tomu se na tento film jen tak nezapomene. Rozhodně není proč. Je výborný. Já životopisné filmy mám hodně rád. Hodně bych tento srovnával s filmem Ray. Vlastně se ta kostra příběhu nijak závratně neliší, ale přecijenom je to něco jiného. Muzika je výborná a závěrečná scéna ve vězení? Dokonalá. Já nemůžu jinak než pět hvězdiček. Stejně tak jako jsem vrazíl Charlesu Chaplinovi nebo Rayi Charlesovi, prostě jsem se unášel a unášel, až do samotného konce. ()
S Johnny Cashem jsem se poprvé setkal na albu Zooropa od U2 při poslechu posledního songu, který nazpíval svým krásným hlubokým hlasem (kterým disponuje i Joaquin Phoenix) a přestože jeho tvorba není mým šálkem kávy, za tu inspiraci, kterou mu přiznává spousta hudebních osobností, nejenom countryových, ale i rockových, si "svůj" film určitě zasloužil. Walk the Line není naštěstí nudně popisným příběhem, navzdory pár letopočtům se tu v podstatě mnoho o Cashových úspěších a tvorbě divák nedozví (což skalní fandy možná zamrzí), ale příběh se zaměřuje v komorní rovině zejména na utváření vztahu se svojí budoucí ženou June Carter (sladce vitální Reese Whiterspoon) a jeho až posedlostí její osobou, ukazuje jeho návyk na prášcích a celoživotní těžké vyrovnávání se se smrtí svého bratra. Joaquin nejenom že krásně zpíval a s kytarou v ruce jsem mu věřil každý pohyb, ale i ten jeho utrápený pohled s vnitřními démony, kteří se mu zračili v očích a se kterými neustále bojoval, byl přímo "oscarový" :o). Stejně tak Whiterspoon, s tělem křehkého diblíka, ale povahou silná žena a Cashův anděl spásný. Od 5* tenhle film dělí jen absence nějaké opravdu silné scény, která by se nesmazatelně zapsala do paměti, snad s vyjímkou trestuhodně krátkého momentu, zobrazujícím koncert ve věznici ve Folsomu, při kterém mi naskakovala husina. ()
Silné 4*. Vlastně nebýt toho zakončení (rovina otec - syn) a asi i pocitu, že jsem to už někde viděl (to vážně v USA neexistuje jediná star, která neměla problémy s fetem a chlastem, nebo se o nich jen netočí filmy ?:), bylo by to na plný počet. Líbí se mi ''tyhle časy'' a stejně tak tehdejší způsob tvorby muziky - 80%. PS: Skoro se mi nechtělo věřit, že ta půvabná a talentovaná slečna, co zde chodila po lajně, je tatáž blbka, co se onehdá učila na právníka. Kdo ví, kdyby si vybírala o něco serióznější role, mohla mít těch plešounů třeba víc. ()
Galerie (67)
Zajímavosti (40)
- Scéna, kdy Joaquin Phoenix (Johnny Cash) vytrhne umyvadlo ze zdi, nebyla ve scénaři, ale byla improvizací. (ČSFD)
- Pro Reese Witherspoon (June Carter) to byla první role od narození jejího syna Deacona. Do práce se vrátila 8 měsíců po porodu. (zajda404)
- Reese Witherspoon (June Carter) obdržela za svůj herecký výkon 17 různých ocenění. (Devitka)
Reklama