Texaský masakr motorovou pilou

Po třech dlouhých letech jsem se odvážil znovu podívat na tento mnoha horrorovými fanoušky proklínaný remake. A co? Změnil jsem radikálně hodnocení. Ten film je vážně dobrý a má i nepěkně nepříjemnou atmosféru a byl jsem skoro po celou stopáž znepokojen a vyveden z rovnováhy, což u horroru více než oceňuji, a to jsem si zhruba pamatoval, jak se bude děj vyvíjet. Škoda jen, že dobře budovaná atmosféra jde ke konci na procházku nebo spíše na úprk v klasicky nezáživné slasherové naháněčce. Právě v závěru měli autoři ještě více přitlačit na pilu jako v původním snímku. 14.2.2007 (09.04.2005)

Když jsem se na to koukal poprvé, převládla spokojenost. Těšil jsem se tudíž na druhou projekci (asi po dvou letech) a původní euforii vystřídalo kruté zklamání. Sám nechápu, jak jsem mohl tak rapidně změnit názor, ale je to tak. Celé to bylo nudné, extrémně hloupé s až příliš nesympatickými postavami. No nic, ještě to za čas jednou probnu a třeba zase půjde hodnocení nahoru. edit: Po originálu se remake potápí ještě hlouběji. (11.11.2007)

Oproti puvodnímu Hooperovu filmu z roku 1974 postrádá Nispelův remake onen syrový a odosobněný, téměř dokumentární styl, kdy kamera jen nezaujatě sleduje dění a kdy se vypravěč staví k páchaným zrůdnostem naprosto neutrálně. V tomto se právě ukrývá síla o třicet let starší předlohy. Na druhou stranu nové zpracování disponuje poutavou vizuální stránkou, která částečně vynahrazuje chybějící dokumentárnost. Dokonce ani nevadí občasný skluz ke klišé (startování auta) či samoúčelná efektivnost (scéna s klavírem), protože jsou podány velice vkusně. O napětí taky není nouze, takže doporučuju! (25.05.2004)

V Texasu je nějak rušno. Koncem sedmdesátých let tam začal řádit v jedné mýdlové opeře vychytralý naftařský sukničkář J. R. Ewing, ještě o něco dřív se ovšem dívky v upnutých tričkách strachovaly o svůj život, když se po okolí proháněl psychopat s kanibalskou rodinkou po boku. Alespoň tak o události vypráví Marcus Nispel, stejně jako před ním legendární Tobe Hooper. Vycházel ze skutečného případu bývalého zaměstnance jatek, v jehož domě policie našla 33 obětí, které mimo jiné likvidoval i motorovou pilou. Hooper roku 1974 s ultralaciným hororem solidně zabodoval, Nispel vzal několik sympatických teenagerů a natočil současný módní horor. A dalo by se napsat, že jde o horor dvou polovin. Zatímco v první se daří slušně budovat atmosféru texaského horka a je velmi solidně natočená (kamerové filtry, nápadité úhly snímání, výborné představení vedlejších vyšinutých postav), druhá je jen připitomělým pobíháním ve tmě (ač třeba s démonicky osvícenou barabiznou). Sic nabízí, stejně jako první polovina zajímavé kulisy, už jen ale natahuje stopáž o propálenou naftu v zapnuté motorovce. Nebo co se do ní lije. Mordy mladých jsou slušné, ale často mimo hlavní pozornost kamery. Ač to samozřejmě v roce 2003 mohlo vypadat tak, že leckdo odvracel zrak. Mě osobně víc bavili (kromě mokrého trička Jessicy Biel) členové rodinky, u které byl zřejmě incest naprosto běžnou zábavou. Jsou totálně mimo, takže hlavní zabiják, který si přikrývá znetvořený obličej cizí kůží, je vlastně takové přerostlé dítě. Michael Bay je cítit!! (13.09.2015)

Tak tenhle horor mě opravdu sejmul. Něco tak brutálního už jsem hodně dlouho neviděla a celou dobu jsem byla opravdově napjatá. Ten film je hnusný v každém svém filmovém políčku, ale funguje bezvadně už jen díky té stylové atmosféře plné hnusu. Jedno vím jistě - už nikdy ho nechci vidět. Ještě teď mi z něj běhá mráz po zádech. (04.12.2003)